Robert D. Ballard: Porovnání verzí

'''Robert Duane Ballard''' (* [[30. červen]] [[1942]] [[Wichita]], [[Kansas]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]]) je důstojník amerického námořnictva a profesor [[oceánografie]] na Univerzitě na [[Rhode Island|Rhode Islandu]]. Je známý svou prací v oblasti podmořské archeologie a zkoumání lodních vraků. Proslavil se hlavně objevem vraku lodi [[Titanic]] v roce 1985, válečné lodě [[Bismarck (1939)|Bismarck]] v 1989 a letadlové lodě [[USS Yorktown (CV-5)|Yorktown]] v 1998. V roce 2002 objevil vrak torpédového člunu [[John Fitzgerald Kennedy|John F. Kennedyho]], ''PT-109'' a navštívil [[Biuku Gasa a Eroni Kumana|Biuku Gasa a Eron Kumana]], kteří zachránili posádku tohoto člunu. Ballard vedl své expedice na lodi [[EV Nautilus|Nautilus]], která je vybavena 4 dálkově ovládanými plavidly ''Hercules, Argus, Diana a Echo.''

 

Ballard je synem matky s německými a otce s britskými kořeny. Vyrůstal v [[San Diego|San Diegu]], v části ''Pacific Beach.'' Svůj brzký zájem o podmořský průzkum získal již z knihy [[Jules Verne|Julese Verna]], ''[[Dvacet tisíc mil pod mořem]]'' a samozřejmě i tím, že žil v ''San Diegu'', které leží při [[Tichý oceán|Pacifickém oceánu]]. Také se velmi zajímal o expedice [[Batyskaf|batyskafu]] ''Trieste'', se kterým se [[Don Walsh]] a [[Jacques Piccard]] ponořili na dno [[Mariánský příkop|Mariánského příkopu]].

V roce 1965 promoval na [[University of California, Santa Barbara|University of California]] v [[Santa Barbara|Santa Barbaře]], kde získal bakalářský titul z chemie a geologie. Téhož roku narukoval do armády prostřednictvím tréninkového programu armádních rezerv, díky čemuž získal hodnost důstojníka armádní rozvědky. V roce 1966 získal titul Mgr. z geofyziky na ústavu geofyziky [[University of Hawaii]], kde cvičil sviňuchy a velryby. Následně se oženil a vrátil se do skupiny Andrease Rechnitzera do North American Aviation. Do roku 1967 pracoval na [[Univerzita Jižní Kalifornie|University of Southern California]] na doktorátu z mořské geologie. V tomto období však byl povolán do armády. Titul PhD. nakonec získal později z mořské geologie a geofyziky na [[University of Rhode Island]].

Po ukončení aktivní služby v roce 1970, byl Ballard přesunut mimo službu do Námořních rezerv. Povolán byl pouze na povinné cvičení a speciální úkoly. Do výslužby odešel jako námořní kapitán druhé třídy v roce 1995 po dovršení zákonného limitu pro výkon služby.

 

Zatímco Ballard se od malička zajímal o moře, jeho práce pro institut oceánografie [[Woods Hole]] a nezkušenost s potápěním mu ztížila jeho zájem o lodní vraky a jejich průzkum. Jeho práce v námořnictvu vyústila v spolupráci při vývoji malého ponorného plavidla bez posádky, které mohlo být uvázáno a ovládáno z lodi na hladině. Plavidlo bylo vybaveno světly, kamerami a ovládacíma rukama. Tento způsob považoval Ballard za možnost, jak objevit vrak [[Titanic|Titanicu]]. V 1977 vedl svou první expedici, která ale byla neúspěšná.