Horšovský Týn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zpět - jde o status podle Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídel, tedy s hodnotami obec / městys / město. Uznávám, že by ale bylo vhodné tuto položku v infoboxu pojmenovat jinak
odkazy, odstavce, zpřesnění, posun obrázků
Řádek 31:
 
== Historie ==
První písemná zmínka o městě pochází z roku [[1184]]. Město vzniklo na místě brodu na kupecké stezce v sousedství správní osady Horšov, existující pravděpodobně již v [[10. století]]. Ve [[13. století]] byl vybudován hrad, ve [[14. století]] získal Horšovský Týn statut města. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno [[Husité|husity]], ale ubránilo se.
 
V roce [[1547]], za vlády Lobkowitzů, postihl město velký [[požár]], který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v [[Renesance|renesančním]] slohu. Na místě hradu vznikl renesanční [[Horšovský Týn (zámek)|zámek]]. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo [[České stavovské povstání]] a následně [[třicetiletá válka]]. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství. V roce [[1622]] získávázískal panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.
Ve [[13. století]] byl vybudován hrad, ve [[14. století]] získal Horšovský Týn statut města. V letech 1422 a 1431 bylo město obléháno [[Husité|husity]], ale ubránilo se.
 
[[Soubor:Horsovskytyn kostel.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky]]
V roce [[1547]], za vlády Lobkowitzů, postihl město velký [[požár]], který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v [[Renesance|renesančním]] slohu. Na místě hradu vznikl renesanční [[Horšovský Týn (zámek)|zámek]]. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Pak ale přišlo [[České stavovské povstání]] a následně [[třicetiletá válka]]. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim zabaven majetek včetně týnského panství. V roce [[1622]] získává panství Maxmilián z Trauttmansdorffu.
 
Po třicetileté válce posilovala ve městě německá menšina. Byly postaveny některé stavby v [[baroko|barokním slohu]]. Po zrušení [[nevolnictví]] a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stal v roce [[1849]] [[okres]]ním městem. Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný [[průmysl]]. Tomu napomohla i výstavba [[Železniční trať Staňkov–Poběžovice|železniční tratě Staňkov - Poběžovice]] v roce [[1900]].
[[Soubor:Horsovskytyn kostel.jpg|thumb|left|Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky]]
Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný [[průmysl]]. Tomu napomohla i výstavba [[Železniční trať Staňkov–Poběžovice|železniční tratě Staňkov - Poběžovice]] v roce [[1900]].
 
Důsledkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]], která ve městě skončila osvobozením [[Armáda Spojených států amerických|americkou armádou]] [[5. květen|5. května]] [[1945]], byl odsun německého obyvatelstva. Ten ale nebyl tak citelný jako v jiných západočeských pohraničních městech, protože Horšovský Týn patří do tradičně české oblasti [[Chodsko|Chodska]].
Řádek 45 ⟶ 43:
Po nástupu [[komunismus|komunismu]] v roce [[1948]] došlo ke [[znárodnění]] průmyslových podniků a založení [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Byla zahájena výstavba nových [[závod]]ů a obytných čtvrtí (např. [[sídliště]] na Malém předměstí). V roce [[1953]] bylo historické centrum města jako jedno z prvních měst v ČR vyhlášeno [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] patří město Horšovský Týn s celým svým původním [[okres]]em pod [[okres Domažlice]]. V průběhu let [[1960]]–[[1989]] došlo k rozsáhlé integraci okolních obcí. I díky tomu je Horšovský Týn rozlohou druhou největší obcí okresu.
 
Po roce 1989 nastává postupná likvidace zemědělské výroby{{Doplňte zdroj}} (rozpad JZD), úpadek průmyslové výroby{{Doplňte zdroj}} a nárůst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 9,29 % (ČSÚ). V roce [[2006]] proběhla rekonstrukce [[náměstí]], postupně dochází také k opravám v objektu zámku. V měsíci listopadu město i zámek každoročně ožívá Mezinárodním filmovým festivalem pro děti a mládež Juniorfest, který se zde koná od roku 2008, a kde je Horšovským Týn také hlavním festivalovým městem. Tradičně zde přijíždějí známé hvězdy české i světové kinematografie, v městském a zámeckém kině se promítají filmy převážně z české a filmové produkce a zajímavé jsou též další doprovodné akce (Pevnost Týn nebo Strašidelná stezka).
[[Soubor:Horsovskytyn radnice.jpg|thumb|left|Renesanční radnice v Horšovském Týně]]
V roce [[2006]] proběhla rekonstrukce [[náměstí]], postupně dochází také k opravám v objektu zámku.
 
V měsíci listopadu město i zámek každoročně ožívá Mezinárodním filmovým festivalem pro děti a mládež Juniorfest, který se zde koná od roku 2008, a kde je Horšovským Týn také hlavním festivalovým městem. Tradičně zde přijíždějí známé hvězdy české i světové kinematografie, v městském a zámeckém kině se promítají filmy převážně z české a filmové produkce a zajímavé jsou též další doprovodné akce (Pevnost Týn nebo Strašidelná stezka).
 
