Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 172 bajtů ,  před 2 lety
zpřehlednění – informace ze „zajímavostí" začleněny do textu, rozdělení částí, doplnění
|šířka obrázku = 250px
|autor= Leonardo da Vinci
|rok vzniku= [[1503]]–[[1506]] ([[1517]])
|rozměry= 77 × 53 [[metr|cm]]
|technika= [[olejomalba|Olej]] na [[topol]]u
}}
 
'''Mona Lisa''', též označovaná ''La Gioconda'' (portrétovaná žena se pravděpodobně jmenovala [[Lisa del Giocondo]]), je patrně nejslavnější [[portrét]] všech dob, na počátku [[16. století]] (přesněji v letech [[1503]]–[[1506]], někdy se uvádí [[1517]]), ho během svého florentského pobytu namaloval [[Leonardo da Vinci]].
 
Jde o malbu [[olejomalba|olejem]] na dřevo [[topol]]u s využitím techniky [[sfumato]] o rozměrech 77 x 53 cm. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. V současnosti je tento obraz vystaven v [[Paříž|pařížském]] [[Louvre|Louvru]].
 
== Vlastníci obrazuHistorie ==
[[Leonardo da Vinci]] Monu Lisu však dodělával do roku [[1517]]. Autor si toto své dílo přibalil mezi svá zavazadla,<ref name="why">[http://video.google.com/videoplay?docid=2462161843492083267&ei=p0uUSP6tAYGw2QLtr-XFBQ Mona Lisa - Why So Famous?] Zhodnocení rysů díla (anglicky)</ref>, když v roce [[1516]] nuceně opouštěl [[Řím]] po udání svých spolupracovníků. Leonardo před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi [[František I. Francouzský|Františku I.]], na jehož pozvání do Francie přijel, za poměrně vysokou částku 4000 zlatých dukátů.
 
* Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež z [[Louvre|Louvru]] roku [[1911]].<ref>Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971 </ref> Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník [[Guillaume Apollinaire]], který byl dokonce zatčen, nebo [[Pablo Picasso]], který musel k výslechu. Skutečný zloděj dělník zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru [[Vincenzo Perugia]] dostal Monu Lisu až do [[Florencie]], kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže, kde byl roku [[1913]] slavnostně vrácen do Louvru, za krádež dostal pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím, chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více hypotéz.
 
Dnes obraz vlastní [[Francie|francouzská]] vláda a je vystaven v [[Louvre|Louvru]] v [[Paříž]]i. V průběhu historie byl však obraz nejprve na zámku [[Fontainebleau]], a později ve [[Versailles]]. Po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] byl umístěn v Louvru krom doby, kdy byl pověšen v ložnici samotného [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]].
 
== ModelPopis ==
 
Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem, je do dnešní doby předmětem dohadů.
=== Model ===
Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem, je do dnešní doby předmětem dohadů. Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena [[Florencie|florentského]] obchodníka [[Francesca del Giocondo]]. Zmiňuje se o ní první Leonardův životopisec [[Giorgio Vasari]]. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/130995-mona-lisa-je-lisa-del-giocondova.html novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová]</ref> Další teorie je, že předmětem malby je Leonardova matka.<ref>Roni Kempler: [http://sites.google.com/site/asilanomehtsiohw/ Who the Mona Lisa Is] 2015, TXu 1-954-682, Google Site. [https://www.britannica.com/topic/Mona-Lisa-painting/article-history View history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica]</ref>
 
