Docent: Porovnání verzí

=== Činnost, náplň práce ===

Docenti se většinou podílejí na [[věda|vědecké]] činnosti,(či mohou[[umění|umělecké]]) prováděta [[Základní výzkumpedagogika|základnípedagogické]] činnosti, mohou provádět [[AplikovanýZákladní výzkum|aplikovanýzákladní]] či [[ExperimentálníAplikovaný výzkum|experimentálníaplikovaný]] [[výzkum]]<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> (teoretický, klinický, experimentální), vedou vědecké týmy, školí [[student]]y v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]] (''doktorandy'', tedy ''PhD studenty''), vedou výuku klíčových předmětů (předmětů ze kterých se dělá [[státní zkouška]]), vedou výuku a přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést [[seminář]]e, resp. cvičení. Dále [[publikování|publikují]], vystupují jako garanti [[studijní program|studijních programů]] či [[studijní obor|studijních oborů]], resp– pracují na jejich zdokonalování; docenti jsou pak důležití pro [[akreditace]]. Dále vystupují v rolích školitelů doktorandů při [[disertační práce|disertačních pracích]], rovněž mohou předsedat různým komisím nebo se jich účastnit. Mohou též vystupovat jako vedoucí či [[oponentura|oponenti]] [[rigorózní práce|rigorózních prací]], [[diplomová práce|magisterských (diplomových) prací]], případně též i [[bakalářská práce|bakalářských prací]]. Zasedají ve [[vědecká rada|vědeckých]] (či [[umělecká rada|uměleckých]]) radách [[fakulta|fakult]], vědeckých (uměleckých, či [[akademická rada|akademických]]) radách [[vysoká škola|vysokých škol]], různých kolegiích atd. Další náplní jejich práce je například tvorba vysokoškolských skript, tedy odborných textů pro výuku konkrétních vysokoškolských předmětů (kurzů), příprava materiálů pro výuku, zkoušení studentů, rozvoj předmětů a dalšího směřování, zahraniční hostování, účast na vědeckých konferencích v tuzemsku či zahraničí, členství ve společnostech typu edičních rad, činnost [[recenzent]]ů a další. Docenti jakožto [[Vysoká škola#Akademičtí pracovníci|akademičtí pracovníci]] též mohou zastávat případně i jiné funkce, typicky řídící ([[manažer]]ské), tedy pozice [[Vysoká škola#Akademičtí funkcionáři|akademických funkcionářů]], např. funkce [[rektor]]ů, [[prorektor]]ů, [[děkan]]ů, [[proděkan]]ů atp., případně též mohou působit na jiných institucích, např. na klinikách ve funkci přednostů atd. Pro orientaci lze uvést, že docentem by obecně měla být, dle vnitřních předpisů týkajících se habilitací, osobnost s výsledky v oboru uznávanými na národní úrovni, [[profesor]]em pak osobnost s výsledky v oboru uznávanými ve světě, tedy i na mezinárodní úrovni.

=== Jmenování docentem v České republice ===

Již po jmenování rektorem je následně možné docenta formálně oslovovat touto hodností (např. ''doc. MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Ing. Jan Novák, Ph.D., doc. MgA. Jan Novák, doc. RNDr. Jan Novák, CSc., doc. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane docente'', ve všech případech)., tedy užívat toto označení (nikoliv až po obsazení místa docenta).

Titulu „docent“ („profesor“) získanému v [[Česko|ČR]] se ze zákona za [[Akademický titul#Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku|rovnocenný]] pokládá odpovídající titul získaný v [[Slovensko|SR]] v době od 1. ledna 1993<ref>{{Citace právního předpisu

}}</ref> Habilitační řízení by zpravidla mělo být vedeno tak, aby mohlo být ukončeno do 12&nbsp;měsíců od jeho zahájení, přičemž podrobnosti bývají upraveny v jednotlivých vnitřních předpisech (habilitačních řádech) univerzit.<ref>{{Citace elektronické monografie

