Forum Romanum: Porovnání verzí

Přidáno 46 bajtů ,  před 4 lety
m
oprava
(→‎Historie: Oprava překlepu)
m (oprava)
== Historie ==
[[Soubor:Forum romanum 1880.jpg|thumb|Forum Romanum v roce 1880]]
Uprostřed dnešního Forafora byla kdysi bažina, která byla v [[6. století př. n. l.]] za vlády římského krále [[Lucius Tarquinius Priscus|Tarquinia Prisca]] vysušena krytým odvodňovacím kanálem [[Cloaca maxima]]. Nejstarší stavby však pocházejí už z 8. nebo 7. stol. př. n. l.: například královská residence Regia a chrám bohyně Vesty na jihovýchodním nebo ''Umbilicus urbis'' (pupek), ''Lapis niger'' (černý kámen), svatyně Vulcanova a ''Comitia'', původní sídlo Senátu, na severozápadním konci náměstí.
 
Budovy byly mnohokrát přestavovány, roku 179 př. n. l. byla postavena [[Bazilika Aemilia]], počátkem 1. stol. př. n. l. [[chrám Concordie]] a ''Tabularium'' a největší rozkvět Forafora nastal za císařské doby. Caesar vybudoval velikou [[Bazilika Julia|Baziliku Juliu]] na jižní straně Forafora a soudy i trhy se přenesly na nová a honosnější fora dále na sever (Forumforum Juliovo, Augustovo, Trajánovo). Velkolepá MaxenitiovaMaxentiova bazilika byla dokončena za císaře [[Konstantin Veliký|Konstantina]] roku 312.
 
Sláva Forafora Romanaromana skončila společně se [[Západořímská říše|Západořímskou říší]] a od té doby chrámy, které nebyly přeměněny na křesťanské kostely, jen pustly. Zkázu dokonaly barbarské nájezdy a také sami Římané, kteří po staletí brali z honosných staveb vzácný [[mramor]] a používali jej na novostavby. Časem ruiny chrámů zarostly trávou a na planině se pásly kozy. Znovuobjevení se dočkalo Forumforum na konci [[18. století]], kdy se zde konaly pokusné vykopávky. Do velkých systematických vykopávek se pustil italský archeolog [[Carlo Fea]] na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] a již v roce [[1803]] se mu podařilo objevit pozůstatky mohutného [[Oblouk Septimia Severa|Oblouku]] [[Septimius Severus|Septimia Severa]]. V průběhu [[19. století]] se na místo sjíždělo mnoho archeologů a postupně byly odkrývány zbytky chrámů a bazilik. Velké archeologické práce byly zakončeny na počátku 20. století a díky tu lze dnes vidět alespoň zlomek z antické krásy Forafora Romanaromana.
 
[[Soubor:Forum_romanum_6k_(5760x2097).jpg|thumb|center|800px|Panoramatický pohled na Forum Romanum]]
[[Soubor:Platner-forum-republic-96 recontructed color.jpg|thumb|upright=1.6|Archeologická mapa Fora Romana. Černě vyznačené stavby jsou z císařské doby, červeně vyznačené jsou starší. (Mapa není orientovaná, nahoře je severovýchod.)]]
 
Jižní resp. jihozápadní stranu Fóra lemuje sloupořadí ''Columnae Honorianae'' a na úpatí Palatinu rozlehlá [[Bazilika Julia]], kde zasedal sněm a kde byly také obchody. Na ni navazoval [[Saturnův chrám]] s pokladnou, dále na SZseverozápadě [[Vespasiánův chrám]], Tabularium čili archiv na úpatí Kapitolu a [[chrám Concordie]]. K severnímu rohu přiléhal [[oblouk Septimia Severa]] s Umbilikem a Augustovým řečništěm, o málo východněji jsou zbytky prastaré svatyně Černého kamene (''Lapis niger'') a kousek opodál ''Curia Julia'' či dříve ''Hostilia'', stará budova Senátu.
 
Podél severovýchodní strany se táhla [[Bazilika Aemilia]], na JV od ní [[chrám Antonina a Faustiny]] a ještě dál na JVjihovýchodě směrem ke Koloseu [[Maxentiova bazilika]]. Na JV konci Fora stálo řečniště Diokleciánovo, za ním [[Caesarův chrám]] a ještě dál k JV Regia, starý královský palác. Vedle něho k JZ okrouhlý [[Vestin chrám]] s celým komplexem Vestálek a blíže k Foru [[Augustův oblouk]]. K JZjihozápadu dál navazovalo „Přilehlé fórum“ až po [[Titův oblouk]]. Konečně k jižnímu rohu Fóra přiléhal [[chrám Castora a Polluka]].
 
Úroveň Fora se za staletí zvýšila o několik metrů, což také přispělo k jeho vysušení, a archeologové zde našli několikerou dlažbu nad sebou. Travertinová dlažba, po níž dnes turisté chodí, pochází z doby Augustovy, takže mladší budovy stojí nad její úrovní.
32

editací