Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 523 bajtů, před 2 lety
Sjednocování struktury textu a dat infoboxu v rámci g.j. ŽH a úpravy textu s výstižnější formulací a vazbou na g.j. ŽH.
| název = Železné hory
| obrázek = Železné hory, CZ170410-27.jpg
| popisek = Železné hory; krajinná oblast v rozsahu poloh 198 - 737 m n. m., dojem hornatiny vyvolává železnohorský hřbet mohutné zemské klínové kry, ve skutečnosti plochá [[vrchovina]], v Českomoravské vrchovině [[geomorfologický celek]], název odvozen od dobývání [[železná ruda|železné rudy]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
}}</ref>
 
Krajinná oblast orientovaná jihovýchod - severozápad má přibližně trojúhelníkový půdorystvar zužující se k nejsevernějšímu výběžku na katastrálním území města [[Týnec nad Labem]] v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Od Týnce nad Labem seje táhneprotažena směrem k jihovýchodu ve vzdálenostech v rozmezí 50 – 60 km, na severovýchodním okraji v nižších nadmořských výškách k [[Proseč|Proseči]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, na jihozápadě podél tektonické linie nazvané železnohorský zlom ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]] v okrese Havlíčkův Brod a vev územním výběžku dosahujícím až k [[Vojnův Městec|Vojnovu Městci]] v okrese Žďár nad Sázavou, obcí náležejících do Kraje Vysočina.<ref name=":0" />
Typem georeliéfu plochá [[vrchovina]] (nikoliv hornatina podle názvu pohoří) se střední výškou 480,4 m a pestrým geologickým podložím, v centrální části zejména s hlubinnými vyvřelinami tzv. železnohorského [[Pluton|plutonu]] (oblast [[Nasavrky]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Skuteč]])<ref>{{Citace monografie
 
Typem georeliéfu plochá [[vrchovina]] (nikoliv hornatina podle názvu pohoří) se střední výškou 480,4 m a pestrýmsklonem 3° 45", se složitým geologickým podložím, v centrální části zejména s hlubinnými vyvřelinami tzv. železnohorského [[Pluton|plutonu]] (oblast [[Nasavrky]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Skuteč]])<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| isbn = 978-80-87457-96-2
| poznámka = Operační program životní prostředí: tiskovina
}}</ref> v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], na severozápadě tvořenáve žulovým[[Chvaletická masivempahorkatina|Chvaletické pahorkatině]] s nejstaršímivýrazným žulamižulovým vekomplexem, patřícím k nejstarším žulám v [[ChvaletickáČeský pahorkatinamasiv|ChvaletickéČeském pahorkatiněmasivu]].
 
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu (například linie [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] - [[Slatiňany]]), označovaný za železnohorský. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je železnohorský hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a od jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí). Sníženina je součástí erozně-denudační [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]] a tvoří současně rozhraní mezi geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" />
Krajinná oblast orientovaná jihovýchod - severozápad má přibližně trojúhelníkový půdorys zužující se k nejsevernějšímu výběžku na katastrálním území města [[Týnec nad Labem]] v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Od Týnce nad Labem se táhne směrem k jihovýchodu ve vzdálenostech v rozmezí 50 – 60 km, na severovýchodním okraji v nižších nadmořských výškách k [[Proseč|Proseči]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, na jihozápadě podél tektonické linie nazvané železnohorský zlom ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]] v okrese Havlíčkův Brod a ve výběžku dosahujícím až k [[Vojnův Městec|Vojnovu Městci]] v okrese Žďár nad Sázavou, obcí náležejících do Kraje Vysočina.<ref name=":0" />
 
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný železnohorský hřbet mohutné zemské klínové kry se středním sklonem 3° 45" vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu (například linie [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] - [[Slatiňany]]). Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]]Nejvýraznější je železnohorskýjihozápadní hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a směrem k jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí), která tvoří současně rozhraní mezi několika geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" /> Nejvýraznější je oblast Železných hor od jihozápadu, přibližně od vrcholu Skála (489,7 m n. m.) ve Chvaletické pahorkatině v katastru [[Licoměřice]] k nejvyššímu bodu v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, vrcholu [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n. m.) v Kameničské vrchovině na katastru [[Dolní Vestec]].
 
