Astma: Porovnání verzí

Má se za to, že [[astma]] je způsobeno kombinací faktorů [[Genetika|genetických]] a environmentálních faktorů(týkajících se životního prostředí).<ref name="Martinez_geneenvir">{{cite journal |author=Martinez FD |title=Genes, environments, development and asthma: a reappraisal |journal=Eur Respir J |volume=29|issue=1 |pages=179–84 |year=2007 |pmid=17197483 |doi=10.1183/09031936.00087906}}</ref> Diagnóza astmatu obvykle vychází ze vzorce symptomů, reakce na léčbu v průběhu času a [[spirometrie]].<ref name="lemanske">{{cite journal |author=Lemanske RF, Busse WW|title=Asthma: clinical expression and molecular mechanisms|journal=J. Allergy Clin. Immunol. |volume=125 |issue=2 Suppl 2 |pages=S95–102 |year=2010|month=February|pmid=20176271 |pmc=2853245 |doi=10.1016/j.jaci.2009.10.047}}</ref> Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, usilovného výdechového objemu za jednu sekundu ([[FEV1]]) a vrcholu výdechové průtokové rychlosti.<ref name="Yawn2008"/> Klasifikováno může být rovněž jako [[Atopie|atopické]] ([[alergie|alergické]]) nebo neatopické (nealergické),<ref name="RobbinsCotran2010"/> kde atopie souvisí s predispozicí k rozvinutí [[hypersenzitivity typu 1]].<ref>{{cite book | title=Stedman's Medical Dictionary | publisher=Lippincott Williams and Wilkins | edition=28 | year=2005 |isbn=0-7817-3390-1}}</ref>

Léčba akutních symptomů je obvykle zajišťována [[inhalace|inhalací]] krátkodobě působících [[agonisté beta-2 adrenoreceptorů|agonistů beta-2 receptorů]] (například [[salbutamol]]) a orálním podáváním [[Kortikosteroidy|kortikosteroidů]].<ref name="NHLBI07p214">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=214}}</ref> Ve velmi závažných případech může být nezbytné podání nitrožilních kortikosteroidů, [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] a hospitalizace pacienta.<ref name="NHLBI07p373-375">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=373–375}}</ref> Symptomům lze zabránit vyhýbáním se spouštěcím faktorům, například [[alergen]]ům<ref name="NHLBI07p169">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=169–172}}</ref> a [[iritace|dráždivým látkám]], a užíváním kortikosteroidů inhalací.<ref name="GINA_2011_page71">{{harvnb|GINA|2011|p=71}}</ref> [[Dlouhodobě působící agonisté beta-adrenoceptorů|Dlouhodobě působící agonisty beta-receptorů]] (LABA) nebo [[antagonista leukotrienových receptorů|antagonisty leukotrienových receptorů]] lze vedle inhalovaných kortikosteroidů použít v případě, že se symptomy astmatu nedaří dostat pod kontrolu.<ref name="GINA_2011_page33">{{harvnb|GINA|2011|p=33}}</ref> Počet případů astmatu od 70. let 20. století výrazně vzrostl. V roce 2011 trpělo na celém světě astmatem 235–300 miliónů osob;<ref name="WHO2011"/><ref name="GINA_2011_page3"/> na jeho následky zemřelo přibližně 250 &nbsp;000 z nich.<ref name="GINA_2011_page3">{{harvnb|GINA|2011|p=3}}</ref>

U osob s astmatem se častěji vyskytuje řada dalších zdravotních komplikací, mezi které patří [[gastroezofageální refluxní choroba]] (GERD), [[rinosinusitida]] a [[obstrukční spánková apnoe]].<ref name="Boulet2009">{{cite journal |author=Boulet LP |title=Influence of comorbid conditions on asthma |journal=Eur Respir J |volume=33 |issue=4 |pages=897–906 |year=2009|month=April |pmid=19336592 |doi=10.1183/09031936.00121308}}</ref> Běžnější jsou rovněž psychická onemocnění -<ref name="Boulay2011">{{cite journal|last=Boulet|first=LP|coauthors=Boulay, MÈ|title=Asthma-related comorbidities.|journal=Expert review of respiratory medicine|date=2011 Jun|volume=5|issue=3|pages=377–93|pmid=21702660}}</ref> [[úzkostné poruchy]] se objevují u 16–52 % a [[poruchy nálad]] u 14–41 % nemocných.<ref name="Andrew2010">{{cite book|last=editors|first=Andrew Harver, Harry Kotses,|title=Asthma, health and society a public health perspective|year=2010|publisher=Springer|location=New York|isbn=978-0-387-78285-0|page=315|url=http://books.google.ca/books?id=nkP8_h_ewLMC&pg=PA315}}</ref> Není však známo, zda astma způsobuje psychické problémy, nebo naopak, zda psychické problémy vedou ke vzniku astmatu.<ref>{{cite journal|last=Thomas|first=M|coauthors=Bruton, A; Moffat, M; Cleland, J|title=Asthma and psychological dysfunction.|journal=Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group|date=2011 Sep|volume=20|issue=3|pages=250–6|pmid=21674122}}</ref>

