Mars (planeta): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 78.108.154.199 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mates
značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 85:
 
[[Soubor:Mars symbol.svg|left|30px|Astronomický symbol Marsu]]
V období, kdy je Mars v [[opozice (astronomie)|opozici]] ke [[Slunce|Slunci]] a [[Země]]zabi se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na [[Obloha|obloze]] po celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale je pravděpodobné,tomik že k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, [[Starověký Egypt|Egypťané]], [[Mezopotámie|Babylóňané]] a [[Starověké Řecko|Řekové]], znaly tuto „putující hvězdu“ a měly pro ni svá pojmenování. Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.
'''Mars''' je čtvrtá planeta [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], druhá nejmenší planeta soustavy po [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. Je pojmenována po římském bohu války [[Mars (mytologie)|Martovi]]. Jedná se o planetu [[Terestrická planeta|terestrického]] typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý [[impaktní kráter|impaktními krátery]], vysokými [[sopka]]mi, hlubokými [[Soutěska|kaňony]] a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované [[Phobos (měsíc)|Phobos]] a [[Deimos (měsíc)|Deimos]].
 
V období, kdy je Mars v [[opozice (astronomie)|opozici]] ke [[Slunce|Slunci]] a [[Země]] se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na [[Obloha|obloze]] po celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale je pravděpodobné, že k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, [[Starověký Egypt|Egypťané]], [[Mezopotámie|Babylóňané]] a [[Starověké Řecko|Řekové]], znaly tuto „putující hvězdu“ a měly pro ni svá pojmenování. Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.
 
Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných [[planetární sonda|automatických sond]]. V současné době je na oběžné dráze kolem Marsu pět funkčních sond ([[Mars Odyssey]], [[Mars Express]], [[Mars Reconnaissance Orbiter]], [[Mars Orbiter Mission]] a [[MAVEN]]) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka, z nichž jedno spadá do mise [[Mars Exploration Rover]] ([[Opportunity]])<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://marsrovers.nasa.gov/home
Řádek 103 ⟶ 101:
 
== Vznik ==
MarskMars vznikl podobně jako ostatní [[planeta|planety]] našeho systému přibližně před 4,5&nbsp;miliardami let [[akrece|akrecí]] z [[Protoplanetární disk|pracho-plynného disku]], jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy. Srážkami prachových částic se začala formovat malá tělesa, která svou [[gravitace|gravitací]] přitahovala další částice a okolní plyn. Vznikly tak první [[planetesimála|planetesimály]], které se vzájemně srážely a formovaly větší tělesa. Na konci tohoto procesu v soustavě vznikly čtyři terestrické [[protoplaneta|protoplanety]].<ref name="sciam">{{Citace periodika
| příjmení = Douglas
| jméno = N.&nbsp;C.&nbsp;Lin