|
== Rodina ==
{{Copyvio|zdroj=http://www.kolowrat.cz/cs/albrecht-ii-z-kolowrat-a-na-liebsteine}}
Jediný syn [[Kanovník|kanovníka]] [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuše II.]] (zemřel [[1483]]), a Kateřiny ze Šternberka (zemřela [[1465]]). Oženil se s Annou z Kovárně, vdovou po Hynkovi z Valdštejna, jejich manželství bylo bezdětné.
== Kariéra ==
Jeho kariéra prudce stoupala, byl rádcem [[Král|krále]] [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]] ([[1496]]–[[1497]]) a [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšším komorníkem]] ([[1496]]–[[1502]]). Vrcholu své kariéry dosáhl v letech [[1503]]-[[1510]], kdy zastával úřad [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] Království českého. Byl oddaným úředníkem krále, a proto měl málo přátel, a to i v rodině.
V roce [[1504]] se pokusil upevnit vztahy mezi [[Česko|českým]] královstvím a [[Slezsko|slezskými]] stavy. Za to získal velký vliv na krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]], který ho považoval za de facto svého zástupce v zemi. Tím a svým chováním vzbudil Albrecht II. odpor ostatních vysokých [[Zemský úřad|zemských]] a [[Dvorský úřad|dvorských]] úředníků. Proto začal spolupracovat s královskými městy, která soupeřila s [[Pán (šlechtický titul)|panstvem]] o hospodářská práva, aby zvýšil svůj politický vliv. V roce [[1507]] dokonce s městy uzavřel úmluvu o vzájemné pomoci.
V roce [[1505]] podepsal úmluvu [[Panský stav|panských]] rodů proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Tento bojovný svazek uzavřeli také [[Petr I. z Rožmberka|Petr z Rožmberka]], [[Jindřich IV. z Hradce]], [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]], [[Petr ze Šternberka]], Jan ze Švamberka a na Strakonicích, Jan z Kolowrat a na Mašťově, Jan z Kolowrat a na Novém Hradě, Jindřich z Kolowrat, Jiří z Kolowrat, Mikuláš z Kolowrat a řada představitelů dalších významných rodů. Jako [[nejvyšší kancléř]] se tak postavil proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]] a všem nábožensky radikálním živlům, protože jeho cílem bylo dosáhnout sblížení [[Utrakvismus|utrakvistů]] s [[Katolicismus|katolíky]].
Byla to doba téměř bezvládí, kdy král sídlil v [[Budín (Budapešť)|Budíně]] a šlechta soupeřila o moc s městy v zemi dopouštěla se i loupeží. Odpor nepřátel vyvrcholil roku [[1508]] jeho pádem. Na svatojakubském sněmu pak bylo rozhodnuto o přenesení jeho pravomocí na [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňka Lva z Rožmitálu]] – mocného šlechtice s velkými ambicemi. Král mu ale zachoval svou přízeň a v roce [[1509]] mu daroval panství a hrad Bělá, které zkonfiskoval rodu [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] za činy, jejichž se dopustili proti jeho majestátu. V roce [[1510]] ho znovu jmenoval [[Kancléř|kancléřem]] království. V témže roce však Albrecht bez dědiců zemřel.
== Majetek ==
Byl velmi obratný a podařilo se mu zvětšit rodový majetek. Za svého života se Albrecht II. domohl značného majetku. Patřily mu například statky [[Libštejn (hrad)|Libštejn]], [[Perštejn (hrad)|Perštejn]], [[Mělník (zámek)|Mělník]], [[Kladruby (okres Tachov)|Kladruby]] a [[Krupka]]. Panství [[Lovosice (zámek)|Lovosice]] vlastnil společně s klášterem Altzell u [[Drážďany|Drážďan]] (zde byl také pohřben). Protože jeho manželství s Annou bylo bezdětné, odkázal svůj majetek nevlastním synům Bernardvi a Janovi z [[Valdštejnové|Valdštejna]].
== Literatura ==
| 