Se vznikem a exacerbací (zhoršením) astmatu je spojováno mnoho environmentálních faktorů, mezi něž patří alergeny, znečištění vzduchu a další chemické látky přítomné v životním prostředí.<ref>{{cite journal|last=Kelly|first=FJ|coauthors=Fussell, JC|title=Air pollution and airway disease.|journal=Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology|date=2011 Aug|volume=41|issue=8|pages=1059–71|pmid=21623970}}</ref> [[Kouření a těhotenství|Kouření během těhotenství]] a po porodu zvyšuje riziko astmatických symptomů.<ref name="GINA2011_p6">{{harvnb|GINA|2011|p=6}}</ref> Avšak i pozdější pobyt v prostorách, ve kterých je možné kouřit, způsobuje astma.<ref>http://medicalxpress.com/news/2016-12-child-asthma-emergency-indoor.html - Child asthma emergency visits drop after indoor smoking bans</ref> Špatná [[Index kvality ovzduší|kvalita vzduchu]] způsobená znečištěním dopravou nebo vysokou hladinou [[ozón]]u<ref name="GINA2011_p61">{{harvnb|GINA|2011|p=61}}</ref> souvisí jak se vznikem astmatu, tak se zvýšením jeho závažnosti.<ref name="Gold">{{cite journal |author=Gold DR, Wright R |title=Population disparities in asthma |journal=Annu Rev Public Health|volume=26 |pages=89–113|year=2005 |pmid=15760282|doi=10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528}}</ref> Vystavení těkavým organickým sloučeninám vyskytujícím se uvnitř domů a bytů může být spouštěcím faktorem astmatu; prokázán byl například účinek vystavení [[formaldehyd]]u.<ref>{{cite journal|last=McGwin|first=G|coauthors=Lienert, J; Kennedy, JI|title=Formaldehyde exposure and asthma in children: a systematic review.|journal=Environmental health perspectives|date=2010 Mar|volume=118|issue=3|pages=313–7|pmid=20064771}}</ref> S astmatem u dětí i dospělých souvisísouvisejí i [[ftaláty]] obsažené v [[PVC]]<ref>{{cite journal |author= Jaakkola JJ, Knight TL. |title= The role of exposure to phthalates from polyvinyl chloride products in the development of asthma and allergies: a systematic review and meta-analysis|journal= Environ Health Perspect |volume=116 |issue=7 |pages=845–53 |year=2008 |month=July |pmid= 18629304 |pmc= 2453150 |doi= 10.1289/ehp.10846}}</ref><ref>{{cite journal|last=Bornehag|first=CG|coauthors=Nanberg, E|title=Phthalate exposure and asthma in children.|journal=International journal of andrology|date=2010 Apr|volume=33|issue=2|pages=333–45|pmid=20059582}}</ref> a vystavení vysokým hladinám [[endotoxin]]u.<ref>{{cite journal |author=Liu AH|title=Something old, something new: indoor endotoxin, allergens and asthma |journal=Paediatr Respir Rev|volume=5|issue=Suppl A |pages=S65–71 |year=2004 |pmid=14980246|doi=10.1016/S1526-0542(04)90013-9}}</ref>

Se vznikem astmatu je spojováno užívání [[antibiotikum|antibiotik]] v rané fázi života.<ref>{{cite journal|last=Murk|first=W|coauthors=Risnes, KR, Bracken, MB|title=Prenatal or early-life exposure to antibiotics and risk of childhood asthma: a systematic review.|journal=Pediatrics|date=2011 Jun|volume=127|issue=6|pages=1125–38|pmid=21606151|doi=10.1542/peds.2010-2092}}</ref> Rovněž [[porod císařským řezem]] souvisí se zvýšeným rizikem (odhadem 20–80 &nbsp;%) astmatu souvisí – toto zvýšené riziko je přičítáno chybějící zdravé bakteriální kolonizaci, kterou by novorozenec získal při normálním průchodu porodními cestami.<ref>{{harvnb|British Guideline|2009|p=72}}</ref><ref>{{cite journal|last=Neu|first=J|coauthors=Rushing, J|title=Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis.|journal=Clinics in perinatology|date=2011 Jun|volume=38|issue=2|pages=321–31|pmid=21645799}}</ref> Prokázána byla také souvislost mezi astmatem a úrovní blahobytu ve společnosti.<ref>{{cite journal|last=Von Hertzen|first=LC|coauthors=Haahtela, T|title=Asthma and atopy -the price of affluence?|journal=Allergy|date=2004 Feb|volume=59|issue=2|pages=124–37|pmid=14763924}}</ref>

