Cukrodárné rostliny: Porovnání verzí

Přidáno 92 bajtů ,  před 2 lety
m
wikilinky
m (odkazy)
m (wikilinky)
 
==== Lontar vějířovitý ====
''([[Lontar vějířovitý]]| Borassus flabelliformis)'', známý též jako palmyra nebo deleb. Je široce rozšířen v tropických oblastech světa, v Americe je nepůvodní, pěstovaný. Dvoudomá palma má štíhlý, 15 až 30 m vysoký kmen, který se někdy nahoře lahvovitě rozšiřuje. Nese hustou korunu vějířovitých listů až 3 m dlouhých. Květy jsou dvoudomé, plody jsou velké peckovice se třemi semeny.
 
Sladká míza, zvaná též '''nirah''', se získává postupným ořezávaním ještě nerozvinutých palic samčích květenství. Stonky roní 2 až 4 litry šťávy denně až po dobu půl roku, celkem mohou dát i několik hektolitrů. Krystalizací vzniká nahnědlý cukr zvaný '''jagara''' nebo cukr lontarový. Vyrábí se také palmové víno, nebo se zkvašuje na ocet. Míza obsahuje i uhlovodany a někdy slouží i k základní výživě, dle tradice mají 4 palmy poskytnout dostatek potravy menší rodině. Lontar je vedle datlovníku a kokosovníku jednou z nejužitečnějších a nejšíře využitelných palem.<ref name=Domin/>
 
==== Nypa ====
(''[[Nypa fruticans]]'')<ref name=pNypa /> je plazivá palma z bahenních brakických oblastí Asie a Ameriky. Vytváří husté pobřežní porosty. Má plazivý až zakrnělý kmen nesoucí růžici až 8 m dlouhých zpeřených listů. Květenství nese jednopohlavní květy samčí i samičí. Jednosemenné plody srůstají v palicovité souplodí.
 
Sladká míza se získává nařezáním stopky plodenství na počátku tvorby plodů. Obsahuje až 17 % sacharidů. Krystalizací vzniká nahnědlý cukr, zvaný '''gula malacca'''. Z mízy se vyrábí palmové víno, destiluje se na arak, zkvašuje se na ocet. Z 1 ha nypového porostu lze získat 3 tuny cukru.
 
==== Manovec mouřenínský ====
(''[[Manovec mouřenínský|Alhagi maurorum]]'').<ref name=manov/> z čeledi [[bobovité| bobovitých]] (''Fabaceae'') roste v aridních oblastech Egypta, Sinaje, Sýrie až po Írán. Xerofytní trnitý keř má redukované olistění a růžové kvítky. Větévky roní sladkou pryskyřici, která tuhne v červená zrnka známá jako židovská mana nebo perská mana.<ref name=TropR114/><ref name=polivka/>
 
==== Tamaryšek manový ====
 
=== Řasa Čepelatka===
Čepelatky jsou skupina rodů [[Chaluhy|hnědých řas]] (''Phaeophyceae''). Čepelatky jsou široce rozšířeny v chladných, mírných i teplejších slaných vodách Euroasie. Rostou ve hloubce 8 až 30 m a dosahují délky 2 až 6 m. Řasa Čepelatka jedlá (''Laminaria esculenta'')<ref name=polivka/> je především známa a pěstována jako zelenina. Další dva druhy jsou sbírány pro produkci cukru. Je to čepelatka cukrová (''Saccharina latissima'', starší název ''Laminaria saccharina'')<ref name=Slat/><ref name=Skelp/><ref name=polivka/> a asijská čepelatka (''Saccharina japonica'', starší název ''Laminaria japonica'').<ref name=Sjap/> Čepelatky obsahují ve stélce cukr [[mannitol]], který na sušených rostlinách tvoří na povrchu bílý sladký prášek. V Anglii je známa jako Sugar Kelp. V Norsku dříve tyto řasy sbírali a vyvářeli z nich druh sirupu, jímž sladili pokrmy jako cukrem. Obdobně byly tyto řasy užívány v Japonsku, Koreji, Číně a dalších oblastech Asie. Největším pěstitelem je Čína, dále Jižní Korea a to i pro jiné způsoby využití.
 
== Ovoce, inulin, sladidla ==
Ovoce a rostliny poskytující [[inulin]] a [[sladidlo|sladidla]] se obecně neřadí mezi cukrodárné rostliny, ale jsou ve vztahu k nim jako substituenty (náhražky).
 
=== Ovoce ===
 
==== Jakon ====
(''[[Jakon|Smallanthus sonchifolius]]'', synonymum ''Polymnia sonchifolia'')<ref name=jakon/> je méně známá plodina pěstovaná pro produkci inulínu a fruktózy. Původem je to plodina civilizace Inků. V čerstvé hmotě kořenových hlíz se nachází 11 % sacharidů, především polyfruktózanů. Pěstuje se v Evropě zejména v Itálii, v dalších oblastech jižní Evropy, ale i v Německu, USA, Japonsku a na Novém Zélandu. Technologie pěstování i metoda množení rostlinnými explantáty je ověřována.<ref name=jakon2/>
 
=== Sladidla ===
 
==== Synsepalum dulcificum ====
[[Synsepalum dulcificum|Synsepalum]]<ref name=synsep /> je dřevina z čeledi [[zapotovité| zapotovitých]] (''Sapotaceae'') rostoucí v Africe. Červené peckovice mají sladkokyselou chuť. Po jejich požití po dobu 1 až 3 hodin veškerá další i velmi kyselá potrava chutná sladce. Jsou užívány domorodci.
 
==== Luo-chan-kuo ====
156

editací