Laki: Porovnání verzí

Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], kterékterá napovídalynapovídala, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park" /> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[Čedič|bazaltické]] [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jež měly délku 2 až 5&nbsp;km,<ref name="park" /> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25&nbsp;km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park" /> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlostivelkou rychlostí na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[Podnebí|klimatických]] událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref> Odhaduje se, že denněběhem několika prvních týdnů erupce bylo denně do atmosféry uvolňováno okolo 1,7 megatuny [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO₂) během několika prvních týdnů erupce.<ref name="sig_str358">{{Citace monografie

Během samotné erupce se na povrch dostalo množství bazaltické lávy odpovídající 14&nbsp;km³ a 0,91&nbsp;km³ [[tefra|tefry]]. Odhaduje se, že láva zaplavila až 600&nbsp;km²<ref name="park" /> (jiný zdroj uvádí 565 km²<ref name="sig_str287">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 287.</ref>), odpovídající přibližně 0,5 % povrchu Islandu.<ref name="park" /> Čtyři nebo pět [[Lávová fontána|lávových fontán]]<ref name="populace" /> chrlilo lávu do výšky mezi 800 až 1450&nbsp;[[metr|m]],<ref name="park" /><ref name="sig_str1087">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 1087.</ref> následkem čehož se dostalo obrovské množství pevného materiálu do [[atmosféra Země|atmosféry]] obrovské množství pevného materiálu, který byl pomocí [[Tryskové proudění|jetstreamů]] [[transport (geologie)|transportován]] po celé [[Země|planetě]]. Například v létě 1783 nastalo ve [[Spojené království|Velké Británii]] [[léto]], známé jako „písečné léto“ pro množství [[spad]]u v podobě sopečného prachu.<ref name="bbc.co.uk">[http://www.bbc.co.uk/timewatch BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007]</ref> Americký diplomat a vědec [[Benjamin Franklin]] v témže roce popsal atmosférický efekt, který popsal jako „suchou mlhu“. Tuto mlhu později spojil s následujícími chladnými zimami a navrhl, že za tím vším stojí právě erupce Laki.<ref name="Parfitt179">Parfitt a Wilson (2009), kapitola: Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, str. 179.</ref> Odhaduje se, že vlivem konvekce sopečný mrak nad místem erupcí vystoupal do výšky 12<ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 538.</ref> až 15 kilometrů<ref name="park" /> (některé modely naznačují, že se materiál dostal až do [[stratosféra|stratosféry]]<ref name="sig_str1087" /><ref name="Parfitt187">Parfitt a Wilson (2009), str. 187</ref>) a [[aerosol]]y uniklé do atmosféry v průběhu následujících let způsobily znatelné ochlazení atmosféry severní polokoule Země.<ref name="francie">{{Citace elektronické monografie

Erupce pokračovaly až do [[7. únor]]a [[1784]], ale většina lávy byla na povrch transportována během prvních několika měsíců. Současně s erupcí Laki došlo k erupci i další sopky -– [[Grímsvötn]], ze které pás prasklin a erupcí vycházel. Grímsvötn ukončil sopečnou aktivitu až v roce 1785. Odhaduje se, že se do atmosféry uvolnilo až 8 miliónů tun [[fluorovodík]]u, přes 120 miliónů tun [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], přes 90 miliónů tun [[kyselina sírová|kyseliny sírové]],<ref name="populace" /> což v celé [[Evropa|Evropě]] způsobilo mlžný opar pozorovaný až v [[Sýrie|Sýrii]], severní Africe a na západní [[Sibiř]]i.<ref name="Britannica" /> Během erupce došlo také ke třetímu nejdelšímu lávovému výlevu na světě zvanému [[Eldhraun]] od dob poslední [[doba ledová|doby ledové]].<ref name="park" />

Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9000<ref name="sig_str960">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960.</ref> až 9500 lidem.<ref name="populace" /> Současně zemřelo okolo 80 % [[ovce|ovcí]], 50 %&nbsp;[[Tur domácí|skotu]] a 50 %&nbsp;[[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]],<ref name="bbc.co.uk" /><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> kdy se zvířata otrávila sežránímpozřením [[fluorin]]u napadaného na trávu.<ref name="Parfitt4a5" /> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40&nbsp;000 lidí<ref name="vesnice" />) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace" /><ref name="vesnice" /> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice" />

Dva dny po erupci dosáhl sopečný mrak [[Faerské ostrovy]], [[Norsko]] a [[Skotsko]]. V polovině června již sopečný popel dosáhl střední Evropy,<ref name="park" /> kde způsobil neúrodu a rozšíření [[nemoc]]í. Do 24. června se mračno rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do [[Finsko|Finska]] a na [[Balkán]]. Dobový tisk popisoval [[slunce]] při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem.<ref name="park" /> V červenci se mračno rozkládalo už i na území [[Rusko|Ruska]], Sibiře a později i nad [[Čína|Čínou]].<ref name="park" /> VyjmaVedle Islandu, nejsilněji dopadly následky erupce na severské země.<ref name="park" />

Nedávná vědecká studie spojuje se sopečnou erupcí Laki hladomor v Egyptě na konci 18. století se sopečnou erupcí Laki. JejímVlivem erupce vlivem nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[záplavy|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejné množství lidí jako vpři předchozích [[morová epidemie|morových epidemiích]].<ref name="egypt" />