Gustavo Santaolalla: Porovnání verzí

'''Gustavo Alfredo Santaolalla''' (* [[19. srpen|19. srpna]] [[1951]], [[El Palomar]]) je [[Argentina|argentinský]] [[hudební skladatel]]. Proslul především jako skladatel [[Filmová hudba|filmové hudby]], za niž získal dvakrát cenu [[Oscar]] - v roce 2005 za hudbu k filmu ''[[Zkrocená hora]]'', v roce 2006 za hudební doprovod snímku ''[[Babel (film)|Babel]]''.

V letech 1967-1975 byl členem argentinské folk-rockové hudební skupiny Arco Iris. Poté přešel do kapely Soluna, aby brzy opustil Argentinu, přesídlil do [[Los Angeles]] a založil si vlastní projekt Wet Picnic. V letech 1981-1998 pak vydal v Americe tři alba. Skladby z posledního, nazvaného ''Ronroco'', začaly být již široce využívány ve filmu a televizi (nejprve ve filmu ''The Insider'' z roku 1999, později v seriálu ''[[24 hodin (seriál)|24 hodin]]'' aj.). Tím se mu otevřel svět filmové hudby. Zlom nastal, když dostal nabídku zkomponovat originální hudbu k filmu ''[[Amores perros]]'' z roku 2000. Následovaly snímky ''21 Grams'' (2003) a "[[Ernesto Che Guevara|cheguevarrovské]]" ''Motocyklové deníky'' (2004), za něž dostal britskou cenu [[BAFTA Award|BAFTA]]. Následující filmy ''Zkrocená hora'' a ''Babel'' mu přinesly Oscara, za ''Babel'' dostal i další cenu BAFTA, za ''Zkrocenou horu'' [[Zlatý glóbus]]. Avšak pozici prominentního hollywoodského skladatele nepřijal, orientuje se spíše na neamerický film (např. mexicko-španělské drama ''Biutiful'' z roku 2010, [[Indie|indický]] film ''Dhobi Ghat'', argentinské ''[[Divoké historky]]''). Napsal rovněž hudbu k videohře ''[[The Last of Us]]''. Do Hollywoodu se vrátil například hudbou k dramatu ''[[Blízko od sebe]]'' z roku 2013. Jako producent získal též dvě americké ceny [[Cena Grammy|Grammy]] (2004, 2009). Produkuje především latino-popové a latino-rockové nahrávky.