Vědecko-pedagogický titul (tedy doživotní označení [[kvalifikace (osobní)|kvalifikace]]), nikoli hodnost, ''docent'' (ve zkratce ''„doc.“'', případně ''„Doc.“'', v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku [[1998]], do [[boloňskýBoloňský proces|boloňskéhoBoloňského procesu]], a to podle vysokoškolského zákona z roku 1990 či zákonů dřívějších (z roku 1980, či z roku 1966).<ref>{{Citace právního předpisu

}}</ref> Často je uváděna kritika, že jmenovaní následně utvářeli v [[Česko|České republice]] velmi přísná kritéria pro generaci, která má nesrovnatelně přísnější podmínky pro [[habilitace|habilitaci]].<ref name="111/1998-72-3">{{Citace právního předpisu

}}</ref> V letech [[1980]]–[[1989]] tak udělovalmohl udělovat tento titul též [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]] [[Česká socialistická republika|ČSR]] ([[Slovenská socialistická republika|SSR]]) bez řádného habilitačního řízení.<ref>{{Citace právního předpisu

}}</ref> Později, až do roku [[1998]], na základě vysokoškolského zákona z roku 1990, tedy až do přijetí nového vysokoškolské zákona, který již stavěl na principech [[boloňskýBoloňský proces|boloňskéhoBoloňského procesu]], se ještě udílel titul ''docent'' (obdobně též ''profesor''), tento zákon však již zkratky těchto titulů nekodifikoval.<ref name="172/1990-27-4" /> Pozdější zákony tyto nechaly v platnosti, respektive uvedené ponechaly beze změn.<ref name="111/1998-102" />

}}</ref> Habilitační prací se pak podle zákona rozumí výslovně buďto: „''písemná práce, která přináší nové [[vědecká metoda|vědecké]] poznatky, nebo soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněných komentářem, nebo tiskem vydaná [[monografie]], která přináší nové vědecké poznatky, nebo [[umělecké dílo]] nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.''“<ref name="111/1998-72-3" /> Tento vysokoškolský zákon, který již byl od svého schválení více než 25&nbsp;×&nbsp;změněn, [[novela (právo)|novelizován]], tedy současný zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [[Boloňský proces|boloňskémBoloňském procesu]], který vysoké školství v [[Evropa|Evropě]] sjednocuje, ponechal v [[Česko|ČR]] i nadále rozdíl mezi ustanovováním na pracovní místo docenta (či profesora) a jmenováním docentem (profesorem), tj. přiznáním označení „docent“ („profesor“), které osvědčuje [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] dané osoby. Habilitační řízení, či [[řízení ke jmenování profesorem]], stejně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]],<ref>{{Citace právního předpisu

Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref name="111/1998-77-4" /> jmenování docentů<ref name="111/1998-71" /> a habilitačních řízení<ref name="111/1998-72" /> bývá kritizován, a to ačkoli i v [[Česko|České republice]] proběhl [[boloňskýBoloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] (akademický titul [[Doktor (Ph.D.)|doktor]], Ph.D.), což je kvalifikace doktorského stupně (blíže [[ISCED]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji: přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref name="111/1998-77-4">{{Citace právního předpisu

=== Česká republikaČesko ===

* Jmenování nových docentů obvykle v ČR historicky probíhá při slavnostním ceremoniálu, [[akademický obřad|akademickém obřadu]], podobnéhokterý je podobný [[promoce|promoci]], přičemž ve [[20. století]], resp. do [[boloňskýBoloňský proces|boloňskéhoBoloňského procesu]], se ještě jednalo ze zákona o [[akademický titul|titul]];<ref name="172/1990-27-4" /> u nižších pozic, např. [[odborný asistent|odborných asistentů]], či [[asistent (pedagog)|asistentů]], či [[lektor (pedagog)|lektorů]] tomu tak není.

* Kupříkladu na [[Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické|Fakultě podnikohospodářské]] [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl v roce 2009 průměrný plat docenta 43 218 Kč, (profesora pak 78 178 Kč).<ref name="ili" />