=== Rysy díla ===
 
Da Vinci v Mona Lise představil hned několik převratných postupů:
* „Šířka záběru“ použitá v obrazu (tedy zobrazení přibližně horní poloviny těla) se do té doby nepoužívala – osoby byly zobrazeny buď celé, nebo jejich busty.
* Tehdejší středověcí portrétisté malovali převážně z [[profil]]uprofilu; malba částečně z profilu, částečně án fas byla na počátku 16. století až na výjimky nepoužívaná. Nezvyklé též bylo, aby postava na portrétu udržovala s divákem „oční kontakt“, jak tomu v případě Mony Lisy je.
<!--*Horní polovina těla Mona Lisy spolu se způsobem, kterým má složené ruce, konstituuje trojúhelníkovou pyramidu, která směrem k horní části obrazu a oblastí, kde je soustředěn obličej modelu, přirozeně poutá pozornost.-->
* Pozadí za Monou Lisou je rozostřené. V soudobých malbách bylo naopak vše stejně ostré. Navíc, čím je na obraze pozadí vzdálenější, tím je rozostřenější a mdlejší. V pozadí je také možno vidět něco jako armagedon neboli konec světa. Vyskytuje se tam několik mostů a větší vlny. Poblíž je vidět několik sopek. Za nimi jsou útesy.
* Vysoká anatomická věrnost (ruce).
* Do té doby neviděné detaily, např. v tkanině šatů.
Další rysy díla:
* Krajina za Monou Lisou je fantaskní; horizonty z levé a pravé strany jsou na výrazně rozdílné úrovni a je fyzicky téměř nemožné, aby se za zády Mony Lisy mohly spojit.<ref name="why" />
 
== Zajímavosti ==
 
* Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež z [[Louvre|Louvru]] roku [[1911]].<ref>Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971 </ref> Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník [[Guillaume Apollinaire]], který byl dokonce zatčen, nebo [[Pablo Picasso]], který musel k výslechu. Skutečný zloděj dělník zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru [[Vincenzo Perugia]] dostal Monu Lisu až do [[Florencie]], kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže, kde byl roku [[1913]] slavnostně vrácen do Louvru, za krádež dostal pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím, chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více hypotéz.
* V místě, kde deska (z topolového dřeva) praskla, má Mona Lisa nad hlavou zelený vertikální proužek. Podklad i barva se vydrolily; neexistuje technologie, která by původní barevný charakter díla nahradila v otázce pigmentů, ze kterých je barva, pojidla, či techniky.
* V roce [[2006]] se objevila další z teorií objasňující „tajemný úsměv“ Mony Lisy. Kanadští vědci došli k závěru, že úsměv patří ženě po porodu. Důvodem je nalezení stopy původní malby na obraze, kde má Mona Lisa přes tvář tenký šátek, který nosívaly florentské ženy před a krátce po porodu.<ref>[http://show.idnes.cz/usmev-mony-lisy-je-vyraz-matky-tvrdi-studie-fmc-/show_aktual.asp?c=A060927_115944_show_aktual_kotx idnes: Úsměv Mony Lisy je výraz matky, tvrdí studie]</ref>
* Z obrazu prý byla kdysi odříznuta dvojice sloupů terasy, které původně postavu rámovaly.<ref name="why"/>
* Krajina za Monou Lisou je fantaskní; horizonty z levé a pravé strany jsou na výrazně rozdílné úrovni a je fyzicky téměř nemožné, aby se za zády Mony Lisy mohly spojit.<ref name="why"/>
 
== Kopie z [[Museo del Prado]] ==
 
[[Soubor:Gioconda (copia del Museo del Prado restaurada).jpg|thumb|upright|Restaurovaná kopie ''La Gioconda'' v [[Museo del Prado]], Madrid. Předpokládá se, že malbu vytvořil učeň ve stejné době jako originál]]
* Dieter Sinn: ''Mona Lisa – „La Gioconda“'', Lidové nakladatelství, Praha 1980
* {{en}} Terence Harold Robsjohn-Gibbings: ''Mona Lisa's mustache – a dissection of modern art'', Alfred A. Knopf, New York 1947
* Mladá Fronta Dnes 18. 9.září 2004 – příloha Víkend
 
== Související články ==
 
* [[HistorieObrazová kompozice obrazů]]
 
== Externí odkazy ==