Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 6 337 bajtů ,  před 2 lety
Doplnění a úprava (popisek foto, data) v infoboxu, rozšířen text v sekci Geografie + odkazy na hesla WP + reference + literatura (ZLČR 2006).
| název = Sečská vrchovina
| obrázek = Sečská vrchovina, CZ140322.jpg
| popisek = Sečská vrchovina; je geomorfologickýmgeomorfologický podcelkempodcelek Železných hor; pohled, ze skal nad vodní nádrží Seč, spatrný ostrýmostrý ohybemohyb koryta řeky Chrudimky, vytvářípřírodní působivouscenerie přírodní scenerii v Přírodní rezervacirezervace Oheb.
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
| maximální výška = 737,4
| délka =
| rozloha = 603602,61
| poznámka k rozloze = - součet ploch geomorfologických okrsků
| střední výška = 521520,8
| poznámka = součást geomorfologické podsoustavy [[Českomoravská vrchovina]]
| poznámka =
| nadřazená jednotka = [[Železné hory]]
| sousední jednotky = [[Chvaletická pahorkatina]], [[Chrudimská tabule]], [[Loučenská tabule]], [[Žďárské vrchy]], [[Havlíčkobrodská pahorkatina]], [[Kutnohorská plošina]], [[Čáslavská kotlina]]
| sousední jednotky =
| podřazené jednotky = [[Skutečská pahorkatina]]<br />[[Kameničská vrchovina]]<br />[[Stružinecká pahorkatina]]<br />[[Podhradská kotlina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
| mapa =
| popisek mapy =
| loc-map =
| hornina = [[břidlice]], [[diorit]], [[droba]], [[granit]], [[granodiorit]], [[křemenec]], [[migmatit]], [[ortorula]], [[pískovec]], [[prachovec]], [[slepenec]], [[svor]], [[vápenec]] a další
| hornina =
| povodí = [[Chrudimka]] a na okrajích [[Doubrava (řeka)|Doubrava]], [[Svratka]]
| povodí =
| zeměpisná šířka = 49.800055
| zeměpisná délka = 15.785991
}}
'''Sečská vrchovina''' je krajinná oblast (horopisná jednotka) a [[geomorfologický podcelek]]  o rozloze 602,61 km<sup>2</sup> v jihovýchodní části [[Železné hory|Železných hor]], součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] v regionálním členění [[Georeliéf|georeliéfu]] (tvaru zemského povrchu) [[Česko|Česka]].<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
Krajinná oblast je nepravidelného tvaru, orientovaná severozápad - jihovýchod, například na linii mezi katastry obce [[Míčov-Sušice|Míčov-Sušic]]<nowiki/>e a okrajem města [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratky]] v délce přibližně 37 km, v nejširším místě severovýchod - jihozápad zhruba 20 km mezi městy [[Ždírec nad Doubravou]] a [[Skuteč]]. Územně ji vymezují od nejsevernějšího bodu na katastru města [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou) obce a místa prezentovaná v jejich částech s vrchovinou ([[Kameničská vrchovina|Kameničská]]), pahorkatinami ([[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]]) a také výraznou sníženinou mezi Sečí a [[Třemošnice|Třemošnicí]] ([[Podhradská kotlina]]).<ref name=":0" />
 
Velkou část území na severozápadě překrývá [[Chráněná krajinná oblast Železné hory]] (od 1.&nbsp;května 1991), jejíž regionální pracoviště sídlí v městě [[Nasavrky]]. Jihovýchodní část území od [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]] k [[Hlinsko|Hlinsku]], od něho ke [[Krouna|Krouně]] až [[Pustá Kamenice|Pusté Kamenici]] a také směrem ke Ždírci nad Doubravou až po [[Vojnův Městec]] překrývá [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy]] (od 30.&nbsp;července 1970) se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] a regionálním pracovištěm v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]].
 
Typem georeliéfu členitá vrchovina je tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu (výrazný je skutečsko-nasavrcký masiv), ve vápencích prvohorního útvaru ([[silur]]) chrudimského staršího paleozoika kolem [[Prachovice|Prachovic]] a [[Vápenný Podol|Vápenného Podola]] se vytvořily tvary tropického [[Kras|krasu]], jihovýchod oblasti ([[Hlinsko]] a okolí) je tvořen horninami hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna), sníženina ([[Kameničky]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] až [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]]) horninami svrateckého krystalinika s ostrůvky křídy (česká [[Křída|křídová]] pánev).
Sečská vrchovina představuje jádro Železných hor s výjimečnou bohatostí a rozmanitostí přírodních jevů a s unikátní geologickou historií. Značnou část Sečské vrchoviny překrývá od roku 2012 [[Národní geopark Železné hory]].
 
