Biochora: Porovnání verzí

#* Vymezování reprezentativních [[Biocentrum|biocenter]] regionálního významu a výjimečných biocenter místního významu

#* Vymezování [[Územní systém ekologické stability|územního systému ekologické stability]] místního významu

#* Hodnocení funkčnosti a reprezentativnosti regionálního [[ÚSES]]

#* Vymezování nižších biogeografických jednotek, především [[Skupina typů geobiocénů|skupin typů geobiocénů]]

#* Biochory mohou sloužit jako zástupné územní jednotky pro hodnocení [[Krajinný ráz|krajinného rázu]]

#* Biochory začínají být užívány jako jednotky vhodné pro krajinné a [[územní plánování]], především k definování přírodních podmínek

Na území České republikyČeska bylo vymezeno 366 typů biochor (celkem 9 186 segmentů biochor - uzavřených polygonů). Průměrná plocha jednoho segmentu biochory je přibližněkolem 8,6 km². V [[Hercynská podprovincie|hercynské podprovincii]] bylo vymezeno 330 typů biochor, v [[Polonská podprovincie|polonské]] jen 23 typů, v [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatské]] 66 typů a v [[Severopanonská podprovincie|severopanonské]] 29 typů. V jednotlivých bioregionech bylo vymezeno 2 až 49 typů biochor a 2 až 381 segmentů biochor. Z hlediska hodnocení krajinného rázu je biochora základní jednotku. Charakteristiky všech 366 typů biochor jsou obsahem publikace ''CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl''.<ref name = "culek2">{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref>

Název biochora je používán např. dle Bučka et al. (1991) pro vyjádření jednotky bioty a neživé přírody (Köppen 1900), jako životní prostorové jednotky krajiny a [[ekosystém]]ů je chápe Schmithüsen (1968), jako jednotky dělení vegetace v regionální dimenzi je pojímá [[Alois Zlatník|Zlatník]] (1975) a Rejmers (1980) definuje biochoru jako soubor shodných [[biotop]]ů. Pojem biochora vychází však především z terminologie, užívané německou školou geografie krajiny (Neef 1967). Tato škola zavedla jednotky s příponou -chory. Tyto jednotky mají hierarchickou úroveň, a to mikrochory, mezochory a makrochory. V případě mikrochor se jedná o jednotky řádově velikosti několika km². V [[Geografie|geografii]] jepak běžné,existují žei sechory těmtos jednotkám předřazuje předpona dle složky přírodního prostředí, kterou daná dílčí geografická věda studuje. Existujípředponami např. geochory (Demek 1981) nebo pedochory (Němeček, Tomášek 1983).<ref name = "culek1">{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = | titul = Biogeografické členění České republiky | vydavatel = ENIGMA | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 347 | isbn = 80-85368-80-3}}</ref>

'''2. číslice''' - vyjadřuje převažující [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|vegetační stupeň]] v biochoře. Je použito členění podle [[Alois Zlatník|A. Zlatníka]], který pro ČR vymezil 8. vegetačních stupňů:

* [[Dubový vegetační stupeň|1. dubový]]

* [[Bukodubový vegetační stupeň|2. bukodubový]]

* [[Dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukový]]

* [[Bukový vegetační stupeň|4. bukový]]

* [[Jedlobukový vegetační stupeň|5. jedlobukový]]

* [[Smrkojedlobukový vegetační stupeň|6. smrkojedlobukový]]

* [[Smrkový vegetační stupeň|7. smrkový]]

* [[Klečový vegetační stupeň|8. klečový]]

* A - antropogenní georeliéf ([[Výsypka|haldy]], navážky, doly)

* I - izolované vrchy (zpravidla [[Neovulkanit|neovulkanické]] kužely)

* K - [[Kar|ledovcové kary]]

* L - širší nivy ([[Lužní les|luhy]])

* W - vrchoviny se [[Skalní město|skalními městy]]

* Z - [[Hřbet (geomorfologie)|hřbety]] (výrazné)

* A - [[Vápenec|vápence]]

* B - [[Slín|slíny]] (slínovce, vápnité jíly)

* C - (převážně) slínité [[Flyš|flyše]]

* D - [[Opuka|opuky]]

* E - [[Spraš|spraše]] (a [[sprašové hlíny]])

* F - vápnité [[Pískovec|pískovce]]

* H - [[Serpentinit|hadce]]

* I - [[Bazická hornina|bazické]] [[Neovulkanit|neovulkanity]]

* J - (slabě) bazické [[krystalinikum]]

* L - neutrální [[Perm|permské]] sedimenty

* M - [[Droba|droby]] (a slepence a břidlice [[Český masiv|Č. masivu]])

* O - neutrální [[Extruzivní hornina|vulkanity]]

* Q - "pestré" [[Metamorfovaná hornina|metamorfity]]

* T - [[Kvarcit|křemence]] (a [[Buližník|silicity]])

* V - [[váté písky]]

* X - [[Kaolin|kaolinické]] permské sedimenty<ref name = "culek2"/>