U astmatu je rizikovým faktorem i rodinná anamnéza, na níž se podílí mnoho různých genů.<ref name="El2010">{{cite book|last=Elward|first=Graham Douglas, Kurtis S.|title=Asthma|year=2010|publisher=Manson Pub.|location=London|isbn=978-1-84076-513-7|pages=27–29|url=http://books.google.ca/books?id=gS4BsugTBvoC&pg=PA27}}</ref> Pokud je astmatem postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, je pravděpodobnost onemocnění druhého dvojčete přibližně 25 &nbsp;%.<ref name="El2010"/> Do konce roku 2005 byla prokázána souvislost s astmatem u 25 &nbsp;genů, mimo jiné ''[[glutathion S-transferáz Mu 1|GSTM1]]'', ''[[interleukin 10|IL10]]'',''[[CTLA-4]]'', ''[[SPINK5]]'',''[[syntáza leukotrienu C4|LTC4S]]'', ''[[receptor interleukinu-4|IL4R]]'' a ''[[ADAM33]]'', a to v šesti či více samostatných populacích.<ref name="Hoffjan"/> Mnoho z těchto genů souvisí s imunitním systémem nebo modulací zánětu. Ani v případě tohoto seznamu genů, jejichž vliv byl prokázán často opakovanými studiemi, nejsou výsledky u všech testovaných populací konzistentní.<ref name="Hoffjan" /> V roce 2006 bylo jedinou studií týkající se genetické asociace s astmatem indikováno více než 100 genů <ref name="Hoffjan">{{cite journal|author=Ober C, Hoffjan S |title=Asthma genetics 2006: the long and winding road to gene discovery |journal=Genes Immun |volume=7 |issue=2 |pages=95–100 |year=2006 |pmid=16395390|doi=10.1038/sj.gene.6364284}}</ref> a jejich počet dále roste.<ref>{{cite journal|last=Halapi|first=E|coauthors=Bjornsdottir, US|title=Overview on the current status of asthma genetics.|journal=The clinical respiratory journal|date=2009 Jan|volume=3|issue=1|pages=2–7|pmid=20298365}}</ref>

Atopií se rozumí souběžný výskyt astmatu, [[atopický ekzém|atopického ekzému]] a [[alergická rinitida|alergické rinitidy]].<ref name="Bolognia"/> Největším rizikovým faktorem pro vznik astmatu je anamnéza [[atopie|atopického onemocnění]];<ref name="NHLBI07p11"/> astma se objevuje mnohem častěji u osob s [[ekzém]]em nebo [[rinitida|sennou rýmou]].<ref name="GINA2011_p4">{{harvnb|GINA|2011|p=4}}</ref> Nemoc je spojována i se [[Syndrom Churgův-Straussové|syndromem Churg–StraussovéChurgovým–Straussové]], autoimunitním onemocněním a [[Vaskulitida|vaskulitidou]]. Symptomy astmatu se mohou objevovat i u osob s některými typy [[kopřivka|kopřivky]].<ref name="Bolognia">{{cite book |author=Rapini, Ronald P.; Bolognia, Jean L.; Jorizzo, Joseph L.|title=Dermatology: 2-Volume Set |publisher=Mosby |location=St. Louis |year=2007|isbn=1-4160-2999-0}}</ref>

Mezi faktory, které se vyskytují v domácnostech a mohou vyvolat exacerbaci astmatu, patří [[prach]], zvířecí [[srst]] a [[kůže]] (zejména psí a kočičí srst), alergeny švábů a [[plíseň]].<ref name="Baxi2010"/> [[Parfém]]y jsou běžnou příčinou akutních záchvatů u žen a dětí. [[Virus|Virové]] a bakteriální [[Infekční onemocnění|infekce]] horních cest dýchacích mohou onemocnění dále zhoršovat.<ref name="Baxi2010"/> Psychický stres může také ke zhoršení příznaků přispívat—mápřispívat – má se za to, že stres má vliv na imunitní systém, a tudíž zvyšuje riziko zánětlivé reakce dýchacích cest na alergeny a dráždivé látky.<ref name="Gold"/><ref name="Chen2007">{{cite journal |author=Chen E, Miller GE |title=Stress and inflammation in exacerbations of asthma|journal=Brain Behav Immun. |volume=21 |issue=8 |pages=993–9|year=2007 |pmid=17493786|doi=10.1016/j.bbi.2007.03.009|pmc=2077080}}</ref>

Ačkoli je astma dobře rozpoznatelným onemocněním, neexistuje žádná jednotná stanovená definice.<ref name="M38"/> [[Světová iniciativa pro astma]] nemoc definuje jako „chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, ve kterém hraje roli mnoho buněk a buněčných prvků. Chronický zánět souvisí s přecitlivělostí dýchacích cest, která vede k opakujícím se epizodám sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle, zejména v noci nebo časně ráno. Tyto epizody obvykle souvisísouvisejí s rozšířeným, ale variabilním snížením průchodnosti plic, které je často vratné buď spontánně, nebo pomocí léčby.“<ref name="GINA2011p2" />

