Wikipedista:Martin Hordějčuk/Pískoviště: Porovnání verzí

Obsah stránky nahrazen textem „== Citace biogeo== CULEK Martin GRULICH Vít LAŠTŮVKA Zdeněk et al. Biogeografické regiony České republiky https://munispace.muni.cz/index.php/m…“
m
(Obsah stránky nahrazen textem „== Citace biogeo== CULEK Martin GRULICH Vít LAŠTŮVKA Zdeněk et al. Biogeografické regiony České republiky https://munispace.muni.cz/index.php/m…“)
== Citace biogeo==
[[Soubor:Europe biogeography countries.svg|náhled|
{{legenda|#CEE87A|Provincie středoevropských listnatých lesů - Continental biogeografical region}}|300x300pixelů]]
[[Soubor:Fagus sylvatica 006.jpg|náhled|Bučiny jsou nejtypičtějším přirozeným lesním stanovištěm v provincii.]]
 
= Provincie středoevropských listnatých lesů =
'''Provincie středoevropských listnatých lesů''' je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka v Evropě. Mezi biogeografickými regiony Evropy je jedna z největších a tvoří široký pás od Francie na západě až po pohoří Ural na východě, od Dánska na severu po Balkán na jihu. Zahrnuje přes 20 zemí.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Condé
| jméno = Sophie
| příjmení2 = Richard
| jméno2 = Dominique
| příjmení3 = LIAMINE
| jméno3 = Nathalie
| spoluautoři = et al.
| titul = The Continental biogeographical region
| url = http://www.eea.europa.eu/publications/report_2002_0524_154909/biogeographical-regions-in-europe/continental_biogeografical_region.pdf
| vydavatel = European Environment Agency
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.4.2017
}}</ref> Provincie středoevropských listnatých lesů byla pojmenována pro účel [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]], avšak odpovídá Kontinentální oblasti (''Continental biogeographical region)'', která je užívána [[Evropská unie|EU]] pro program [[Natura 2000]] a Evropskou ekologickou síť EECONET.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = CULEK
| jméno = Martin
| příjmení2 = GRULICH
| jméno2 = Vít
| příjmení3 = LAŠTŮVKA
| jméno3 = Zdeněk
| spoluautoři = et al.
| titul = Biogeografické regiony České republiky
| url = https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/download/807/2568/460-1
| vydání = 1
| vydavatel = Masarykova univerzita
| místo = Brno
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2017-04-12
| strany = 447
| isbn = 978-80-210-6693-9
}}</ref>
 
== Provincie v Česku ==
Provincie zahrnuje většinu území Česka vyjma jižní [[Morava|Moravy]] a dělí se na [[Hercynská podprovincie|hercynskou]], [[Polonská podprovincie|polonskou]] a [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatskou]] [[Biogeografická podprovincie|podprovincii]]. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz tyto podřízené [[Biogeografická podprovincie|podprovincie]].<ref name=":1" />
 
== Charakteristika ==
Krajina oblasti je vzhledem k velké rozloze poměrně heterogenní. Severovýchodní část je v důsledku formování [[Pleistocén|pleistocenního]] ledovce víceméně rovinatá, jihozápadní část je o poznání hornatější a členitější.
 
Klima je převážně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Kontinentální rysy jsou nejvýraznější na východě a směrem k západu vyznívají. Oblast je klimaticky příznivá a je zodpovědná za většinu zemědělské produkce v Evropě, proto také je označována jako obilnice Evropy.
 
[[Ekosystém|Ekosystémy]] této oblasti tvoří přechod mezi [[Tajga|boreálními jehličnatými lesy]] na severu a rozvolněnými [[Step|stepi]] na jihu. V současnosti zemědělská půda pokrývá více než polovinu plochy, přičemž významné jsou i plochy lesní a plochy trvalých travních porostů. Mnohé jedinečné ekosystémy [[Vřesoviště|vřesovišť]], [[Rašeliniště|rašelinišť]] a mokřad byly poničeny. Dalším problémem pro migraci živočichů je fragmentace krajiny (tvorba bariér) a všeobecná urbanizace krajiny.
 
Převládající původní přirozenou lesní vegetací jsou listnaté lesy, které jsou mnohde uměle nahrazeny jehličnatými kulturami. Západní Evropa je více osídlena a lesy byly káceny. Východ je méně dotčený, zůstaly zde velké lesní komplexy. Lesy jsou v této oblasti centry [[Biologická diverzita|biodiverzity]], zejména ty [[Lužní les|lužní]]. Mnohé z nich byly zničeny nebo narušeny regulacemi toků nebo intenzifikací zemědělství, a proto zachovalé zbytky těchto lužních lesů jsou chráněny. Příkladem zachovalých starých smíšených lesů je [[Bělověžský prales]] se známým [[Zubr evropský|zubrem evropským]]. Typickou lesní dřevinou je [[buk lesní]], který je směrem na východ přirozeně nahrazován [[Habr|habrem]]. Významnými zástupci jsou také [[Dub|duby]], [[Jilm|jilmy]], [[Lípa (rod)|lípy]] a [[Jasan|jasany]]. Stále více rozšířenější se stává [[trnovník akát]] zavlečený ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], který je velice odolný. Přirozené jehličnaté lesy (s [[Borovice lesní|borovicí lesní]], [[Smrk ztepilý|smrkem ztepilým]], [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]) se uplatňují více ve východní části regionu a v horách.
 
Provincie je dále charakteristická významné vodní toky ([[Dunaj]], [[Rýn]], [[Volha]], [[Dněpr]], ...) s obrovskými povodími. Problémem je regulace toků a zamezení přirozených povodní v nivě toků. Oblast je také bohatá na vodní plochy a na další stanoviště spojená s vodou (rašeliniště, mokřady, vlhké louky, ...).
 
Velký vliv na rozšíření a migraci druhů fauny i flóry měly čtvrtohorní ledovce. Druhů je vzhledem k rozloze provincie mnoho, například druhů obratlovců je kolem 600, druhů hmyzu kolem 30 000. Obecně lze říci, že východní část je díky své větší zachovalosti stanovišť bohatší na faunu i flóru. Z typických savců je možno uvést hojného [[Jelen lesní|jelena lesního]] nebo [[Daněk evropský|daňka evropského]]. Naopak mezi ohrožené hlodavce patří [[sysel obecný]] nebo [[křeček polní]].<ref name=":0" />
 
== Reference ==
<references />
== Citace ==
CULEK
 
125

editací