Vysoká škola: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Malá aktualizace (dle ofic. informací). |
|||
Řádek 6:
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111
}}</ref> vzdělávací [[instituce]] poskytující [[terciární vzdělávání]]. Jedná se o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. [[Student]]i a [[Učitel|
Vysoká škola (VŠ) uskutečňuje [[akreditace|akreditované]] [[studijní program|studijní programy]] (ty se dělí na jednotlivé [[studijní obor|studijní obory]]) a [[Celoživotní vzdělávání#Formální|programy celoživotního vzdělávání]]. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů – typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.
Řádek 14:
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394 855 [[student]]ů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.
[[Akreditace]] vysokých škol v [[Česko|Česku]] dříve byla (do roku [[2016]]) v působnosti [[
Vysoké školy v Česku jsou regulovány zákonem č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Řádek 23:
==== Univerzitního typu ====
[[Univerzita]] (vysoká škola univerzitního typu) je vysoká škola, kde [[vysokoškolský pedagog|učitelé]] přednáší [[student]]ům o vědě ve více [[studijní obor|oborech]]. Univerzita vedle funkce vzdělávací ([[Učitel|
Univerzitní vysoké školy se člení se na [[fakulta|fakulty]] (např. lékařská, právnická, filozofická, přírodovědecká, matematicko-fyzikální apod.), [[vysokoškolský ústav|vysokoškolské ústavy]] (např. matematický ústav apod.), jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií (např. [[rektorát]]) a dále na účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů [[akademická obec|akademické obce]] nebo k zajišťování provozu školy (např. [[Menza (jídelna)|menza]], [[Kolej (ubytovací zařízení)|kolej]], zemědělský či lesní [[Statek (zemědělství)|statek]] apod.).
Řádek 69:
==== Zahraniční vysoké školy ====
Nově, od září roku [[2016]], české právo (vysokoškolský zákon) též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, tedy institucí či firem, které na území [[Česko|České republiky]] poskytují vysokoškolské vzdělání pod zahraniční [[akreditace|akreditací]], přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998, respektive k roku 1999. Do této doby též některé prameny (např. [[Ministerstvo financí České republiky|MFČR]]) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol – či přesněji soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání – v [[Evropa|Evropě]]. Působnost [[Seznam vysokých škol v Česku#Zahraniční vysoké školy v Česku|zahraničních subjektů v Česku]] se též do té doby stala předmětem některých afér (blíže např. [[nostrifikace]] a [[Fakulta právnická Západočeské univerzity#Kauzy plzeňských práv|kauzy plzeňských práv]]), nicméně ze soukromých subjektů nebývají kritizovány jen ty zahraniční, ale též i ty tuzemské (kupř. [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|UJAK]] [[Vladimíra Dvořáková|předsedkyní]] [[
Za zahraniční vysokou školu v Česku je nyní dle zákona považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
| |||