Verze z 4. 3. 2017, 15:31 editovat Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací + 1x médium, linky, portál značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 6. 2017, 21:09 editovat zrušit editaci Nomarski (diskuse \| příspěvky) 51 editací m pravopis značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 35: == Historie == První zmínky o obci pocházejí už z roku [[1224]], kdy se město nazývalo Janovice po pánu [[Janovici\|Kunrátu z Janovic]], který byl [[purkrabí]] na hradě [[Zvíkov]] a pocházel z rodu Janoviců. Téměř všichni členové tohoto rodu zastávali v letech 1234 - 1295 u královského dvora vysoké úřady. Další zprávy o tomto rodu nejsou dochované. Víme, že po pánech z Janovic si majetek mezi sebe rozdělili synové ~~Herbartovy~~Herbartovi a ~~Peškovy~~Peškovi. Mělnický [[kanovník]] Herbart nechal založit v janovickém kostele oltář sv. Václava, který byl v roce 1387 vysvěcen. Koncem téhož století ~~patřili~~patřily Janovice do vlastnictví rodiny Pešků, která ho s výjimkou kostela postupně rozprodávala. Až v roce 1433 se novým majitelem panství stal Bohuněk Vrchota z [[Vrchotice\|Vrchotic]], který také dal Vrchotovým Janovicím jméno, které se dochovalo až do dnešních dnů. Kolem roku 1510 vlastnil Vrchotovy Janovice Jan, poslední syn z rodu. V 16. století bylo Vrchotovým Janovicím přiděleno [[hrdelní právo]], vrchnost mohla vykonávat trest smrti i [[právo útrpné]]. Šibenice údajně stávala nad Kamenným rybníkem na návrší, kterému se proto přezdívalo Šibeniční vrch.~~<br />~~ Dalšími majiteli byli postupně Vilém Osečanský z [[Osečany\|Osečan]], Předbor z Radešína a Jan Postiborský [[Pánové z Vrtby\|z Vrtby]]. Kolem roku 1609 došlo k zásadnímu rozdělení majetku na Sezimu z Vrtby, který koupil zámek se vsí, polnosti i kostel. Sezima skupoval i okolní vsi ([[Kosova Hora\|Kosovu Horu]], [[Neznašov]], [[Votice]], [[Beztahov]] i [[Vojkov]]). Nakonec byl Sezima v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti se pánem nad vším jeho majetkem stal syn Ferdinand František Leopold. Během vlády rodu Vrtbů došlo k výstavbě kamenného mostu a malým opravám na zámku. Rod Vrtbů si držel majetek velmi dlouho a mezi další majitele patřili například František Arnošt starší z Vrtby, František Arnošt mladší, který nechal zámek přebudovat v [[baroko\|barokním stylu]] a interiér doznal významných změn. Poslední z rodu Vrtbů vlastnil majetek Adam František z Vrtby.~~<br />~~ Dalším majitelem byl František Josef hrabě z Mitrovic a jeho rodina držela majetek až do 2. poloviny 19.století. V roce 1879 prodala Františka - sestra Zikmunda Vademaiera - zámek a všechen majetek rytíři z Borutína Karlu Nádhernému, jehož rodina držela majetek až do vyvlastnění po [[druhá světová válka\|2. světové válce]]. Celkem se jednalo o téměř 550 ha pozemků, z toho 200 ha lesů. Rodina Nádherných byla povýšena do šlechtického stavu až v roce 1838, do té doby byla měšťanskou rodinou. Díky nemalým zásluhám byla nakonec v roce 1865 povýšena i do stavu rytířského. Karel Nádherný se někdy v roce 1883 oženil s Amélií Klein von Wisenberg a společně měli tři děti - syna Jana a dvojčata Karla a [[Sidonie Nádherná\|Sidonii]]. Když Karel v roce 1898 zemřel, s velkou pílí pečovala o majetek jeho žena Amélie a dočkala se z rukou císaře [[František Josef I.\|Františka Josefa I]]. povýšení do stavu svobodných pánů nejen pro sebe, ale také pro své tři děti. <br />▼ Jan se věnoval studiu výtvarných umění i literatury. Karel po úspěšném studiu práv ve [[Štýrský Hradec\|Štýrském Hradci]], kde obdržel i doktorát, pracoval v soudní službě v [[Praha\|Praze]]. Sidonie se neúnavně věnovala malířství, literatuře, hudbě a dokonce i velmi ráda cestovala a do Vrchotových Janovic nezřídka přiváděla zajímavé osobnosti z kulturního světa.