Pražská německá literatura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Německý spolkový život v Praze: +jeden alt |
m →Postavení pražských Židů: kor. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 33:
Rakouští Židé byli díky [[Josefinismus|josefínským reformám]] postupně osvobozeni od některých [[Diskriminace|diskriminačních]] opatření, v rámci reforem jim však bylo nařízeno přijmout německá jména a příjmení, protože pro státní úředníky byla [[Hebrejské jméno|hebrejská jména]] nesrozumitelná.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pěkný | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Pěkný | titul = Historie Židů v Čechách a na Moravě | vydavatel = Sefer | místo = Praha | rok = 2001 | vydání = 2., přeprac. a rozš. | počet stran = 702 | strany = 107–117 | isbn = 80-85924-33-1 }}</ref> Součástí těchto změn byla také přeměna židovských výchovných zařízení, takzvaných [[Cheder|chederů]], v německé základní školy. Ve stejné době začaly na území monarchie pronikat myšlenky židovského osvícenství, to jest [[Haskala|haskaly]], reagující na probíhající [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]], které se snažily obhájit to podstatné z [[Judaismus|judaismu]] v kontextu moderní doby. Protože Židé již ovládali [[jidiš]], nelze se divit tomu, že si jazykově příbuznou němčinu rychle osvojili a že se v zájmu svého zrovnoprávnění snadno identifikovali jak s ideály haskaly, tak s německou kulturou a literaturou. Ještě před zrušením posledních zákazů týkajících se pobytu a zaměstnání v letech 1859–1860 se Židé nejen v Praze a ostatních větších městech [[Středočeský kraj|středních Čech]] ujali vedení v zavádění novinek do obchodu a průmyslu a projevovali zájem o světskou vzdělanost.<ref>COHEN, Gary B. ''Němci v Praze 1861-1914''. Kapitola Zrození německé společnosti, s. 65.</ref> Pražští Židé, bohatí právě tak jako chudí, usilovali o to, aby se stali součástí vznikající podnikatelské a profesionální střední třídy. Mnozí z nich do osmdesátých let 19. století přijali kulturu rakouského německého měšťanstva. Přednostní postavení němčiny a německy mluvících zaměstnanců ve správě, velkém obchodě a vyšším vzdělání v Čechách a v celém Rakousku totiž způsobilo, že většina pražských Židů dávala přednost německému jazyku, německému studiu, a kde to bylo možné i německým společenským vztahům.<ref name="Cohen67">COHEN, Gary B. ''Němci v Praze 1861-1914''. Kapitola Zrození německé společnosti, s. 67.</ref>
Přes počáteční [[Tolerance|toleranci]] umírněných českých nacionalistů mnohé prvky české politiky (aliance [[Národní strana (1848)|staročechů]] s konzervativní šlechtou a katolickou hierarchií a z toho plynoucí podpora reakčního ekonomického zákonodárství a [[Klerikalismus|klerikálního]] vlivu na vzdělání) pražské Židy odpuzovaly a posilovaly jejich sounáležitost s Němci.<ref name="Cohen67" /> Radikální čeští nacionalisté, kteří se odtrhli jako [[Národní strana svobodomyslná]] neboli mladočeši, pak ve své politice využívali maloburžoazní [[Demagogie|demagogii]], která Židy jakožto Němce, loajální Rakušany a kapitalistické vydřiduchy či parazity ztotožňovala s nepřáteli národa.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fialová-Fürstová | jméno = Ingeborg | titul = Expresionismus: několik kapitol o německém, rakouském a pražském německém literárním expresionismu | vydavatel = Votobia | místo = V Olomouci | rok = 2000 | počet stran = 366 | kapitola = Příspěvek pražské německé literatury k literárnímu expresionismu | strany = 52 | isbn = 80-7198-456-6 }}</ref> Odpor
==== Německý spolkový život v Praze ====
| |||