DRB řada 52: Porovnání verzí

'''Řada 52''' (na území Československa známá i jako '''řada 555.0''' s přezdívkou ''němka'') je řada [[Rozchod kolejíkoleje|normálněrozchodných]] [[parní lokomotiva|parních lokomotiv]], která byla zkonstruovaná pro Německé dráhy, speciálně pro válečné nasazení. Konstrukčně vycházela z lokomotiv řady 50, avšak byla lehčí, a v mnohém zjednodušená, zejména s ohledem na snížení potřeby barevných kovů. Konstrukce byla přizpůsobena pro nasazení v podmínkách Sovětského svazu (kruté zimy, dlouhé mezistaniční úseky, méně kvalitní tratě oproti evropským zemím). Lokomotivy byly vyráběny v letech [[1942]] až [[1945]] v třinácti evropských továrnách na územích okupovaných nacistickým Německem (mj. také v továrně [[Henschel]] & Sohn. v [[Kassel]]u) a produkce pokračovala i po válce až do počátku 50. let. Vyrobeno bylo přes 6200 kusů, přesný počet není znám.

Konstrukce lokomotivy vycházela z osvědčené [[DRB řada 50|řady 50]], s níž měla shodné rozměry pojezdu. Lokomotiva ř. 50 se skládala z cca. 6 000 součástí a její výroba zabrala 20 000 h. Řada 52 obsahovala cca. 5 000 součástí, z toho cca. 3 000 zjednodušených, a její výroba zabrala asi 15 000 hodin. Přitom se dosáhlo úspory 16 % oceli, 90 % mědi (ve srovnání s lokomotivou s měděným topeništěm) a 92 % cínu. K výrobě vanového tendru postačilo o 23 % méně oceli a jeho pracnost byla ve srovnání s klasickým tendrem poloviční.<ref>[Diskuse na http://www.drehscheibe-foren.de/foren/read.php?17,4532758 drehscheibe-foren.de]</ref>

Lokomotivy řady 52 se začaly v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] objevovat již od roku 1943 tak, jak je na zpátky dobytých územích zanechávala německá armáda. Po válce získal Sovětský svaz další lokomotivy, jako válečnou trofej, takže jejich celkový počet dosáhl cca. 2200 kusů, z toho asi 2000 provozuschopných. Lokomotivy byly označeny řadou '''ТЭ''' – trofejní, svými charakteristikami odpovídající řadě Э. Většina z nich byla [[rozchod koleje|přerozchodována]] na 1524&nbsp;mm, zbytek zůstal pro obsluhu normálněrozchodných kolejí v pohraničních stanicích, zejména v [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]]. Po válce bylo ještě dalších 36 strojů této řady postaveno z dílů zničených lokomotiv v [[Ivano-Frankivsk|ivano-frankovských]] železničních dílnách. Tyto stroje dostaly inventární čísla od 8001 výše.