<br />▼ ▲Dalším majitelem byl František Josef hrabě z Mitrovic a jeho rodina držela majetek až do 2. poloviny 19.století. V roce 1879 prodala Františka - sestra Zikmunda Vademaiera - zámek a všechen majetek rytíři z Borutína Karlu Nádhernému, jehož rodina držela majetek až do vyvlastnění po [[druhá světová válka\|2. světové válce]]. Celkem se jednalo o téměř 550 ha pozemků, z toho 200 ha lesů. Rodina Nádherných byla povýšena do šlechtického stavu až v roce 1838, do té doby byla měšťanskou rodinou. Díky nemalým zásluhám byla nakonec v roce 1865 povýšena i do stavu rytířského. Karel Nádherný se někdy v roce 1883 oženil s Amélií Klein von Wisenberg a společně měli tři děti - syna Jana a dvojčata Karla a [[Sidonie Nádherná\|Sidonii]]. Když Karel v roce 1898 zemřel, s velkou pílí pečovala o majetek jeho žena Amélie a dočkala se z rukou císaře [[František Josef I.\|Františka Josefa I]]. povýšení do stavu svobodných pánů nejen pro sebe, ale také pro své tři děti. ~~<br />~~ Amélie Zemřela v roce 1910 a velmi záhy předčasně i oba synové - Jan (1913) a Karel (1931), a tak se Sidonie Nádherná stala poslední majitelkou Vrchotvých Janovic. V době 2. světové války byla zámek poprvé nucena opustit a podruhé v roce 1949, kdy [[komunistický režim]] zámek [[znárodnění\|vyvlastnil]]. Sidonie byla donucena k emigraci do [[Anglie]], kde v roce 1950 zemřela. Za svůj pravý a jediný domov považoval Sidonie Vrchotovy Janovice. Teprve až v roce 1999 byly její ostatky pohřbeny v janovickém parku.<br />▼ ▲Jan se věnoval studiu výtvarných umění i literatury. Karel po úspěšném studiu práv ve [[Štýrský Hradec\|Štýrském Hradci]], kde obdržel i doktorát, pracoval v soudní službě v [[Praha\|Praze]]. Sidonie se neúnavně věnovala malířství, literatuře, hudbě a dokonce i velmi ráda cestovala a do Vrchotových Janovic nezřídka přiváděla zajímavé osobnosti z kulturního světa.~~<br />~~ ▲Amélie Zemřela v roce 1910 a velmi záhy předčasně i oba synové - Jan (1913) a Karel (1931), a tak se Sidonie Nádherná stala poslední majitelkou Vrchotvých Janovic. V době 2. světové války byla zámek poprvé nucena opustit a podruhé v roce 1949, kdy [[komunistický režim]] zámek [[znárodnění\|vyvlastnil]]. Sidonie byla donucena k emigraci do [[Anglie]], kde v roce 1950 zemřela. Za svůj pravý a jediný domov považoval Sidonie Vrchotovy Janovice. Teprve až v roce 1999 byly její ostatky pohřbeny v janovickém parku.~~<br />~~ V roce 1872 začal v Janovicích fungovat telegrafní úřad, pošta i četnická stanice. V průběhu [[První světová válka\|1. světové války]] přicházeli do obce váleční zajatci, kteří byli nuceni pracovat na polnostech a pomáhat hospodářům i s kácením dřeva v okolních lesích. Po válce vznikl v Janovicích spolek usilující o výstavbu pomníku padlým hrdinům 1. světové války, který byl nakonec 29. října 1922 odhalen.<br /> Podle dochované kroniky z roku 1922, byl prvním starostou města MUDr. Josef Škvára. Po roce 1926 dochází k výstavbě tělocvičny pro jednotu [[Sokol (spolek)\|Sokol]] a započala [[elektrifikace]] obce. Řádek 71 ⟶ 76: == Fauna a flóra města == Vrchotovy Janovice z hlediska vegetace spadají do oblasti středoevropské flóry - listnatý opadavý až smíšený les. Mezi chráněné druhy rostlin, které se v obci vyskytují, patří [[jalovec obecný]], některé druhy [[plavuňové rostliny\|plavuní]], [[kosatec žlutý]], [[prvosenka jarní]], [[vstavačovité\|vstavače]], [[ďáblík bahenní]], vemeník dvoulistý a mnoho dalších. Pozornost je věnována také úpravám v zámeckém parku. ~~<br />~~ Z fauny stojí především za povšimnutí 230 druhů ptactva, například [[čáp bílý]] i [[čáp černý\|černý]], pilich, [[výr velký]] a [[ledňáček říční]]. V okolních lesích se také často objevují stáda [[muflon]]ů nebo kolonie žab, především skokanů a kuněk.

Vrchotovy Janovice: Porovnání verzí