Horopisem ([[orografie]]) vrchovina směrem na jihovýchod vrchovina v polohách nadmořských výšekvýškách stoupá, střední výška činí 521520,8 m, střední sklon 3° 56", k severovýchodu je ukloněna na povrchu tzv. železnohorské klínové kry. Nejníže je situována řeka Chrudimka v úrovni hladiny zhruba 275 m n. m. na katastrálním území [[Slatiňany]]. Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na vrcholech na jihozápadě a jihovýchodě. Na jihozápadě vrcholí nav katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina vrchem [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.), nejvyšším bodem v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
 
Nejvyšší bod Sečské vrchoviny, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina a, současně i nejvyšší v Železných horách, leží na katastrálním území obce [[Svratouch]] v Pardubickém kraji sna vrcholu se zeměpisným názvem „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" (737,4 m n. m.).<ref name="bina" />
 
== Geografie ==
V [[Geografie Česka|geografii Česka]] jetvoří Sečská vrchovina situovánajádro odŽelezných nejnižšíhor, polohyv ujihovýchodní řekyčásti Chrudimkyjejich nedalekocelku mostuoznačovaném knížeteobecně Auerspergajako ve Slatiňanech (275 m n[[pohoří]].<ref>{{Citace m.)elektronické až k vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.) severozápadně nad Svratouchem.monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
| titul = Železné hory. Pohoří
| url = https://mapy.cz/s/1C4wP
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-13
| poznámka = Na jihovýchodě jsou v obrysu rozdílné územím zobrazovaným v mapě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (geomorfologické jednotky)
}}</ref> Horopisně je členitá vrchovina situována od nejnižší polohy u řeky Chrudimky nedaleko mostu knížete Auersperga ve Slatiňanech (275 m n. m.) až k vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.) severozápadně nad Svratouchem.
 
V hrubých obrysech lze krajinnou oblast vymezit od nejsevernějšího bodu v lokalitě Pod Hůrou na katastru města [[Chrudim]] okraji katastrů obcí [[Slatiňany]], [[Vrbatův Kostelec]], [[Skuteč]], [[Proseč]], [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]], [[Pustá Kamenice|Pustá Kamenice,]] [[Krouna]], [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Vortová]], [[Vojnův Městec]], [[Ždírec nad Doubravou]], [[Třemošnice]], [[Míčov-Sušice]], [[Rabštejnská Lhota]] a opět Chrudim.
Chrudimka, nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny, tvoří hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími (Krkanka, Strádovské Peklo). Chrudimka pramení v nejvýchodnější části vrchoviny kolem Kameniček s rozsáhlým prameništěm. Nejvydatnější zdroj je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů [[Krouna]] a [[Svratouch]], severozápadně od vrcholu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.).<ref name="geoportal" />
 
=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
[[Geomorfologie]] řadí Sečskou vrchovinu mezi [[Geomorfologický podcelek|geomorfologické podcelky]] v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka.<ref name=":1" /> V seznamu geomorfologických jednotek je označena čtyřmístným indexem „IIC-3B", jejímiobecně skladebnýmise částmistejnou jsoustavbou čtyři[[Zemská kůra|zemské kůry]] (morfostrukturou), vývojem [[Povrchový tvar|povrchových tvarů]] zemského povrchu (georeliéfu) a geomorfologické okrsky:historie.
 
* [[Kameničská vrchovina]] (IIC-3B-1)
Skladebné části tvoří čtyři geomorfologické okrsky:
* [[Skutečská pahorkatina]] (IIC-3B-2)
* [[StružineckáKameničská pahorkatinavrchovina]] (index IIC-3B-31), 393,33 km²
* [[PodhradskáSkutečská kotlinapahorkatina]] (index IIC-3B-42), 140,61 km²
* [[SkutečskáStružinecká pahorkatina]] (index IIC-3B-23), 50,17 km²
Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi [[Třemošnice]], [[Prachovice]] a [[Slatiňany]] (obce v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]]), sousedí s [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletickou pahorkatinou]], která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.
* [[Podhradská kotlina]] (index IIC-3B-4), 18,50 km²
Centrální část geomorfologického podcelku tvoří horopisně nejvyšší [[Kameničská vrchovina]], okraje v nižších nadmořských výškách pahorkatiny ([[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] na severovýchodě a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]] na jihovýchodním okraji, někdy také v souvislosti s pohořím uváděné za [[podhůří]] Železných hor). Pásmo vrcholů na jihozápadě je označováno za železnohorský hřbet nad zlomem [[Tektonika|tektonického]] původu v linii Ždírec nad Doubravou - Třemošnice (a dále pokračující k [[Týnec nad Labem|Týnci nad Labem]]). Vysoký terénní val, v některých místech blížící se 300 m výšky,<ref name="bina" /> je nad Třemošnicí přerušen sníženinou s názvem [[Podhradská kotlina]].
 
Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi [[Třemošnice]], [[Prachovice]] a [[Slatiňany]] (obce v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]]), sousedí s [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletickou pahorkatinou]] (index IIC-3A), která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.
 
=== Geologie ===
[[Geologie|Geologickou]] stavbou je území členité vrchoviny složité. Významné jsou hlubinné vyvřeliny železnohorského plutonu ([[Magmatická hornina|magmatické horniny]]), zejména v Kameničské vrchovině a Skutečské pahorkatině, výrazný je žulový masiv v oblasti Nasavrky, Skuteč, Hlinsko, Trhová Kamenice se stářím 300 - 360 miliónů let ([[prvohory]], období [[Karbon|karbonu]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| titul = Průvodce geologií Železných hor. Hlubinné vyvřeliny (plutonity)
| vydání = 1
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny
| místo =
| rok = 2014
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-87457-96-2
| poznámka = Tiskovina - projekt podpořil Evropský fond pro regionální rozvoj, Operační program životní prostředí
}}</ref> Kolem Prachovic a Vápenného Podola byly objeveny krasové jevy (Páterova a Podolská jeskyně) v důsledku těžby vápence (prvohory, období [[Silur|siluru]]). Mezi Sečí a Liboměřicemi se vyskytuje [[granit]], granodiorit a [[tonalit]], mezi Rabštejnem a Slatiňany například [[křemenec]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Geologická mapa: přibližně oblast Sečské vrchoviny
| url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-656098,-1084313&scale=200000
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-13
}}</ref>
 
Ve Skutečské pahorkatině jsou výrazné biotitické žuly s červeným zabarvením u Žumberka, v průběhu 19. a 20. století se kámen dobýval povrchovým způsobem v mnoha kamenolomech kolem Skutče, Leštinky a Prosetína, dnes jsou činné jen některé, značná část je zatopená spodní vodou. V oblasti je množství geologicky významných lokalit. Tzv. žulorula, hornina na přechodu mezi [[Granit|granitem]] a [[Rula (hornina)|rulou]], se vyskytuje ve Stružinecké pahorkatině, v Podhradské kotlině pískovce a slepence kolem Kraskova, včetně červeně zabarvených sedimentů. Podél vodních toků se nachází [[Písek (sediment)|písek]] a [[štěrk]] nivního sedimentu.
 
=== Vodstvo ===
Vodstvo z převážně většiny náleží do povodí řeky Chrudimky, z okrajové části jihozápadního tzv. železnohorského hřbetu stékají vodoteče do řeky Doubravy, plochou malé území v katastru Svratouchu je součástí povodí Svratky.
 
Chrudimka,Nejvýznamnější nejvýznamnějšířekou řekaje Sečské vrchoviny,Chrudimka tvořítvořící hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími ([[Krkanka]], [[Strádovské Peklo]]). Chrudimka prameníPramení v nejvýchodnější části vrchoviny, kolemv Kameničekrozsáhlém sprameništi rozsáhlýmnad prameništěmKameničkami. Nejvydatnější zdrojzdrojnicí je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů [[Krouna]] a [[Svratouch]], severozápadně od vrcholu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.).<ref name="geoportal" />
 
Pod vrcholem, v lokalitě s přírodní památkou „[[U Tučkovy hájenky]]" se nachází prameniště významné řeky [[Krounka|Krounky]], jejíž koryto na úbočí vrcholu ve směru ke Krouně tvoří současně rozhraní se sousedními [[Žďárské vrchy|Žďárskými vrchy]]. Na okraji [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]] protéká Krounka hlubokým údolím s názvem Šilinkův důl, typem [[Soutěska|soutěsky]] v části přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky.
 
== Odkazy ==
| kapitola = IIC-3B Sečská vrchovina
| strany = 82–84
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora = Jaromír Demek
| příjmení2 = Mackovčin
| jméno2 = Peter
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Balatka
| jméno3 = Břetislav
| odkaz na autora3 = Břetislav Balatka
| spoluautoři = a kol.
| titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny
| místo = Brno
| rok = 2006
| vydání = 2
| počet stran = 582
| isbn = 80-86064-99-9
}}
 
* [[Vestec (hora)|Vestec]]
* [[Železné hory]]
 
{{Portály|Česko|Geografie}}