'''Hercynská podprovincie''' (někdy též '''Hercynie''') je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která v [[Česko|České republice]] zahrnuje celé [[Čechy]] a zhruba polovinu [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]. Přesahuje dále na západ do [[Německo|Německa]] a přibližně odpovídá poloze pohoří [[Česká vysočina|České]] a [[Středoněmecká vysočina|Středoněmecké vysočiny]], která obě vznikla při [[Hercynské vrásnění|hercynském vrásnění]] (odtud název jednotky).
V rámci [[biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] jednou ze čtyř [[biogeografická podprovincie|podprovincií]] náležícíchv Česku a náleží pod [[provincie středoevropských listnatých lesů|provincii středoevropských listnatých lesů]].<ref name=":0" /> Hercynská podprovincie je určitou analogií k "ekoregionu" ''Western European broadleaf forests'' v systému [[Světový fond na ochranu přírody|Světového fondu na ochranu přírody (WWF)]]. Podprovincie se dále dělí na 71 [[Bioregion|bioregionů]] (viz seznam níže).
== Charakteristika ==
Řádek 12:
Charakteristická je přítomnost podmáčených stanovišť. V nižších polohách to jsou podmáčené [[Jedle|jedliny]], ve vyšších přecházejí do [[Podmáčená smrčina|podmáčených smrčin]] až [[Rašeliniště|rašelinišť]] (na mocnějších rašeliništích s [[Borovice blatka|blatkovými bory]]). Tato vegetace se v okolních podprovinciích téměř nevyskytuje. [[Květena|Flóra]] je středně bohatá, ale kvůli geologicky jednotvárnému území je uniformní. Převažují středoevropské druhy, typické oceánické druhy chybí a kvůli druhovému ochuzení během [[Glaciál|glaciálů]] podprovincie postrádá [[Endemit|endemity]]. Výjimkou jsou některé druhy na [[Serpentinit|hadcích]] a [[Rašeliniště|rašeliništích]]. Teplomilná a horská biota má zčásti charakter reliktů.
[[Fauna]] je celkem druhově bohatá a velice podobná zejména sousední [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatské podprovincii]]. Tak jako okolní středoevropské podprovincie je ochuzená a pozměněná díky působení [[Pleistocén|pleistocenních]] a [[Holocén|holocenních]] změn klimatu a díky působení člověka. Typický je velký podíl eurosibiřských druhů s rozsáhlými areály, dále jsou zastoupeny druhy od [[Středomoří]] a méně od [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Zvířecí endemiti zde nejsou téměř žádní a podprovincie je osídlena široce rozšířenými druhy [[Kulturní krajina|kulturní krajiny]].<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Culek | jméno = Martin | příjmení2 = Grulich | jméno2 = Vít | příjmení3 = Laštůvka | jméno3 = Zdeněk | spoluautoři = et al. | titul = Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>
Podprovincie se dělí na celkem 71 [[Bioregion|bioregionů]], jimiž jsou:<ref>{{Citace monografie | příjmení = CULEK | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref>