V současné době neexistuje přesný test - diagnóza je obvykle založena na symptomech a reakci na léčbu v průběhu času.<ref name="lemanske"/><ref name="M38"/> Možná diagnóza astmatu by měla být brána v úvahu v případě vracejících se epizod sípání, kašle nebo obtížného dýchání, nebo tehdy, pokud se tyto symptomy objevují či zhoršují v důsledku fyzické námahy, virové infekce, vystavení alergenům nebo znečištění vzduchu.<ref name="NAEPP42">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=42}}</ref> K potvrzení diagnózy se používá [[spirometrie]].<ref name="NAEPP42"/> U dětí mladších šesti let je diagnóza obtížnější, jelikož jsou pro spirometrii příliš malé.<ref name="GINA2011p20">{{harvnb|GINA|2011|p=20}}</ref>

[[Spirometrie]] je doporučovaným pomocným postupem pro diagnózu astmatu a stanovení léčby.<ref name="AAAAIfive">{{Citation |author1 = American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology|author1-link=American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology |date= |title=Five things physicians and patients should question |publisher=[[American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology]] |work=Choosing wisely: an initiative of the [[ABIM Foundation]]|page=|url=http://choosingwisely.org/wp-content/uploads/2012/04/5things_12_factsheet_AAAAI.pdf|accessdate=August 14, 2012}}</ref><ref name="NIHasthmaguide">{{cite book |author=Third Expert Panel on the Diagnosis and Management of Asthma |title=Guidelines for the diagnosis and management of asthma |year=2007 |publisher=National Heart, Lung, and Blood Institute (US) |url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7232/}}</ref> Jde o jediný a současně nejvhodnější test ke stanovení diagnózy astmatu.<!-- <ref name="M38"/> --> Pokud se hodnota [[FEV1]] naměřená pomocí této techniky po podání bronchodilatátoru, například [[salbutamol]]u, zlepší o více než 12 &nbsp;%, je diagnóza astmatu pravděpodobná.<!-- <ref name="M38"/> --> U osob s anamnézou mírného astmatu však může být normální, pokud ke zlepšení nedojde.<!-- <ref name="M38"/> --> Difuzní kapacita metodou jednoho dechu může pomoci odlišit astma od [[Chronická obstrukční plicní nemoc|chronické obstrukční plicní nemoci]].<ref name="M38"/> Spirometrii je vhodné provádět každý rok či dva, aby byl vývoj astmatu nemocného pod kontrolou.<ref name="NHLBI07p58">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=58}}</ref>

Mezi další podpůrné důkazy svědčící o astmatu patří rozdíl v hodnotách vrcholu výdechové průtokové rychlosti ≥20 &nbsp;% po alespoň tři dny v týdnu po dobu měření trvající alespoň dva týdny, zlepšení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 &nbsp;% po léčbě salbutamolem, inhalovanými kortikosteroidy nebo prednisonem nebo snížení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 &nbsp;% po vystavení spouštěcímu faktoru.<ref>{{cite journal|author=Pinnock H, Shah R |title=Asthma |journal=BMJ |volume=334 |issue=7598 |pages=847–50|year=2007 |pmid=17446617 |doi=10.1136/bmj.39140.634896.BE |pmc=1853223}}</ref> Testování vrcholného výdechového průtoku přináší proměnlivější výsledky než spirometrie, není proto doporučováno pro rutinní stanovení diagnózy.<!-- <ref name="NAEPP2007p59"/> --> Může být vhodné proke každodenníkaždodennímu sledování vlastního stavu u osob se středně těžkými nebo těžkými projevy onemocnění a proke kontrolukontrole účinnosti nových léků.<!-- <ref name="NAEPP2007p59"/> --> Užitečné může být i v případě rozhodování o léčbě u pacientů s akutní exacerbací (novým vzplanutím chronické choroby).<ref name="NAEPP2007p59">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=59}}</ref>

Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, objemu vzduchu za jednu vteřinu usilovného výdechu ([[spirometrie|FEV₁]]) a [[Vrchol výdechové průtokové rychlosti|vrcholu výdechové průtokové rychlosti]].<ref name="Yawn2008">{{cite journal |author=Yawn BP |title=Factors accounting for asthma variability: achieving optimal symptom control for individual patients|journal=Primary Care Respiratory Journal |volume=17 |issue=3 |pages=138–147|month=September |year=2008 |url=http://www.thepcrj.org/journ/vol17/17_3_138_147.pdf|archiveurl=http://www.webcitation.org/5nySCf5x8 |archivedate=2010-03-04 |pmid=18264646|doi=10.3132/pcrj.2008.00004}}</ref> Astma může být rovněž klasifikováno jako atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické) na základě toho, zda jsou symptomy vyvolány alergeny (atopické), či nikoli (neatopické).<ref name="RobbinsCotran2010">{{cite book |editor1-last=Kumar|editor1-first=Vinay |editor2-last=Abbas |editor2-first=Abul K |editor3-last=Fausto|editor3-first=Nelson |editor4-last=Aster |editor4-first=Jon |title=Robbins and Cotran pathologic basis of disease |publisher=Saunders |edition=8th |year=2010|isbn=978-1-4160-3121-5 |page=688 |oclc=643462931}}</ref> Ačkoli je astma klasifikováno na základě závažnosti, v tuto chvíli kromě tohoto systému neexistuje žádná jasná metoda pro klasifikaci různých podskupin astmatu.<ref name="Moore2010">{{cite journal |author=Moore WC, Pascual RM |title=Update in asthma 2009 |journal=American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine |volume=181 |issue=11 |pages=1181–7 |year=2010 |month=June|pmid=20516492 |doi=10.1164/rccm.201003-0321UP}}</ref> Současným hlavním cílem ve výzkumu astmatu je nalezení způsobu identifikace podskupin, které dobře reagují na různé typy léčby.<ref name="Moore2010"/>

