Zapojení s operačním zesilovačem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.235.84.161 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petr Karel |
→Neinvertující zesilovač: Dopsány využití invertujícího zapojení, zmíněny další obvody a možnosti modifikace obvodů již uvedených. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
:'''<math>Z_{vst} = R_{in}\,</math>'''
:(protože zesilovač se vždy snaží mezi vstupy udržet nulové napětí, tedy na <math>-\,</math> vstupu je tzv. [[plovoucí zem]])
Toto zapojení se rovněž dá využít jako zdroj proudu. Přes R<sub>f</sub> teče konstantní proud, rovný proudu, tekoucímu přes R<sub>in</sub>.
Stačí tedy místo R<sub>f</sub> zapojit spotřebič, který chceme napájet konstantním proudem. Tento proud bude roven
<math> I_{vyst} = -\left( \frac{U_{vst}}{R_{in}} \right) </math>, kde záporné znaménko značí, že proud vtéká do výstupu operačního zesilovače.
Při konstantním napájecím napětí a odporu R<sub>in</sub> je výstupní napětí závislé pouze na odporu R<sub>f</sub> . Proto lze toto zapojení rovněž využít pro měření právě tohoto odporu. Pro velikost tohoto odporu pak dostaneme
<math> R_{fb} = -\left( \frac{U_{vyst}}{U_{vst}} \right)\cdot R_{in}</math>.
Toho se využívá například pro měření teploty termistorem.
(Poznámka: Vzhledem k tomu, že se jedná o invertující zesilovač, vstupní napětí má vždy opačné znaménko než výstupní; jejich poměr má tedy vždy záporné znaménko; proto se ve vzorci vyskytuje minus; výsledný odpor je pochopitelně kladný).
Invertující zapojení operačního zesilovače má ale i další využití - po doplnění o [[Wienův článek]] lze například sestavit [[Wienův oscilátor]].
== Neinvertující zesilovač ==
[[Soubor:Opampnoninverting.svg|thumb|Neinvertující zesilovač]]
Řádek 23 ⟶ 38:
:<math>Z_{vst} = \infin</math>
:(reálně odpovídá vstupní impedanci samotného operačního zesilovače, která je ovšem typicky velmi vysoká 1 MΩ až 10 TΩ)
Pro snížení vstupního odporu (například pro potlačení vlivů parazitních svodových proudů na desce plošných spojů) je možné přidat rezistor od kladného vstupu k zemi. Pak bude tento vstupní odpor roven (po zanedbání vstupní impedance zesilovače) roven právě tomuto přidanému odporu.{{Clear}}
== Sledovač napětí ==
[[Soubor:Opampvoltagefollower.svg|thumb|Sledovač napětí]]
Řádek 33 ⟶ 48:
:<math>Z_{vst} = \infin</math>
:(reálně odpovídá vstupní impedanci samotného operačního zesilovače, která je ovšem typicky velmi vysoká 1 MΩ až 10 TΩ)
Jedná se vlastně o speciální případ neinvertujícího zesilovače, jehož zpětnovazební rezistor je nulový a druhý rezistor (R1) nekonečně veliký.
Skutečně, v takovém případě dostaneme pro výstupní napětí:
<math> U_{vyst} = U_{vst} \left( 1 + {0 \over \infty} \right) = U_{vst}</math>{{Clear}}
== Komparátor ==
[[Soubor:Opampcomparator.svg|thumb|Komparátor]]
Řádek 56 ⟶ 75:
: <math>{\pm}H = \pm U_S\left( \frac{R_{1}}{R_{2}} \right)</math>
Je-li záporný (invertující) vstup zesilovače připojen k zemi přes kondenzátor, a k výstupu přes rezistor, dostaneme Schmittův generátor obdélníkového průběhu.{{Clear}}
== Integrační zesilovač ==
[[Soubor:Opampintegrating.svg|thumb|Integrační zesilovač]]
| |||