Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí

Přidáno 333 bajtů ,  před 2 lety
m
dopl.
m (–nefunkční obrázek)
m (dopl.)
| strana = [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|RSDDS]], [[Sozialdemokratische Partei der Schweiz|SP]], [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]
| datum narození = [[7. listopad]] [[1879]]
| místo narození = Janivka (dnes [[Bereslavka]]), [[Chersonská gubernie]], {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium|Ruská říše]]
| datum úmrtí = [[21. srpen]] [[1940]] (60 let)
| místo úmrtí = [[Coyoacán]], [[Ciudad de México]], {{Vlajka a název|Mexiko}}
| poznámky =
}}
'''Lev Davidovič Trockij''', [[Ruština({{vjazyce|rusky]]ru}} {{Audio|ru-Leon Trotsky.ogg|Лев Давидович Троцкий}}, rodným jménem '''Lev Davidovič Bronštejn''', ([[{{JULGREGDATUM|7.|11|1879}} listopad]]uJanivka, [[1879Ruské impérium]], Janivka (dnes [[Bereslavka]] poblížu [[KirovohradKropyvnyckyj|Kirovohradu]]u), [[Ukrajina]] – [[21. srpen|21. srpna]] [[1940]], [[Ciudad de México|Mexico City]], [[Mexiko]]) byl [[Bolševismus|bolševický]] revolucionář a [[Marxismus|marxistický]] teoretik [[Židé|židovského]] původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] byl hlavním představitelem ruské [[Říjnová revoluce|říjnové revoluce]] v roce 1917. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]]. Po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] smrti upadl do nemilosti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a byl vypovězen ze země. Pobýval v [[Turecko|Turecku]] a nakonec se usadil v [[Mexiko|Mexiku]], kde byl v roce 1940 zavražděn.
 
== Život ==
=== Před rokem 1917 ===
[[Soubor:Leo Trotzki 1888.jpg|thumb|left|upright|Osmiletý Lev Bronštejn, 1888]]
Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo ''Lev Davidovič Bronštejn''. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn (1847–1922) se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval [[marxismus]]. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 [[deportace|deportován]] carskými úřady na [[Sibiř]]. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij (které si vypůjčil od vězeňského dozorce) a vydal se do [[Spojené království|Velké Británie]]. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř.
 
Byl vynikajícím řečníkem.<ref name="pacner44" /> Věhlas si poprvé vydobyl jako jedna z hlavních osobností [[Ruská revoluce (1905)|neúspěšné revoluce konané v Petrohradě roku 1905]]. O rok později byl v [[exil]]u znovu a vydržel v něm až do roku 1917. Ve Vídni se velmi intenzivně věnoval psaní článků a knih, v nichž burcoval k dalším pokusům o revoluční změny.
 
=== Říjnová revoluce ===
[[File:ParvusTrotskiDeich.jpg|right|thumb|Trockij s [[Alexander Parvus|Alexandrem Parvusem]] (vlevo) a [[Leo Deutsch]]em (vpravo) ve vězení v roce 1906]]
[[Soubor:LeonTrotsky1897.jpg|thumb|left|Lev Bronštejn, 1897]]
S Leninem se postupně názorově sbližoval. Do Petrohradu dorazil na začátku května roku 1917. Tam jeho přívrženců přibývalo a spolu s Leninem už tvořil jasné vůdčí duo [[bolševici|bolševiků]]. Na sjezdu bolševické strany se rozhodlo, že se v dohledné době uskuteční ozbrojené povstání proti Prozatímní vládě. Tím se schylovalo k říjnové revoluci, která vypukla v [[Petrohrad]]u v říjnu roku 1917. Trockého lze považovat za jednoho ze dvou jejích hlavních strůjců. Mezi oběma vůdci byly ovšem časté spory ohledně metod boje.<ref name="pacner21">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
 
=== Občanská válka a období u moci ===
[[Soubor:WhiteArmyPropagandaPosterOfTrotsky.jpg|120pxupright|náhled|vpravo|[[Bělogvardějci|Bělogvardějská]] válečná propaganda zobrazující karikaturu Trockého]]
Trockij od té doby působil v úzkém vedení státu. Leninovým přáním dokonce bylo, aby se Trockij stal předsedou [[Rada lidových komisařů|Rady lidových komisařů]], tedy nové ruské vlády.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Service
 
==== Politické cíle ====
[[File:19260730-burial dzershinsky moscow.jpg|thumb|Trockij a [[Josef Stalin|Stalin]] nesoucí rakev [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]] 30. července 1926.]]
Trockij věřil v konec [[kapitalismus|kapitalismu]] a nastolení [[komunismus|komunismu]] na celém světě, k němuž se mělo dospět násilnými revolucemi ve všech zemích. Hovořil o permanentní revoluci. Podporoval jakékoliv snahy o převrat a nastolení [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]]. Jednoznačně prosazoval používání násilných metod a po říjnové revoluci podporoval i fyzické likvidace odpůrců nového režimu; sám v této souvislosti hovořil o teroru, který plně schvaloval. Jako mocný politik v SSSR se vždy zasazoval o podporu snah o uchvácení moci komunisty v dalších zemích. Jeho cílem ve 20. letech byla především úspěšná revoluce v Německu, k níž však i přes opakované pokusy nedošlo. Z této své pozice důrazně kritizoval Stalina a jeho „socialismus v jedné zemi“.
 
 
=== Vyhnanství (1929–1940) ===
[[Soubor:Trotsky grave.jpg|left|thumb|upright|Trockého hrob]]
[[Soubor:Leon Trotsky and American admirers. Mexico - NARA - 283642.tif|thumb|right|Trockij s americkými soudruhy, včetně Harry DeBoera (vlevo) v Mexiku nedlouho před svým zavražděním, 1940]]
Většina zemí nebyla Trockého ochotna přijmout. Souhlas se podařilo získat pouze od [[Turecko|tureckého]] vůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafy Kemala]]. Trockij tak nalezl dočasné útočiště na ostrůvku [[Büyükada]] poblíž [[Istanbul]]u. Mimo jiné žádal o [[azyl]] v Německu, ale to mu nedovolilo ani lázeňský pobyt. Umožněna mu byla pouze přednáška v [[Dánsko|dánské]] [[Kodaň|Kodani]] koncem roku [[1932]]. V lednu [[1933]] zasáhla Trockého těžce sebevražda jeho dcery a po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] v Německu musel definitivně pohřbít naději na světovou revoluci. Téhož roku mu byl povolen pobyt ve Francii, ze které byl o rok později vykázán v reakci na to, že unikl svým strážcům a sešel se se zástupci Komunistické internacionály. Při vyšetřování navíc prohlásil, že je starý spiklenec a uvedl, že připravuje vznik IV. internacionály, která by se postarala o světovou socialistickou revoluci. Nakrátko pobýval v [[Norsko|Norsku]], které si však jeho podporu kvůli snaze o dobré vztahy se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|SSSR]] brzy rozmyslelo. Trvalý azyl mu nakonec poskytla mexická vláda, a to roku 1936.