Gnosticismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplňující informace k vysvětlení pojmů gnóze a gnosticismus ve druhém a třetím odstavci kapitoly Interpretace pojmů gnóze a gnosticismus
m Verze 15084725 uživatele 89.235.57.23 (diskuse) zrušena Problematická tvrzení beze zdrojů
Řádek 1:
'''Gnóze''' (z [[řečtina|řec.]] ''gnósis'', γνώσις poznání) nebo také '''gnosticismus''' (z řec. ''gnostikos'' - "ten znající") je [[Náboženství|nábožensko]]-[[Filosofie|filozofický]] směr pozdní [[Starověk|antiky]], který zažil svůj největší rozmach v 1.–3. století našeho letopočtu. Charakteristické je pro něj odmítání hmotného světa, přesvědčení o spásné roli poznání a víra v božskou jiskru v člověku. Tento článek nepojednává o novognosticismu či jiných proudech [[Západní esoterismus|západního esoterismu]].
 
== Interpretace pojmů gnóze a gnosticismus ==
Řádek 5:
Otázkou vzniku gnosticismu se badatelé zabývají od počátků jeho vědeckého studia v 19. století. Jde o kontroverzní téma, protože případná odpověď úzce souvisí s názory badatelů na povahu gnosticismu a jeho postavení mezi náboženstvími antiky.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 27.</ref> Řešení těchto otázek překáží zlomkovitost dochovaných pramenů, které zároveň většinou nelze přesně datovat. Do mnoha diskuzí ohledně vzniku gnosticismu se také prolíná otázka jeho vztahu ke křesťanství.<ref>CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 28.</ref> Takto může být pojímán jako křesťanská hereze, jedna z forem raného křesťanství, předkřesťanský a protokřesťanský fenomén nebo jako nezávislá tradice zcela odlišná od křesťanství.<ref name=":4" /> Po nálezu knihovny z Nag Hammádí začaly převažovat spíše hypotézy zdůrazňující vliv judaismu na formování gnosticismu, tzn. vznik gnosticismu jako jednoho z proudů poexilního judaismu, případně teorie o jeho původu v protižidovské polemice v době vyčleňování křesťanství jako samostatného náboženství.<ref name=":4">CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus''..., s. 28-29.</ref>
 
Pojem '''gnóze''' byl původně používaný v prostředí řeckých filozofických škol, kde sloužil k označení rozumového poznání skutečné podstaty věcí (které se liší od zdánlivého poznání vzniklého vnějším pozorováním). V helénistickém období se význam (pod prokazatelným vlivem východního ideového proudu z Indie) rozšířil také o mystické poznání zprostředkované božskou milostí. Šlo jednak o poznání povahy božstva a skutečné podstaty světa, ale též o poznání, které umožňovalo nalezení cesty k vysvobození ducha či spáse duše. Toto poznání obvykle nebylo přístupné všem, ale bylo vyhrazené pouze užšímu kruhu zasvěcenců.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Chalupa|jméno=Aleš|příjmení2=|jméno2=|titul=Gnosticismus|vydání=1|vydavatel=Masarykova univerzita|místo=Brno|rok=2013|počet stran=81|strany=5-6|isbn=978-80-210-6507-9}}</ref>
 
Termín '''gnosticismus''' je francouzský neologismus, vycházející z řeckého označení gnostikos, kterým označovali nositele mystického poznání jejich zastánci i odpůrci. Tento termín tedy slouží k označení učeníkonkrétního tzv.typu gnostikůgnóze z pohledu jeho zastánců a odpůrců, eventuálně k označení ideologie samozvaných gnostiků. V prvním uvedeném významu existoval gnosticismus jako předmět polemiky mezi jeho zastánci a odpůrciexistujícího přibližně v 1.-4. století našeho letopočtu., Tehdykterý byl terčem polemiky ze strany raně křesťanských autorů či představitelů některých filozofických škol.<ref name=":5" /> Termín nepochází z antiky; poprvé jej použil roku 1669 anglický filozof [[Henry More]] jako nástroj v polemice s katolictvím.<ref name=":5">CHALUPA, Aleš, ''Gnosticismus...'', s. 6.</ref>
 
Vymezení pojmů gnóze a gnosticismus komplikuje rozdílné chápání jejich významové náplně i vzájemného vztahu v různých národních badatelských tradicích.<ref name=":5" /> Roku 1966 se těmto otázkám věnoval religionistický kongres v Messině, jehož výsledkem byl návrh používat pojem gnosticismus pro hnutí, které vzniklo v některých skupinách působících ve 2. století n. l., a pojem gnóze chápat jako znalost božského zjevení vyhrazeného užší elitě.<ref name=":5" />