Dějiny matematiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Reverted 1 edit by 212.71.185.163 (talk) to last revision by 93.91.243.103. (TW) |
||
Řádek 154:
V dvacátých letech 20. století formuloval slavný německý matematik [[David Hilbert]] tzv. [[Hilbertův program]]. Ten měl za cíl vystavět matematiku na neotřesitelných logických základech, především na bezrozporné teorii množin. Na přelomu století se totiž nejlepší matematikové zabývali problém, jak se vyhnout paradoxům, které s sebou tehdejší příliš volné množinové definice, dnes už víme že nevyhnutelně, přinášely. Hilbert věřil, že matematiku na takovýchto bezrozporných základech postavit lze. Je autorem slavného výroku: „Musíme vědět. Budeme vědět.“
Hned v roce 1931 však přišel mladý rakušan [[Kurt Gödel]] a [[Gödelovy věty o neúplnosti|jedním chytrým důkazem]] celou snahu položil na kolena. Ukázal, že každý [[axiomatický systém]] obsahující [[Aritmetika|aritmetiku]] je nutně neúplný — tedy že v něm existují [[Pravda (logika)|pravdivá]]
[[Soubor:FourColorMapEx.png|thumb|left|Ilustrace [[Problém čtyř barev|problému čtyř barev]].]]
| |||