Krajinný ráz: Porovnání verzí

Přidáno 419 bajtů ,  před 3 lety
m
rozčlenění článků na kapitoly, přidání odkazů
(Rozšíření článku o novém znění českého překladu evropské Úmluvy o krajině, zej. měnící definici krajiny. Dřívější překlad (č. 13/2005 Sb.m.s.) krajinu definovalo jako část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem...)
m (rozčlenění článků na kapitoly, přidání odkazů)
'''Krajinný ráz''' je zejména [[Příroda|přírodní]], [[Kultura|kulturní]] a [[Historie|historická]] [[charakteristika]] určitého místa či oblasti. Je chráněn před znehodnocením, tj. činností snižující jeho [[Estetika|estetickou]] a přírodní hodnotu. Je [[Definice|definován]] rysy a znaky, které tvoří jeho jedinečnost a odlišnost, např. [[Morfologie terénuGeomorfologie|morfologií terénu]], [[charakter]]emcharakterem vodních toků a ploch, vegetačním krytem a osídlením. Krajinný ráz je souhrnem příznačných znaků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny vytvářejících její celkový charakter. Charakter [[VegetaceKrajina|vegetačnímkrajiny]] krytemvždy autváří osídlenímdějinné souvislosti v přírodním rámci.
 
== Krajinné typy ==
Krajinný ráz je souhrnem příznačných znaků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny vytvářejících její celkový charakter. Charakter krajiny vždy utváří dějinné souvislosti v přírodním rámci. Krajina vytváří každé území a podle uspořádání znaků, které ji vytváří, jejich vztahů a měřítka, lze rozlišit mnoho typů krajiny. Za základní typy můžeme považovat [[Přírodní krajina|krajinu přírodní]] a [[Kulturní krajina|krajinu kulturní]]. Přírodní krajinu utváří především znaky přírodní povahy, civilizační vliv zde není vůbec patrný nebo je výhradně podřízený přírodním podmínkám. Kulturní krajina je naopak vytvářena činností člověka.
 
Krajinný typ se od jiného liší svou geografickou polohou, přírodními podmínkami a přítomností specifických znaků lidské civilizace. Zatímco typy přírodní krajiny utváří konkrétní přírodní podmínky spjaté s danou částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem a souborem funkčně propojených [[Ekosystém|ekosystémů]], kulturní krajina je utvářena činností člověka odehrávající se v historickém kontextu, jenž je povětšinou datován k období [[kolonizace]] daného územního prostoru.
 
Krajina převážné části [[Evropa|Evropy]] je po staletí utvářena člověkem a je tedy převážně krajinou kulturní. Podle převažujícího způsobu využití krajiny, uspořádání ploch a plošek, způsobu a struktury osídlení lze kulturní krajiny dělit na typy kulturní krajiny. Každý z těchto typů tvoří specifický ráz krajiny (charakter). Ráz krajiny patří k důležitým hodnotám spoluvytvářejícím identitu národa. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků určité charakteristiky a v eliminaci negativního projevu znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné a rušivé. Za tímto účelem se provádí hodnocení, jehož cílem je:
 
* posouzení vlivu záměru nebo stavby na krajinný ráz
== Ochrana krajinného rázu ==
Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků určité charakteristiky a v eliminaci negativního projevu znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné a rušivé. Za tímto účelem se provádí hodnocení, jehož cílem je:
* posouzení vlivu záměru nebo stavby na krajinný ráz (např. proces [[Vyhodnocení vlivů na životní prostředí|EIA]])
* nebo vyhodnocení pozitivních znaků a hodnot krajinného rázu určitého území za účelem návrhu jejich ochrany.
Materiál hodnocení pak slouží orgánům státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny k rozhodování.
 
== Zakotvení krajinného rázu a jeho ochrany v právních normách ==
Krajinný ráz po právní stránce je v současné době upraven [[Zákon o ochraně přírody a krajiny|zákonem o ochraně přírody a krajiny]] č. 114/1992 Sb.(§ 12), určité průniky obsahují i jiné právní normy, zejména [[zákon o státní památkové péči]] či stavební zákon. Není pravdou, že § 12 zákona č. 114/1992 pojem krajinný ráz definuje (pouze přibližuje jeho obsah a stanoví jeho ochranu). Věcný obsah tohoto pojmu je však odkázán na odborné disciplíny, jež však pohříchu neustále tendují jeho náplň vykládat z pozice právní normy. Historicky je však právní ochrana spjata se zřizováním [[Národní park|národních parků]] a [[Přírodní rezervace|přírodních rezervací]] již v [[19. století]] (např. v [[Spojené státy americké|USA]], ale i třeba rezervace u nás - Boubínaj[[Boubínský prales|Boubín]] aj.) k ochraně přírodní krajiny. Zároveň však od počátku [[20. století]] jsou vydávány zákony k ochraně krajinného rázu v obcích, tedy v zastavěných územích. Na našem území tuto ochranu poskytovaly stavební řády (§ 34 st.ř. pro [[Praha|Prahu]], resp. § 36 st.ř. pro království české) - k tomu článek ''Ráz obcí chráněn správním soudem'' v Kráse našeho domova [[1912]] (str. 16) s právní větou: ''Z příčin znešvaření okolí lze zakázati zastavování pozemkových parcel vůbec, a z týchž příčin i stavby vysokých budov''. Právní pojem krajinný ráz výslovně používá např. zákon přídělový č. 20/1920 Sb (§ 18), ale třeba také zákon lesní č. 166/1960 Sb., zde i jinde souběžně s pojmy jako jsou ''přírodní krásy'', ''estetický rámec krajiny''; zatímco v oblasti stavebního práva v evropských právních předpisech - zejména v německy mluvících státech ([[Německo]], [[Švýcarsko]]) - byly přijímány zákony proti ''znešvařování osad a krajinářsky vynikajících okrsků'' ([[Prusko]] [[1907]]). Sledováním právního dění i teorií krajinného rázu se zabýval časopis Krása našeho domova.
 
Z mezinárodních současných dokumentů právní povahy je třeba poukázat na evropskou Úmluvu o krajině, ale třeba i na Úmluvu o ochraně architektonického dědictví Evropy, nebo i Úmluvu o ochraně světového a kulturního dědictví ([[UNESCO]]). Z <u>nového znění českého překladu</u> evropské Úmluvy o krajině, zveřejněného pod č. 12/2017 Sb.m.s. s účinností od 10. 2. 2017, je zřejmé, že právě tento dokument je zásadním podkladem pro ochranu krajiny a krajinného rázu. Zpřesnila se zejména její definice krajiny: ''"krajina" znamená část území, tak jak je vnímána lidmi, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů.'' Pokud si smluvní strany nevyhradí něco jiného, se Úmluva ''vztahuje na celé území smluvních stran a pokrývá přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje pevninu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti. Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin běžných a narušených.''
 
== Literatura ==
125

editací