[[Nadmořská výška]] geomorfologickéhoploché celkuvrchoviny klesá severozápadním směrem k evropské řece s názvem [[Labe]] a na severovýchod k linii [[Chvaletice]] - [[Slatiňany]] - [[Proseč]]. Nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m na katastrálním území Týnec nad Labem.<ref name="bina" /> Nejvyšší vrcholy Železných hor dosahují nadmořských výšek kolem 600 700 m n. m. na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
 
V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uvedenauváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení geomorfologických[[Geomorfologické celkůčlenění vČeska|geomorfologických následujících letechjednotek]] v rámci celého Česka, je od roku [[2006]]byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]], obě obce leží v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim,]] vnáležejícím Pardubickémdo kraji[[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2017-06-10
| poznámka = Turistická mapa
}}</ref> vrchovinného rázu, jsou v centrální části vrchovinnéhozastoupené rázuhoropisně zastoupenénejvyšší [[Kameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]], krajinu v tzv. [[podhůří]] tvoří pahorkatiny ([[Chvaletická pahorkatina|Chvaletická]] na severozápadě, [[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] na severovýchodě a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]] na jihovýchodním okraji). Výrazné pásmo vrcholů na jihozápadějihozápadním nazývanéokraji, vyvolávající dojem hornatiny a označované jako železnohorský hřbet, je nad Třemošnicí přerušeno sníženinou [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]], přibližně mezi [[Soutěska|soutěskami]] s názvy Lovětínská rokle a jižněji Hedvičino údolí.
 
Železné hory zahrnují [[Krajina|krajinnou oblast]] přibližně vymezenou obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu: [[Týnec nad Labem]], [[Chvaletice]], [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] (rybník Pazderna), [[Jankovice u Přelouče]], [[Brloh u Přelouče]] (Mlýnský rybník), [[Chrtníky]] (Chrtnický rybník), [[Svinčany]], [[Heřmanův Městec]], [[Rabštejnská Lhota]], [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou), [[Slatiňany]] (řeka [[Chrudimka]] přibližně u Mostu knížete Auersperga), [[Škrovád]], [[Bítovany]] (rybník Farář), [[Smrček u Žumberku|Smrček u Žumberka]] (rybník Velká Straka), [[Vrbatův Kostelec]] (základní nivelační bod 378,10 m n. m.), [[Skutíčko]], [[Skuteč]] (koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoka]] u Štěpánovského rybníku), [[Lažany u Skutče]] (lesní lokalita Borek), [[Hněvětice]] (řeka [[Krounka]] pod lokalitou Kamenec 381,2 m n. m.), [[Perálec]] (rybniční soustava v lokalitě Pod vsí), [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]], [[Proseč u Skutče]] (lokalita Borky), [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]], [[Otradov]] (lokalita Na zadech), [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] (Rychnovský potok u mostu [[silnice I/34]]), [[Pustá Kamenice]], [[Čachnov]] (Čachnovský potok), [[Krouna]] (silnice II/354 nad obcí), [[Svratouch]] (vrchol sedla v horní části obce mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]"), [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] (kostel sv. Jana Křtitele - koryto řeky [[Svratka|Svratky]]), [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] (rybník Šantrůček), [[Vortová]] (Černá skalka 658,7 m n. m.), [[Vojnův Městec]], [[Krucemburk]], [[Ždírec nad Doubravou]], [[Horní Studenec|Horní]]- a [[Nový Studenec]], [[Podmoklany]], [[Sloupno u Chotěboře]], [[Kladruby (Libice nad Doubravou)|Kladruby]], [[Lhůta (Libice nad Doubravou)|Lhůta]], [[Předboř (Maleč)|Předboř]], [[Horní Lhotka]], [[Čečkovice]], [[Jeřišno]], [[Chuchel]], [[Běstvina]], [[Kubíkovy Duby]], [[Třemošnice nad Doubravou]], [[Závratec]], [[Žlebské Chvalovice]], [[Licoměřice]], [[Podhořany u Ronova]], [[Semtěš u Bílého Podolí]], [[Brambory (okres Kutná Hora)|Brambory]], [[Horušice]], [[Bernardov]] a opět Týnec nad Labem.