Při mírné exacerbaci dosahuje [[vrchol výdechové průtokové rychlosti]] (PEFR) ≥200&nbsp;l/min. nebo ≥50 % nejlepší předpokládané hodnoty.<ref name="Shiber2006">{{cite journal |author=Shiber JR, Santana J|title=Dyspnea |journal=Med. Clin. North Am. |volume=90|issue=3 |pages=453–79 |year=2006|month=May|pmid=16473100 |doi=10.1016/j.mcna.2005.11.006}}</ref> Středně těžká exacerbace je definována jako rozpětí 80 až 200&nbsp;l/min. nebo 25 &nbsp;% až 50 &nbsp;% nejlepší předpokládané hodnoty, zatímco těžká exacerbace jako ≤&nbsp;80 l/min. nebo ≤25 &nbsp;% předpokládané nejlepší hodnoty.<ref name="Shiber2006"/>

[[Křehké astma]] je druhem astmatu odlišitelným od vracejících se silných záchvatů.<ref name="BTS58">{{harvnb|British Guideline|2009|p=54}}</ref> Křehké astma typu &nbsp;1 je onemocnění s širokým rozpětím vrcholného průtoku i navzdory intenzivnímu podávání léků. Křehké astma typu &nbsp;2 je kontrolované astma s náhlými silnými exacerbacemi.<ref name="BTS58"/>

Tělesná zátěž může vyvolat [[Bronchokonstrikce|zúžení průdušek]] (bronchokonstrikci) u osob s astmatem i bez něj.<ref name="EIB2012">{{cite journal|last=Khan|first=DA|title=Exercise-induced bronchoconstriction: burden and prevalence.|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 Jan–Feb|volume=33|issue=1|pages=1–6|pmid=22370526}}</ref> K bronchokonstrikci dochází u většiny osob s astmatem a až u 20 &nbsp;% osob bez astmatu.<ref name="EIB2012"/> Mezi sportovci se objevuje běžněji u elitních sportovců, kdy se počty případů pohybují od 3 &nbsp;% u sáňkařů přes 50 &nbsp;% u cyklistů až k 60 &nbsp;% u běžkařů.<ref name="EIB2012"/> Ačkoli k níbronchokonstrikci může dojít za jakéhokoli počasí, je častější při suchém a chladném počasí.<ref name="GINA_2011_page17">{{harvnb|GINA|2011|p=17}}</ref> Zdá se, že inhalace agonistů beta-2 receptorů u osob bez astmatu sportovní výkonnost nezlepšuje,<ref>{{cite journal|last=Carlsen|first=KH|coauthors=Anderson, SD; Bjermer, L; Bonini, S; Brusasco, V; Canonica, W; Cummiskey, J; Delgado, L; Del Giacco, SR; Drobnic, F; Haahtela, T; Larsson, K; Palange, P; Popov, T; van Cauwenberge, P; European Respiratory, Society; European Academy of Allergy and Clinical, Immunology; GA(2)LEN,|title=Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN.|journal=Allergy|date=2008 May|volume=63|issue=5|pages=492–505|pmid=18394123}}</ref> nicméně orálně podávané dávky mohou zlepšit výdrž a sílu.<ref>{{cite journal|last=Kindermann|first=W|title=Do inhaled beta(2)-agonists have an ergogenic potential in non-asthmatic competitive athletes?|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|year=2007|volume=37|issue=2|pages=95–102|pmid=17241101}}</ref><ref>{{cite journal|last=Pluim|first=BM|coauthors=de Hon, O; Staal, JB; Limpens, J; Kuipers, H; Overbeek, SE; Zwinderman, AH; Scholten, RJ|title=β₂-Agonists and physical performance: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|date=2011 Jan 1|volume=41|issue=1|pages=39–57|pmid=21142283}}</ref>

