Otevřít hlavní menu

Změny

Při volbě a následné korunovaci Maxmiliána II. na římského krále ve Frankfurtu nad Mohanem na podzim roku 1562 se Petr Vok sblížil s&nbsp;[[Vilém I. Oranžský|Vilémem Oranžským]]. Princ Oranžský chtěl využít Petra Voka k&nbsp;usnadnění proniknutí do blízkosti Maxmiliána II. a možná očekával, že i&nbsp;v&nbsp;budoucnosti by mohl Rožmberk působit jako prostředník mezi nizozemskou šlechtou, českými stavy a budoucím císařem Maxmiliánem. Tehdy se zrodila myšlenka pozvat Petra Voka do Nizozemí.<ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 51–53.</ref>
[[Soubor:Antonio Moro - Willem I van Nassau.jpg|left|thumb|Vilém I. Oranžský]]
Na cestu se vydal 8. prosince 1562 v&nbsp;doprovodu Václava Holického ze Šternberka, Václava Říčanského z&nbsp;Říčan, Davida Ungnada ze Suneku a několika dalších osob.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kubíková | jméno = Anna | odkaz na autora = | titul = Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2005 | počet stran = 294 | isbn = 80-86829-10-3 | strany = 183}}</ref> Během prosince projeli Německem (čtyři dny strávil v&nbsp;[[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]) a 28. prosince dorazili do [[Cáchy|Cách]], odkud pokračoval do [[Maastricht]]u. Poslední den roku pak strávili v&nbsp;[[Lutych]]u. Počátkem ledna pokračovali dále na území [[Nizozemské provincie|nizozemských provincií]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Marek | jméno = Pavel | odkaz na autora = | příjmení2 = Pražáková | jméno2 = Kateřina | odkaz na autora2 = | titul = Nizozemí – země renesanční nádhery a revolty stavů | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Bůžek | jméno sestavitele = Václav | odkaz na sestavitele = | spolusestavitelé = a kol. | sborník = Světy posledních Rožmberků | odkaz na sborník = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7422-092-0 | url = | poznámky = Dále jen ''Nizozemí – země renesanční nádhery a revolty stavů'' | strany = 59}}</ref><ref>''Život renesančního kavalíra'', s. 58.</ref> Kromě Viléma Oranžského jej přijali i&nbsp;další významní nizozemští představitelé [[Lamoraal Egmont]] a [[Charles de Berlaymont]].
 
Při své cestě si Petr Vok počínal jako turista dychtící po co největším počtu zážitků.<ref>''Zahraniční cesty posledních Rožmberků'', s. 16–17.</ref> Během cesty se na vlastní oči přesvědčil o&nbsp;vyspělosti Nizozemí. Fascinovala jej především lidnatost zdejších měst, která patřila k&nbsp;největším v&nbsp;Evropě, ale i&nbsp;čilý obchodní ruch. Petr Vok utrácel během pobytu velké částky peněz za obrazy a knihy. Na jejich přepravu zakoupil dokonce speciální přepravní truhlu.<ref>''Nizozemí – země renesanční nádhery a revolty stavů'', s. 63–64.</ref>