Verze z 19. 5. 2007, 16:57 editovat Mercy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 92 632 editací m minus tečka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 5. 2007, 16:58 editovat zrušit editaci Mercy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 92 632 editací m mezery Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{upravit}} U tkanin s perlinkou se mimo normálního provázání osnovy s útkem vzájemně překřižují dvě sousední osnovní nitě. Pod tzv. ''stojitou osnovní nití'' se podvléká nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin. Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi ''brdy'' (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku. <ref>http://www.lindauer-dornier.com/german/insider/insider_13/artikel5.htm</ref> Perlinková vazba se používá u velmi řídkých záclonovin, ~~na př~~např. ''voálů''. Touto vazbou dříve často tkané druhy, jako ''markyzet'' nebo ''etamín'', se dnes však dají mnohem levněji vyrábět jako pletenina. Tkané záclonoviny proto hodně ztratily na významu. <ref>http://www.raumausstattung.de/wohnen/detail-seriennummer-252.htm</ref> Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji.

Perlinková vazba: Porovnání verzí