Astma vzniklé v důsledku vystavení vlivům na pracovišti (nebo tímto vystavením zhoršené) je běžně uváděnou [[nemoc z povolání|nemocí z povolání]].<ref name="Baur2012"/> Mnoho případů však není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.<ref>{{cite book|last=Kunnamo|first=ed.-in-chief: Ilkka|title=Evidence-based medicine guidelines|year=2005|publisher=Wiley|location=Chichester|isbn=978-0-470-01184-3|page=214|url=http://books.google.ca/books?id=frYEiHYtOv0C&pg=PA214}}</ref><ref>{{cite book|last=Kraft|first=editors, Mario Castro, Monica|title=Clinical asthma|year=2008|publisher=Mosby / Elsevier|location=Philadelphia|isbn=978-0-323-07081-2|pages=Chapter 42|url=http://books.google.ca/books?id=y9WYwLVn7pgC&pg=PT1185}}</ref> Odhaduje se, že s prací souvisí 5–25 &nbsp;% případů astmatu u dospělých.<!-- <ref name="Baur2012"/> --> S tímto fenoménem je spojováno několik set různých látek, přičemž mezi nejběžnější patří [[isokyanáty]], obilný a dřevný prach, [[kalafuna]], [[pájecí pasta]], [[latex]], zvířata a [[aldehydy]].<!-- <ref name="Baur2012"/> --> MeziZ hlediska zaměstnání souvisejícísouvisejícího s nejvyšším rizikem problémů sepatří k řadíohroženým lakýrníci, pekaři a pracovníci v potravinářském, chemickém a dřevařském průmyslu, zdravotní sestry, lidé pracující se zvířaty, svářeči a kadeřníci.<ref name="Baur2012">{{cite journal|last=Baur|first=X|coauthors=Aasen, TB; Burge, PS; Heederik, D; Henneberger, PK; Maestrelli, P; Schlünssen, V; Vandenplas, O; Wilken, D; ERS Task Force on the Management of Work-related, Asthma|title=The management of work-related asthma guidelines: a broader perspective.|journal=European respiratory review : an official journal of the European Respiratory Society|date=2012 Jun 1|volume=21|issue=124|pages=125–39|pmid=22654084}}</ref>

[[Chronická obstrukční plicní nemoc]] se může vyskytovat současně s astmatem a může se projevovat jako komplikace chronického astmatu. Po dosažení věku 65 &nbsp;let astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí trpí většina osob s obstrukční nemocí dýchacích cest. V takové situacesituaci lze chronickou obstrukční plicní nemoc odlišit díky zvýšenému počtu neutrofilů v dýchacích cestách, abnormálně zvýšené tloušťce stěn a množství hladkého svalstva v průduškách. Tento typ vyšetření se však neprovádí proto, že chronická obstrukční plicní nemoc a astma mají podobné léčebné postupy – podávání kortikosteroidů, dlouhodobě působících agonistů beta-receptorů a nutnost zanechat kouření.<ref name="Gibson">{{cite journal |author=Gibson PG, McDonald VM, Marks GB |title=Asthma in older adults |journal=Lancet |volume=376|issue=9743 |pages=803–13 |year=2010 |month=September |pmid=20816547|doi=10.1016/S0140-6736(10)61087-2}}</ref> Z hlediska symptomů se velmi úzce podobá astmatu, souvisí s vystavením cigaretovému kouři, vyšším věkem, méně úspěšnou vratností po podání bronchodilatátorů a menší pravděpodobností rodinné anamnézy atopie.<ref name="Hargreave">{{cite journal | author1=Hargreave FE |author2=Parameswaran K|title=Asthma, COPD and bronchitis are just components of airway disease |journal=European Respiratory Journal |volume=28 |issue=2 |pages=264–267 |month=August |year=2006|url=http://erj.ersjournals.com/content/28/2/264.full |pmid=16880365|doi=10.1183/09031936.06.00056106}}</ref><ref name="Applied Therapeutics 2009">{{cite book|author=Diaz, P. Knoell |title=Applied therapeutics: the clinical use of drugs|edition=9th |location=Philadelphia |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |year=2009|chapter=23. Chronic obstructive pulmonary disease}}</ref>

