Michail Tuchačevskij: Porovnání verzí

|vyznamenání='''carská:'''<br />[[Řád sv. Vladimíra]] – 4. třída<br />[[Řád sv. Anny (Rusko)|Řád sv. Anny]] – 2., 3. a 4. třída<br />[[Řád sv. Stanislava]] – 2. a 3. třída<br />'''sovětská:'''<br />[[Řád Lenina]]<br />[[Řád rudého praporu]]

}}

 

Narodil se ve [[Smolensk]]u na západ od [[Moskva|Moskvy]] v rodině aristokratů polského původu. V roce [[1914]] dokončil studia na vysoké škole a připojil se ke strážnímu pluku. Během [[První světová válka|první světové války]] dostal několik vyznamenání za odvahu v bitvách. V únoru [[1915]] byl zajat Němci. Čtyřikrát utekl z tábora, potom jej jako nepolepšitelného zavřeli do ingolstadtské pevnosti, kde se mimo jiné setkal s [[Charles de Gaulle|Charlesem de Gaullem]]. Jeho pátý útěk byl úspěšný, do Ruska se vrátil v roce [[1917]]. Po bolševické revoluci se připojil k bolševikům. Díky tomu se stal důstojníkem Rudé armády a rychle postupoval na stupnici vojenských hodností díky svým vojenským schopnostem.

Během [[Občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] byl zodpovědný za obranu [[Moskva|Moskvy]]. [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]] mu svěřil do rukou velení Páté armády. Vedl kampaň, jejímž cílem bylo dobytí [[Sibiř]]e z rukou admirála [[Alexandr Kolčak|Alexandra Kolčaka]], poté se podílel na tažení proti generálu [[Anton Ivanovič Děnikin|Antonu Děnikinovi]] na [[Krym]]u.

V roce [[1931]] mu byla svěřena hlavní role při reformě armády a vojenství. Snažil se prosadit své moderní pojetí vojenské strategie a způsobu nasazení tanků a letectva. Prosazoval taktiku „hloubkových operací“ vytvořenou jeho blízkým přítelem, V. Triandafillovem (zahynul v roce 1931 při leteckém neštěstí). Tato taktika v průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] výrazně přispěla k zničení nacistických vojsk. Byl velkým propagátorem a teoretikem v oblasti tankové války. Jako náčelník zbrojní komise provedl zásahy do modernizace a výzbroje Rudé armády, které podstatně rozšířily tanková vojska (v době jeho nástupu do této funkce v roce 1932 Rudá armáda disponovala 4 000 tanky, v roce 1936 již 10 000 tanky). Společně s J. Jakirem vytvořil první výsadkové jednotky na světě (poprvé představeny na vojenském cvičení na Ukrajině 1935 za přítomnosti britských a amerických důstojníků). Měl velký podíl na ústupu od jezdeckých sborů a motorizaci Rudé armády.

 

Bývá kritizován i vychvalován z různých směrů. Nelze mu upřít obrovský podíl na modernizaci Rudé armády, která ji zachránila v době 2. světové války. Stejně tak mu nelze upřít zásluhy v oblasti vojenské teorie, válečného umění a praxe.

Jiní historici a armádní veteráni o něm hovoří jako o vzdělanci, elitním odborníkovi a kulturně založeném člověku (např. Lev Nikulin) – Tuchačevskij byl [[houslista]], zajímal se o [[Astronomie|astronomii]] a i [[Meteorologie|meteorologii]].

 

== Pád ==

V roce [[1935]] se dostal na vrchol, kdy byl povýšen na [[maršál SSSR|maršála SSSR]]. V lednu [[1936]] postupně navštívil [[Spojené království|Británii]], [[Francie|Francii]] a [[Nacistické Německo|Německo]]. Údajně se na těchto cestách spojil s mimoruskými odbojovými organizacemi a začal kout plány proti samotnému Stalinovi a jeho režimu (tak bylo alespoň odůvodňováno jeho zatčení). [[22. květen|22. května]] [[1937]] byl uvězněn a obviněn za spolupráci s trockisty a špionáže ve prospěch nacistického Německa. Po tajném vyšetřování byl společně s dalšími 7 veliteli ([[Jona Jakir]], [[Vitovt Putna]], [[August Kork]], [[Vitalij Primakov]], [[Robert Eidmann]], Boris Feldman a [[Jeronim Uborevič]]. [[Jakov Gamarnik]] spáchal sebevraždu před procesem) [[Poprava|popraven]] dne [[12. červen|12. června]] [[1937]]. Dne [[31. leden|31. ledna]] [[1957]] byl rehabilitován.