Lidské oko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.144.143.69 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Flukeman
Řádek 13:
 
== Části ==
=== Oční koule ===
*
Je uložena v obličejové části lebky v očnici. V hrotu očnice vystupuje z oka zrakový nerv a vstupuje [[tepna]] přivádějící krev pro celé oko, vstupují také nervy pro svaly v oku. Tyto útvary jsou uložené v tukové tkáni.
 
Oční koule má přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa) a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice).
 
* [[Bělima]] (''sclera'') – tuhá, bílá vazivová blána (u dětí namodralá, ve stáří zažloutlá od kapének tuku). Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu oční koule. Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku.
* [[Rohovka]] (''cornea'') – orgán v přední části oka. Je inervována, ale není prostoupena cévami. Je vyklenutější než bělima (má podobu hodinového sklíčka). Při dotyku rohovky se vybavuje nepodmíněný [[Rohovkový reflex|reflex]] – sevření víček. Odchylka od kulovitého zakřivení rohovky způsobuje onemocnění zvané [[Astigmatismus (medicína)|astigmatismus]].
* [[Živnatka]]/[[Cévnatka]] (''uvea'') - obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk, Má hnědočervenou barvu a v zadní části je tvořena cévnatkou (''choroidea''). Vpředu přechází v řasnaté tělísko.
* [[Řasnaté tělísko]] (''corpus ciliare'') – paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění zakřivení čočky a tím i její [[optickou mohutnost]], což způsobuje potřebnou akomodaci (zaostření) čočky. Z krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska se filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté části oka a udržuje jeho tvar.
* [[Duhovka (oko)|Duhovka]] (''iris'') – má tvar kruhového terčíku z hladkého svalstva. Kruhový otvor uprostřed duhovky se nazývá [[zornice]] (zřítelnice, ''pupila''). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato pigmentová vrstva působí jako [[clona]] a zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí.
* [[Zornice]] (''pupila'') je kruhový otvor uprostřed duhovky, v němž je umístěna čočka.
* [[Čočka (oko)|Čočka]] (''lens'') – 4 mm silný orgán zavěšený na řasnatém tělísku. Čočka je průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky tak, aby se všechny paprsky, vycházející z téhož bodu, sešly v jednom bodě na sítnici, protože jen tak vznikne ostrý obraz.
* [[Sítnice]] (''retina'') – jemná několikavrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm. Jsou v ní umístěny jednak gangliové a bipolární nervové buňky jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky a čípky.
** [[Tyčinka (oko)|Tyčinky]] – asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera. Jejich činnost umožňuje oční purpur – [[rodopsin]] ([[vitamín A]] a bílkovina [[opsin]]). Nenacházejí se ve žluté skvrně.
** [[Čípek (oko)|Čípky]] – asi 7 milionů buněk umožňujících barevné vidění (modrá, zelená a červená). [[Vitamín A]] se zde váže na [[tři]] různé opsiny: [[citlivost]] na červené (L-čípky), zelené (M-čípky) a modré světlo (S-čípky). Největší nakupení čípků je asi 4 mm od slepé skvrny na mírně vkleslém místě sítnice, tzv. [[žlutá skvrna]] (místo nejostřejšího vidění).
** [[Slepá skvrna]] – místo kde vystupuje z oční koule zrakový nerv, je bez tyčinek a čípků.
* [[Sklivec]] (''corpus vitreum'') – rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje většinu vnitřního prostoru oční boule
 
=== Přídatné oční orgány ===
* [[Spojivka]] (tunica conjuctiva) – slizniční blána sytě růžové barvy, která ohybem přechází na oční kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj [[rohovka|rohovky]]. [[Prostor]] mezi spojivkou víček a oční koulí se nazývá spojivkový vak.
* [[Slzná žláza]] – orgán uložený v dutině očnicové nad oční koulí. Otevírá se větším počtem vývodů do spojivkového vaku. Její sekret – slzy (''lacrimae'') – obsahují [[chlorid sodný]] a lysozym. Vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce. Slouží ke zvlhčování přední stěny oka a k ochraně před infekcí. Odtékají do slzného váčku vnitřní stranou oka a dále slzovodem do dutiny nosní.
* Horní a dolní [[oční víčko|víčko]] – volné okraje jsou opatřeny [[Řasa (oko)|řasami]], do jejichž pochvy ústí mazové žlázy (jejich zánět se nazývá ječné zrno a může být značně bolestivý)
* [[Okohybné svaly]] – celkem 6 svalů z příčně pruhované svaloviny. Pohybují oční koulí tak, aby obraz dopadal na sítnici ve žluté skvrně. Nerovnoměrnost v tahu jednotlivých svalů způsobuje [[šilhání]].
 
