Ježibaba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
rozšíření |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Баба Яга.jpg|thumb|Baba Jaga na koštěti, [[Viktor Vasněcov]], 1917.]]
'''Ježibaba''' či '''baba Jaga''' je mytická bytost ze slovanského folklóru, především pohádek, v podobě ošklivé stařeny, zpravidla zlovolného charakteru. Podobá se [[Čarodějnictví|čarodějnici]], anglické [[hag]] nebo řecké [[Lamia (řecká mytologie)|lamii]]. [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] odvozuje její jméno od ''ǫdžъ'' „had, užovka“
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog)
| titul = Svět slovanských bohů a démonů
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1990
| strany = 118
| isbn = 80-7038-187-6
}}</ref>
== Rusko ==
Řádek 20 ⟶ 30:
V mnoha příbězích však není její role pouze negativní, běžný je motiv kdy za ní přichází hrdina, řidčeji hrdinka, s prosbou o radu či pomoc. V nich protagonista často navštěvuje tři baby-sestry, z nichž každá je starší a moudřejší než předchozí. Příkladem jsou pohádky [[Žabka carevn]]a a [[Finist, jasný sokol]].
=== Bouře ===
Tato bytost je známa také pod jménem ''Jaga Bura'' „Jaga bouře“ a v oblacích prachu nebo vánici létají [[Čert|čerti]] a [[Magie u Slovanů|čarodějové]], zatímco prudký poryv větru ohlašuje příchod těchto zlovolných bytostí. Když letí po obloze vanou silné větry, vzdychá země, zvířata se ukrývají a ozývá se řev, kromě toho je doprovázena jejími syny ohnivými draky - blesky. Podobá se tak do jisté míry [[Divoká honba|Divoké honbě]]. Jako ochrana před ní se při bouři vynášela před dům lopata a koště. [[Karel Jaromír Erben]] považoval Babu Jagu za zosobnění zimní bouře, zatímco Zdeněk Váňa za zosobnění bouře obecně, připadně celkově hrozivé tváře přírody a živlů.<ref name="Erben">{{Citace sborníku
| příjmení = Erben
| jméno = Karel Jaromír
| autor = Karel Jaromír Erben
| odkaz na autora =
| titul = Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného
| odkaz na titul = Riegrův slovník naučný
| příjmení sestavitele = Erben
| jméno sestavitele = Karel Jaromír
| sestavitel = Karel Jaromír Erben
| sborník = Slovanské bájesloví
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Etnologický ústav AV ČR
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| isbn = 978-80-87112-25-0
| url =
| kapitola =
| strany = 110
| jazyk =
}}</ref><ref name="Váňa"/>
== Západní Slované ==
Řádek 30 ⟶ 65:
Už ve středověku se toto slovo přeneseně používalo, stejně jako dobové polské ''jędza'', pro zlou ženu, toto užití je doloženo například u [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]]. Původ slova je pravděpodobně ve [[Staročeština|staročeském]] ''jědati sě'' „zlobit se, vztekat se“. Podoba ježibaba vznikla nejspíše pod vlivem slovesa „zježiti se“, jeskyňka zase podle obydlí této bytosti.
V Česku byla také známa ''jaha'' nebo ''jahoda bába'', která sídlila ze pecí a měnila dětem zuby za železné. Na [[Slovensko|Slovensku]] se věřilo v jenzibabu která peče v lese na ohni žábu a když se k ní přibliží lovec uhodí jej proutkem a promění v kámen.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Erben
| jméno = Karel Jaromír
| autor = Karel Jaromír Erben
| odkaz na autora =
| titul = Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného
| odkaz na titul = Riegrův slovník naučný
| příjmení sestavitele = Erben
| jméno sestavitele = Karel Jaromír
| sestavitel = Karel Jaromír Erben
| sborník = Slovanské bájesloví
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Etnologický ústav AV ČR
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| isbn = 978-80-87112-25-0
| url =
| kapitola =
| strany = 111
| jazyk =
}}</ref>
== Zlatá bába ==
Podle ''Slownjku česko-německého'' [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]] je Zlatá bába dobrým duchem zjevujícím se v případě blížícího se požáru. Také ji ztotožňuje s [[Lucina|Lucinou]], římskou bohyní porodu, ale v této souvislosti zmiňuje její uctívání u řek [[Ob]], pravděpodobně má tedy na mysli legendární idol [[Zlatá Baba|Zlatá baba]] uctívaný údajně [[Samojedi|Samojedy]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jugmann
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Jungmann
| titul = Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna
| vydavatel = Pomocj Českého Museum
| místo = Praha
| rok = 1834-1839
| strany = 56, 696
}}</ref>
Karel Jaromír Erben v polovině 19. století předpokládal existenci bohyně Báby – [[Matka Příroda|Matky Přírody]]. Jejím zlým zimním aspektem měla být Železná bába, totožná s ježibabou, zatímco dobrým a letním aspektem měla být Zlatá bába.<ref name="Erben"/> V důsledku těchto spekulací se do širšího povědomí dostala myšlenka o existenci takové bohyně, přetrvávající například ještě ve 30. letech 20. století v díle [[Popelka Biliánová|Popelky Biliánové]].
== Odkazy ==
Řádek 43 ⟶ 116:
=== Externí odkazy===
* {{Wikizdroje|dílo=Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jaga-Bura}}
* {{Commonscat|Baba Yaga}}▼
* [http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/je-jezibaba-pribuzna-s-jezinkou--193664 Český rozhlas - Je ježibaba příbuzná s jezinkou ?]
* [http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=j%C4%9Bz%C4%9B Heslo jězě ve staročeských slovnících]
▲* {{Commonscat|Baba Yaga}}
{{Pahýl}}
| |||