Dageš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q912265) |
+charmap, +navbox, +jazykové šablony, +typografické poznámky |
||
Řádek 1:
{{Charmap|tableClass=infobox bordered
[[File:Dagesh.jpg|thumb|Dageš uvnitř písmene bet]]▼
| 05bc
'''Dageš''' ({{vjazyce|he}} דָּגֵשׁ „zostřující“) je znaménko, jež bylo zavedeno spolu s [[nikud|vokalizací]] [[hebrejské písmo|hebrejštiny]] a které označuje [[plozivní souhláska|explozivní]] výslovnost [[souhláska|konsonantů]] ze skupiny „begadkefat“: ת פ כ ד ג ב (''dageš lene''), případně také prodloužení či důraznou výslovnost konsonantu (''dageš forte'', v moderní hebrejštině dageš tuto vlastnost ztratilo). Značí se tečkou uprostřed konsonantu.▼
| image1 = [[Soubor:Nikud dagesh modified.svg]]
| name1 = Hebrew point dagesh or mapiq
| csname1 = Hebrejská punktace dageš nebo mapik
| info1 = true
| windows1255char1 = cc
}}
[[File:Dagesh.jpg|thumb|Umístění dageše uvnitř písmene bet]]
▲'''Dageš''' ({{vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|דָּגֵשׁ}} „zostřující“) je znaménko, jež bylo zavedeno spolu s [[nikud|vokalizací]] [[hebrejské písmo|hebrejštiny]] a které označuje [[plozivní souhláska|explozivní]] výslovnost [[souhláska|konsonantů]] ze skupiny „begadkefat“: ת פ כ ד ג ב (''dageš lene''), případně také prodloužení či důraznou výslovnost konsonantu (''dageš forte'', v moderní hebrejštině dageš tuto vlastnost ztratilo). Značí se tečkou uprostřed konsonantu.
== Dageš forte ==
''Dageš forte'' („silné dageš“, {{vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|דָּגֵשׁ חָזָק}} ''dageš chazak'' nebo {{Cizojazyčně|he|דָּגֵשׁ כָּבֵד}} ''dageš kaved'') se může vyskytovat v každém konsonantu kromě [[laryngála|laryngál]] (ע ח ה א) a ר, a to pouze v tom případě, že mu předchází [[samohláska|vokál]] (pokud mu předchází [[šva (hebrejština)|šva]], jedná se o ''dageš lene'') a že se nejedná o poslední konsonant ve slově.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Blau|jméno=Joshua|odkaz na autora=Joshua Blau|titul=A Grammar of Biblical Hebrew|vydání=2|místo=Wiesbaden|vydavatel=Harrassowitz Verlag|rok=1993|isbn=3-447-03362-2|poznámka=Dále jen Blau (1993)|strany=16|jazyk=anglicky}}</ref> ''Dageš forte'' se dělí na tyto typy:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Meyer|jméno=Rudolf|odkaz na autora=Rudolf Meyer|titul=Hebräische Grammatik|vydání=|místo=Berlin, New York|vydavatel=Walter de Gruyter|rok=1992|isbn=3-11-013694-5|poznámka=Dále jen Meyer (1992)|strany=67n|jazyk=německy}}</ref>▼
▲se může vyskytovat v každém konsonantu kromě [[laryngála|laryngál]] (ע ח ה א) a ר, a to pouze v tom případě, že mu předchází [[samohláska|vokál]] (pokud mu předchází [[šva (hebrejština)|šva]], jedná se o ''dageš lene'') a že se nejedná o poslední konsonant ve slově.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Blau|jméno=Joshua|odkaz na autora=Joshua Blau|titul=A Grammar of Biblical Hebrew|vydání=2|místo=Wiesbaden|vydavatel=Harrassowitz Verlag|rok=1993|isbn=3-447-03362-2|poznámka=Dále jen Blau (1993)|strany=16|jazyk=anglicky}}</ref> ''Dageš forte'' se dělí na tyto typy:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Meyer|jméno=Rudolf|odkaz na autora=Rudolf Meyer|titul=Hebräische Grammatik|vydání=|místo=Berlin, New York|vydavatel=Walter de Gruyter|rok=1992|isbn=3-11-013694-5|poznámka=Dále jen Meyer (1992)|strany=67n|jazyk=německy}}</ref>
* ''Dageš forte necessarium'' („nezbytné silné dageš“), jenž je nutné z gramatických důvodů a vzniká stažením dvou stejných [[souhláska|konsonantů]], pokud po prvním konsonantu nenásleduje znělý vokál. Toto dageš má gramatický význam, případně chrání výslovnost předchozího vokálu. Vyslovuje se nikoli jako zdvojení, nýbrž jako prodloužení konsonantu.