Důkazy o účinnosti opatření směřujících k prevenci vzniku astmatu nejsou dostatečné.<ref name="NHLBI07p184"/> Jisté výsledky byly zaznamenány při omezení vystavení kouři jak v [[děloha|děloze]], tak po porodu, [[kojení]] a zapojení dětí do výchovy v zařízeních denní péče či velkých rodinách; žádné z nichopatření však není dostatečně doloženo tak, aby bylo možné jejje doporučit.<ref name="NHLBI07p184">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=184–5}}</ref> Vhodný může být kontakt s domácími zvířaty v raném věku;<ref>{{cite journal|last=Lodge|first=CJ|coauthors=Allen, KJ; Lowe, AJ; Hill, DJ; Hosking, CS; Abramson, MJ; Dharmage, SC|title=Perinatal cat and dog exposure and the risk of asthma and allergy in the urban environment: a systematic review of longitudinal studies.|journal=Clinical & developmental immunology|year=2012|volume=2012|pages=176484|pmid=22235226}}</ref> výsledky kontaktu s nimi v jiném věku jsou neprůkazné<ref>{{cite journal|last=Chen|first=CM|coauthors=Tischer, C; Schnappinger, M; Heinrich, J|title=The role of cats and dogs in asthma and allergy—a systematic review.|journal=International journal of hygiene and environmental health|date=2010 Jan|volume=213|issue=1|pages=1–31|pmid=20053584}}</ref> a pouze se doporučuje zbavit se domácích zvířat v případě, že osoba trpí alergickými symptomy na dané domácí zvíře.<ref name="Au2005"/> Dietní omezení během těhotenství nebo kojení nebyla prokázána jako účinná, a &nbsp;proto nejsou doporučována.<ref name="Au2005">{{cite journal|last=Prescott|first=SL|coauthors=Tang, ML; Australasian Society of Clinical Immunology and, Allergy|title=The Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy position statement: Summary of allergy prevention in children.|journal=The Medical journal of Australia|date=2005 May 2|volume=182|issue=9|pages=464–7|pmid=15865590}}</ref> Účinné může naopak být omezeníomezit či eliminováníeliminovat používání látek, o kterých dané osoby vívědí, že jsou na ně citlivé.<ref name="Baur2012"/>

Astmatický záchvat je život ohrožující stav. V případě, žePokud se nepodniknou kroky k jeho zastavení, postižený může i zemřít. Při astmatickém záchvatu se doporučuje:<ref>http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020002</ref>

* uvolnit těsný [[oděv]] (kravatakravatu, košilekošili, podprsenku)

* použít inhalátor (sprej) na astma (pokud je dostupný),; většinou se můžoumohou dát 3tři dávky a lze toje po několika minutách opakovat<ref name="lekarna.cz"/> (nejlepší je řídit se návodem pro používaný inhalátor)

* postiženého dát do [[Fowlerova poloha|Fowlerovy polohy]] (polosed,<ref>http://prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=polohovani&cisloclanku=2007080005</ref> napříkladnapř. sed na zemi s nataženýma nohama a opřenímzády zadopřenými o zeď)

* vpokud případě,je že se jedná ozáchvat vážný záchvat, činebo se stav stále nezlepšuje (či se dokonce zhoršuje), zavolat [[Zdravotnická záchranná služba|záchranou službu]] na telefonímtelefonním čísle [[155]]).

Ačkoli na astma neexistuje lék, lze typicky dosáhnout zlepšení jeho symptomů.<ref>{{cite book|last=Ripoll|first=Brian C. Leutholtz, Ignacio|title=Exercise and disease management|publisher=CRC Press|location=Boca Raton|isbn=978-1-4398-2759-8|page=100|url=http://books.google.ch/books?id=eAn9-bm_pi8C&pg=PA100|edition=2nd ed.}}</ref> Měl by být vytvořen specificky přizpůsobený plán proaktivního sledování a léčby symptomů. Tento plánPlán by měl zahrnovat omezené vystavení alergenům, testy pro posouzení závažnosti symptomů a navrhované podávání léků. Plán léčby by měl být sepsán a měl by obsahovat úpravy léčby v závislosti na možných změnách symptomů.<ref name="GINA_2011_page56">{{harvnb|GINA|2011|p=56}}</ref>

[[Bronchodilatátory]] jsou doporučovány pro krátkodobou úlevu od symptomů.<!-- <ref name="NAEPP"/> --> U osob s pouze příležitostnými záchvaty nejsou potřebatřeba žádné další léky.<!-- <ref name="NAEPP"/> --> Pro mírné přetrvávající astma (více nežasi dva záchvaty týdně) se doporučují nízké dávky inhalovaných kortikosteroidů nebo případně orálně podávaných leukotrienových antagonistů nebo stabilizátorů žírných buněk.<!-- <ref name="NAEPP"/> --> Těm, kteří trpí denními záchvaty astmatu, se doporučují vyšší dávky inhalovaných kortikosteroidů. Při středně těžké nebo těžké exacerbaci se k těmto lékům přidávají orálně podávané kortikosteroidy.<ref name="NHLBI07p214"/>

