Poustevník: Porovnání verzí

Přidáno 61 bajtů ,  před 4 lety
m
narovnání přesměrování
m (ne ne, správně je sepětí)
m (narovnání přesměrování)
Formace adepta poustevnictví předpokládá dvouletý [[noviciát]] a šest let období časných slibů. Následně lze přistoupit ke složení věčných slibů. On nich může diecézní biskup dispenzovat, v období před složením slibů má pravomoc adepta poustevnictví odmítnout.<ref name="lerch" /> Kandidát poustevnictví má mít za sebou už určitou životní a duchovní zkušenost, zároveň nesmí podléhat nějakým romantizujícím představám o poustevnickém způsobu života. V neposlední řadě musí být k danému způsobu života tělesně a psychicky způsobilý. Tuto způsobilost se doporučuje předem ověřit absolvováním psychotestů. Poustevník má žít v určité odloučenosti od světa, která by měla být sice dostatečná pro potřebnou samotu, ovšem musí poustevníkovi zároveň umožňovat pravidelné přistupování ke svátostem (poustevník musí mít možnost pravidelně přijímat [[Eucharistie|Eucharistii]] a možnost [[Svátost smíření|zpovídat]] se) a lékařskou péči.<ref name="lerch" />
 
Poustevníky se mohou stát rovněž členové některých řeholních řádů, pokud jim to umožňuje charisma jejich [[řehole]], a souhlasí-li s tím jejich řeholní představení (například [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] nebo [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]]). U těchto řeholních poustevníků se ovšem předpokládá, že budou udržovat pravidelný kontakt se svými původními komunitami.<ref name="lerch" /> To obnáší mimo jiné i to, že v průběhu roku v komunitě nějaký čas stráví, i když pak po větší zbytek roku budou žít v samotě.
 
Specificky je poustevnický život přítomen v životní praxi [[Kartuziánský řád|kartuziánů]] a [[Kamaldulové|kamaldulů]].
263 821

editací