* ''Dageš forte euphonicum'' („libozvučné silné dageš“), jež slouží v správnému [[liturgie|liturgickému]] přednesu svatých textů. Realizuje se v jednom z několika podtypů:
** ''dageš forte coniunctivum'' se nachází v prvním konsonantu slova, pokud je tento konsonant přízvučný a pokud následuje těsně s předcházejícím slovem končícím na nepřízvučné ''a'' nebo ''e'' ({{Cizojazyčně|he|נַעֲשֶׂה לָּנוּ}} ''na'ase lanu'' „učiňme si“);
** ''dageš forte dirimens'' slouží ke zdůraznění [[šva mobile|znělosti šva]] (např. {{Cizojazyčně|he|עִנְּבֵי}} ''inəve'' „hrozny“);
** ''dageš forte affectuosum'' zesiluje dlouhý vokál, jenž se prodlužuje na základě [[přízvuk v hebrejštině|větného přízvuku]].
Řádek 14 ⟶ 21:
== Dageš lene ==
''Dageš lene'' („lehké dageš“, {{vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|דָּגֵשׁ קַל}} ''dageš kal'') označuje [[plozivní souhláska|explozivní]] výslovnost [[souhláska|konsonantů]] ze skupiny „begadkefat“: (ת פ כ ד ג ב) v následujících případech:<ref>Meyer (1992). s. 69n.</ref>
* na začátku věty;
* na začátku slova, pokud předcházející slovo končí na konsonant bez vokálu;
* v posledním konsonantu ({{Cizojazyčně|he|זָכַרְתְּ}} ''zachart'');
* vždy v [[prefix]]ech
==
Ačkoli je uvedené rozlišování jednotlivých typů dageše relevantní z hlediska funkce i výslovnosti, v písmu se zpravidla nerozlišuje; rozpoznání správného typu (a tím i správné výslovnosti) pak často vyžaduje u čtenáře navzdory plně vokalizaci textu znalost příslušného slova a jeho výslovnosti, popřípadě příslušného gramatického jevu. Výjimkou jsou některá vydání modlitebních knih a jiných náboženských textů, kde může dageš forte a dageš lene být rozlišen např. tučnější sazbou nebo zvláštní značkou připojenou k písmenu. Ustálený typografický postup však pro takové případy neexistuje.
Některé gramatiky hovoří o ''dageš mappik'',<ref>Blau (1993). s. 17.</ref> jiné jen o ''mappik'' „pocházející z dageš“.<ref>Meyer (1992). s. 66.</ref> Jedná se o graficky stejný znak jako dageš a vkládá se do písmene ה, aby se zdůraznila plnohodnotnost tohoto konsonantu. Konsonant pak neslouží jako nevyslovovaná ''mater lectionis'' (naznačení vokálu), nýbrž se vyslovuje: אַרְצָהּ ''arcah'' „její země“.<ref>Meyer (1992). s. 68n.</ref>▼
U textů vokalizovaných pouze částečně (ne zcela důsledně) se dageš forte často vypouští; někdy se vypouští i dageš lene u písmen ג, ד, ת, u nichž moderní hebrejština rozdíl mezi plozivní a frikativní výslovností stírá. Naopak se dageš lene většinou ponechává u písmen ב, כ, פ, kde se dvojí výslovnost stále rozlišuje.
Absence dageše u písmene může být označena nebo zvýrazněna značkou ''[[rafe]]'' (U+05BF).
Unicode má kromě kombinačního znaku pro dageš i kódy pro jednotlivá písmena s dagešem v oblasti U+FB30 až U+FB4A.
== Mapik a šuruk ==
▲Některé gramatiky hovoří o ''dageš
[[File:Shuruk.jpg|thumb|Šuruk uvnitř písmene vav]]
Graficky shodným znakem s dagešem je i [[šuruk]]. Písmeno [[vav]] s šurukem se vyslovuje jako samohláska (v moderní hebrejštině jako [u], v některých aškenázských dialektech ale jako [ɪ]).
Mapik a šuruk jsou nejen graficky zcela identické s dagešem, ale nemají ani přidělenu samostatnou pozici v Unicodu.
== Odkazy ==
Řádek 31 ⟶ 53:
* [[Hebrejské písmo]]
{{Hebrejské písmo}}
{{Portály|Hebraistika}}
[[Kategorie:Fonologie hebrejštiny]]
| |||