Klíčovým prvkem pro kontrolukontroly a prevenciprevence záchvatů je vyhýbání se spouštěcím faktorům. Mezi nejběžnější spouštěcí faktory patří alergeny, kouř (tabákový i jiný), znečištění vzduchu, [[beta blokátor#neselektivní činitelé|neselektivní beta-blokátory]] a potraviny obsahující siřičitany.<ref name="NAEPP2007p69">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=69}}</ref><ref name="thomson">{{cite journal |author=Thomson NC, Spears M |title=The influence of smoking on the treatment response in patients with asthma |journal=Curr Opin Allergy Clin Immunol|volume=5 |issue=1 |pages=57–63 |year=2005 |pmid=15643345|doi=10.1097/00130832-200502000-00011}}</ref> Kouření cigaret a [[pasivní kouření]] mohou snižovat účinnost léků, například kortikosteroidů.<ref name="Stap2011">{{cite journal| author=Stapleton M, Howard-Thompson A, George C, Hoover RM, Self TH| title=Smoking and asthma. | journal=J Am Board Fam Med | year= 2011 | volume= 24| issue= 3 | pages= 313–22 | pmid=21551404 | doi=10.3122/jabfm.2011.03.100180}}</ref> Opatření na regulaci prachových roztočů včetně filtrace vzduchu, chemických látek prok likvidaci roztočů, vysávání, speciální povlaky matrací a další metody nemají na symptomy astmatu žádný vliv.<ref name="Gotzsche2008">{{cite journal |author=[[Peter C. Gøtzsche|PC Gøtzsche]], HK Johansen|title=House dust mite control measures for asthma|journal=Cochrane Database Syst Rev|issue=2 |pages=CD001187 |year=2008 |doi=10.1002/14651858.CD001187.pub3 |pmid=18425868|editor1-last=Gøtzsche |editor1-first=Peter C}}</ref>

* [[Stabilizátory žírných buněk]] (například [[kromoglykát sodný]]) jsou další, i když neupřednostňovanou, alternativou ke kortikosteroidům.<ref name="NHLBI07p213"/>

* [[Kyslík]] pro zmírnění [[hypoxie]], pokud [[nasycení kyslíkem]] klesne pod 92 &nbsp;%.<ref name="rodrigo">{{cite journal |author=Rodrigo GJ, Rodrigo C, Hall JB |title=Acute asthma in adults: a review |journal=Chest |volume=125|issue=3 |pages=1081–102 |year=2004 |pmid=15006973| doi = 10.1378/chest.125.3.1081}}</ref>

* Použití nitrožilního salbutamolu není podpořeno důkazy, a tudíž se k němu přistupuje pouze v extrémních případech.<ref name="rodrigo"/>

Manuální terapie“terapie včetně [[osteopatie|osteopatické]], [[chiropraxe|chiropraktické]], [[fyzioterapie|fyzioterapeutické]] a [[respirační terapie|respirační]] léčby neposkytují dostatek důkazů pro jejich využití při léčbě astmatu.<ref name="hondras">{{cite journal |author=Hondras MA, Linde K, Jones AP |title=Manual therapy for asthma |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=2 |pages=CD001002 |year=2005|pmid=15846609 |doi=10.1002/14651858.CD001002.pub2 |editor1-last=Hondras|editor1-first=Maria A}}</ref> [[Butejkova dechová metoda]] pro kontrolu hyperventilace může vést ke snížení užívaných dávek léků, nemá však žádný vliv na funkci plic.<ref name="BGMA08"/> Skupina odborníků na základě toho vyslovila názor, že na podporu používáníužívání této metody neexistuje dostatek důkazů.<ref name="NHLBI07p240">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=240}}</ref>

V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10 &nbsp;% dětí,<ref name="lekarna.cz">http://www.lekarna.cz/text/astma/</ref> a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 &nbsp;% populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům také patří také fyzické či psychické přetížení, chlad atd.

[[Soubor:Asthma world map - DALY - WHO2004.svg|náhled|alt= A map of the world with Europe shaded yellow, most of North and South America orange and Southern Africa a dark red|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] v důsledku astmatu na 100 &nbsp;000&nbsp;obyvatel v roce 2004.<ref>{{cite web|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|title=WHO Disease and injury country estimates |year=2009 |work=World Health Organization|accessdate=November 11, 2009|archiveurl=http://web.archive.org/web/20091111101009/http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|archivedate= 11 November 2009 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref>

{{legend|#fff200|100-150100–150}}

{{legend|#ffdc00|150-200150–200}}

{{legend|#ffc600|200-250200–250}}

{{legend|#ffb000|250-300250–300}}

{{legend|#ff9a00|300-350300–350}}

{{legend|#ff8400|350-400350–400}}

{{legend|#ff6e00|400-450400–450}}

{{legend|#ff5800|450-500450–500}}

{{legend|#ff4200|500-550500–550}}

{{legend|#ff2c00|550-600550–600}}

{{legend|#fff200|1-21–2 %}}

{{legend|#ffdc00|2-32–3 %}}

{{legend|#ffc600|3-43–4 %}}

{{legend|#ffb000|4-54–5 %}}

{{legend|#ff9a00|5-65–6 %}}

{{legend|#ff8400|6-76–7 %}}

{{legend|#ff6e00|7-87–8 %}}

{{legend|#ff5800|8-108–10 %}}

{{legend|#ff4200|10-1210–12,5 %}}

Astma je v podstatě výsledek imunitní reakce v [[průdušinky|průdušinkách]].<ref name="Maddox">{{Citace periodika | autor=Maddox L, Schwartz DA | titul=The pathofysiology of astma | periodikum=Annu. Rev. Med. | ročník=53 | číslo= | strany=477 - 498477–498 | rok=2002 | pmid=11818486 | doi=10.1146/annurev.med.53.082901.103921}}</ref>