Rabí (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie, literatura |
Stavební podoba |
||
Řádek 8:
| obec = [[Rabí]]
| loc-map = {{LocMap |Česko |relief = 1 |label = Rabí | lat = 49.2791667 | lon = 13.6183333 | float = center | caption = }}
| sloh = [[Románská architektura|románský]], [[Gotická architektura|gotický]]
| stavitel = [[Wittelsbachové]]
| další majitelé = [[páni z Velhartic]]<br />[[Švihovští z Rýzmberka]]<br />[[Chanovští z Dlouhé Vsi]]
Řádek 25 ⟶ 26:
Novým majitelem se stal Jindřich Krucpach z Trachenberka, po něm roku 1557 Diviš Malovec z Libějovic a o dva roky později [[Vilém z Rožmberka]], od kterého jej roku 1563 koupil Adan [[Chanovští z Dlouhé Vsi|Chanovský z Dlouhé Vsi]]. Chanovští začali zanedbávat údržbu, a hrad začal pustnout. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] ho vyplenilo vojsko [[Petr Arnošt II. Mansfeld|generála Mansfelda]]. V roce 1625 navíc zemřel Jan Vilém Chanovský a jeho dědici vedli spor o majetek. Panství bylo roku 1648 rozděleno mezi jednoho z Janových bratranců a druhou polovinu získali bratři Jan Karel a Jan Albrecht Chanovští. Spojit rozdělené díly se podařilo až Janu Vilémovi mladšímu v roce 1694, který poté opuštěný hrad roku 1708 prodal [[pasov]]skému kardinálovi Janu Filipovi z Lamberka, ale ani on nedokázal zabránit dalšímu chátrání.<ref name="triska"/>
== Stavební
Rabí patří k nejrozsáhlejším a nejkvalitnějším českým hradům. Hradní jádro se po zvýšení nejstaršího paláce řadí k hradům [[donjon]]ového typu. V průběhu čtrnáctého až šestnáctého století bylo rozšířeno o dvě předhradí s množstvím budov a opevněním, které hrad zařadily mezi nejvyspělejší soudobé rezidence a pevnosti ve střední Evropě.<ref name="durdik"/>
=== Rané stavební fáze ===
Nejstarší částí hradu jsou tři spodní úrovně rozměrné obytné věže či věžovitého paláce o půdorysu 13 × 19 metrů. Vcházelo se do něj v úrovni prvního patra vstupním [[Portál (architektura)|portálem]] na východní straně. Ve druhém patře se nacházel velký obytný sál osvětlený románskými okénky. V blíže nejasné době byla věž obehnána [[parkán]]ovou zdí se [[skarp]]em – šikmou spodní částí vnější strany zdi určenou k posílení stability či k odrážení ze shora vrhaných kamenů. Nejspíše ve čtrnáctém století byla k severní straně této [[Hradba|hradby]] přistavěna věž s lichoběžníkovým půdorysem osvětlená čtverhrannými okénky. Ve stejné době bylo opevněno [[předhradí]] se studnou na severovýchodní straně a došlo také ke zvýšení původního paláce, ze kterého se tak stal skutečný [[donjon]]. Věž nově zpřístupnil [[Lomený oblouk|hrotitý]] portál na severní straně, který se uzavíral [[Padací most|padacím můstkem]]. Do hradního jádra se z předhradí vcházelo po vstupní rampě.<ref name="durdik"/>
Předhradí bylo rozšířeno na konci čtrnáctého století. V jeho nárožích stály dvě hranolové věže. Jednu z nich pohltila mladší stavba tzv. Nových pokojů a druhá se dochovala v podobě vysokého torza.<ref name="durdik"/>
=== Pozdně gotická přestavba ===
K rozsáhlým změnám došlo během pozdně [[Gotická architektura|gotické]] přestavby Půty Švihovského, při níž vzniklo také opevnění městečka. V jádře hradu přibyla jen malá patrová stavba, ale donjon byl znovu zvýšen, osvětlen novými okny a vybaven [[Prevét|záchodovým]] přístavkem. Druhá věž v jádře získala v nejvyšším patře tři velké [[arkýř]]e. Nově postavenou budovu brány zpřístupnila dochovaná [[Klenba|podklenutá]] rampa.<ref name="durdik"/>
Všechny strany vnitřního předhradí byly zastavěné budovami, z nichž křídlo přiložené ke skále hradního jádra mělo nejspíše hospodářskou funkci. Významnou stavbou v čele se stala budova Nových pokojů se dvěma velkými sály v prvním patře, do kterého se vstupovalo po kamenném schodišti. Jeden ze sálů snad obsahoval také arkýřovou kapli. Vstupní brána byla zaklenuta [[Gotická klenba|hvězdovou klenbou]]. Ve vnějším předhradí vznikla nádrž na vodu a podsklepená budova. U západní strany vnějšího předhradí stávaly tzv. Staré pokoje, ve kterých bývala kuchyně. Podél jejich budovy vedla krytá cesta k bráně do vnitřního předhradí.
Spolu s obytnými a hospodářskými budova vznikalo také opevnění. Na západní straně hrad původně chránila slabá hradba se čtverhrannými a dovnitř otevřenými [[bašta]]mi. Ta byla nahrazena nedokončeným mohutným opevněním s množstvím ve své době moderních prvků, jejichž provedení však ukazuje na nepochopení jejich teoretické funkce. Je proto možné, že výstavba rozsáhlého opevnění měla částečně demonstrační charakter.<ref name="durdik-dodatky3"/>
Východní stranu vnitřního předhradí zpevnila rozměrná [[bateriová věž]]. Jižní a západní stranu původně chránil příkop a vnější val, na jehož koruně byla postavena široká hradba zpevněná dvěma baštami, z nichž severní má na vnější straně polygonální půdorys. Severní stranu hradu zajistila rozměrná polookrouhlá bašta a [[torion]] považovaný za největší [[středověk]]ou baštu v Česku. Z torionu vybaveného dvojicí pozorovacích vížek vedl můstek do přilehlého [[Kostel Nejsvětější Trojice (Rabí)|kostela Nejsvětější Trojice]]. Vstup do hradu tvořila dvojice bran v přihrádku u paty torionu a třetí věžovitá brána, v jejímž čele se dochovala spára pro [[Hřeben (mříž)|hřeben]] (padací mříž).<ref name="durdik"/>
[[Soubor:Castle Rabí from main courtyard (4).JPG|thumb|Zbytky hradu ze vstupního nádvoří]]
[[Soubor:Models of Rabí Castle (5).JPG|thumb
== Odkazy ==
Řádek 64 ⟶ 79:
| kapitola = Rabí
| strany = 464–467
}}</ref>
<ref name="durdik-dodatky3">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3
| vydavatel = [[Libri]]
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 180
| isbn = 978-80-7277-358-9
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Rabí
| strany = 101
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| |||