== Pohlcování záření ==
V různých částech oka dochází k pohlcování různých [[Vlnová délka|vlnových délek]] [[Elektromagnetické záření|záření]]. Toho se dá využít především při operacích oka, ale především to chrání oko před poškozením. Záření je pohlcováno rozkladem proteinů a jiných látek, čímž se spotřebovává energie. Větší dávky nevhodného záření způsobují slzení, zvýšení teploty a tlaku v oku, záněty apod. Při extrémní intenzitě může dojít i k nevratnému poškození oka.
 
=== Vliv záření různých vlnových délek ===
Lidské oko je schopno vnímat pouze viditelné světlo, tj. záření o vlnové délce přibližně 400-700 nm. Působí na něj však i záření jiných vlnových délek:
* '''100-315 nm''' – absorbuje se převážně v rohovce, zbytek se rozptýlí v komorové vodě
* '''315-400 nm''' – absorbuje se převážně v čočce přeměnou proteinů
* '''400-1400 nm''' – prochází skrz čočku a dopadá na sítnici, kde při velké intenzitě může způsobit i vážné poškození. Intenzitu viditelného světla o vlnové délce 400-700 nm je oko schopné během 0,25 s zredukovat stažením panenky na snesitelné množství, ale na kratší vlnové délky již nedokáže zareagovat tak rychle
* '''více než 1400 nm''' – je absorbováno v rohovce a způsobuje silné slzení a zvyšování teploty a tlaku komorové vody.
 
== Onemocnění ==
Onemocnění oka nebo [[oční vada|oční vady]] mohou být vrozené nebo se mohou vyvinout věkem. V seznamu jsou uvedeny hlavní vady a onemocnění lidského oka.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hughes
| jméno = James
| odkaz na autora =
| titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie
| vydavatel = Svojtka & Co.
| místo =
| rok = 1999
| isbn = 80-7237-256-4
| kapitola = Lidské tělo - smyslové orgány
| strany = 157
}}</ref> Většina z nich se však vyskytuje i u jiných vyšších obratlovců a v principu i u všech dalších živočichů se stejným typem očí.
* [[Astigmatismus (medicína)|Astigmatismus]] – nepravidelné zakřivení rohovky, způsobující rozmazané vidění
* [[Barvoslepost]] – vrozená porucha buněk sítnice, vnímajících barvy. Způsobuje neschopnost rozlišovat některé barvy, obvykle červenou a zelenou
* [[Konjunktivitida]] – zánět spojivky způsobující pálení a zarudnutí oka
* [[Myopie]] (krátkozrakost) – neschopnost ostře vidět do dálky, obraz je vytvářen před sítnicí, dělí se na dvě podskupiny: Osová: oční koule je delší než 24 mm; a Systémová: délka oka je 24 mm, ale optický systém je více lámavý kvůli: a)menšímu poloměru křivosti jednotlivých ploch = rádiusová myopie; nebo b)některé prostředí v oku má větší index lomu = indexová myopie
* [[Hypermetropie]] (dalekozrakost) – Neschopnost ostře vidět na blízko, protože oční koule je příliš krátká pro normální ostření, obraz se tedy vytváří za sítnicí
* [[Stařecká vetchozrakost]] (presbyopie) - druh hypermetropie
* [[Glaukom]] (zelený zákal) – zvýšený tlak tekutiny uvnitř oka; není-li léčen, způsobuje slepotu
* [[Katarakta]] (šedý zákal) – zákal čočky, způsobující zastřené vidění a ztrátu vnímání podrobností
* [[Diabetická retinopatie]]
* [[Poranění oka]]
* [[Odchlípení sítnice]] – oddělení sítnice od zadní části oční koule; pokud není okamžitě léčeno, způsobuje slepotu
* [[Věkem podmíněná makulární degenerace]] – poškození žluté skvrny oka; způsobuje postupnou ztrátu zraku.
 
== Reference ==
* {{Commonscat}}
<references/>
 
== Související články ==
* [[Oční kontakt]]
* [[Oční pohyb]]y
 
{{Oko}}
{{Lidské anatomické rysy}}
 
{{Portály|Medicína}}
 
[[Kategorie:Smyslové orgány]]