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Horsovskytyn mestanskedomy.jpg|thumbnáhled|Renesanční měšťanské domy na spodní straně náměstí Republiky]]
=== Počet obyvatel a jeho vývoj ===
{|class="wikitable"
|-
|! '''Rok'''
|! '''1971'''
|! '''1981'''
|! '''1986'''
|! '''1991'''
|! '''1997'''
|! '''2001'''
|! '''2007'''
|! '''2011'''
|-
|}! Počet obyvatel<ref>[http://www.czso.cz/cz/obce_d/ Historická databáze demografických údajů za obce ČR 1971–2012], Český statistický úřad</ref>
| '''Počet obyvatel'''
| 3 472
| 4 594
Řádek 74 ⟶ 69:
| 4 826
| 4 982
|}
|}<ref>[http://www.czso.cz/cz/obce_d/ Historická databáze demografických údajů za obce ČR 1971–2012], Český statistický úřad</ref>
 
''Následující údaje jsou zpracovány podle výsledků [[Sčítání lidu]] z roku [[2001]].''
[[Soubor:Horsovskytyn mestanskedomy.jpg|thumb|Renesanční měšťanské domy na spodní straně náměstí Republiky]]
 
=== Národnostní složení ===
Řádek 95 ⟶ 89:
Horšovský Týn je pro krásu a zachovalost svých historických památek již od roku [[1953]] městskou památkovou rezervací. Mezi jeho hlavní památky patří:
 
* ''[[Kostel svatého Petra a Pavla (Horšovský Týn)|Kostel svatého Petra a Pavla]] na náměstí Republiky'' - byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.
* ''Radnice na náměstí Republiky'' – byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964 - 19671964–1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.
* ''[[Řád menších bratří kapucínů|Kapucínský]] klášter'' – byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V roce 2015 probíhá jeho rekonstrukce.
* ''[[Horšovský Týn (zámek)|Komplex hradu a zámku Horšovský Týn]]'' – založený v 13. století s dochovanou raně gotickou kaplí, přestavěný v roce 1550 v renesančním stylu. Severně od zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park.
* ''Kostel svaté Anny na Vršíčku'' – poutní pozdně gotický kostel založený bratry Jiřím a Volfem z Ronšperka a vysvěcený v roce [[1516]], po polovině 18. století barokně přestavěný (klenba, přistavěna sakristie), dominanta krajiny při hlavní silnici na Domažlice. [[Trauttmansdorffové]] nechali v podzemí kostela v polovině 19. století (1835-18421835–1842) zbudovat empírovou rodinnou hrobku. Tehdy také za kostelem vznikla empírová pohřební kaple Jana Norberta Trautmannsdorfa s trojúhelným štítem. Původní vnitřní vybavení kostela se nedochovalo, nicméně zaujme síťová klenba v presbytáři. Ke kostelu vede [[Křížová cesta (Horšovský Týn)|křížová cesta]] zakončená [[Kaple Božího hrobu (Horšovský Týn)|kaplí Božího hrobu]] z roku [[1696]], kterou zdobí erby Trauttmansdorffů a Liechtensteinů (Anna Marie Trautmannsdorfová rozená z Lichtensteinu).
* ''Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí'' jedna z nejstarších staveb ve městě - gotický kostel z poloviny 13. století, jedna z nejstarších staveb ve městě. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém Předměstí při hlavním silničním průtahu městem.
 
== Služby ==
Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu. Na Malém předměstí jsou dvě [[základní škola|základní školy]], v Nádražní ulici sídlí [[Mentální retardace#Zajištění vzdělávání jedinců s mentálním postižením|zvláštní škola]]. Město má také [[základní umělecká škola|základní uměleckou školu]]. Střední školství reprezentují 3 školy: Integrovaná [[střední škola]], [[učiliště]] a střední zemědělská škola. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích.
 
[[Soubor:Horsovskytyn husovonamesti.jpg|thumbnáhled|vlevo|Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem]]
 
Ve městě je také zdravotní středisko. Zřízena byla [[obecní policie|městská policie]], která se společně s [[Policie České republiky|Policií ČR]] stará o bezpečnost a pořádek ve městě. Město má jedinou [[pošta|poštu]] v Pivovarské ulici.
Řádek 109 ⟶ 105:
Ubytovací kapacity zajišťuje 1 *** [[hotel]] Šumava na náměstí Republiky s 28 lůžky a větší počet penzionů, resp. ubytování v soukromí. V poslední době relativně narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace. Největší obchodní střediska vlastní spotřební družstvo [[Jednota]]. Jedná se o [[Supermarket]] Tuty ve středisku Radbuza a v Sylvánově ulici na Malém předměstí.
 
[[Soubor:Horsovskytyn husovonamesti.jpg|thumb|Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem]]
== Doprava ==
Hlavní silniční komunikací protínající město je [[silnice I/26]] z [[Plzeň|Plzně]] na [[Hraniční přechod|HP]] [[Česká Kubice|Folmava]]/[[Furth im Wald]]. Na tuto silnici navazuje větší počet silnic II. třídy: [[Silnice II/193]] [[Žlutice]] - [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]] - [[Domažlice]] ; [[Silnice II/200]] [[Bor (okres Tachov)|Bor u Tachova]] - Horšovský Týn a [[Silnice II/197]] [[hraniční přechod|HP]] [[Bělá nad Radbuzou|Železná]]/[[Eslarn]] - [[Bělá nad Radbuzou]] - Horšovský Týn.
Řádek 118 ⟶ 113:
 
== Části města ==
[[Soubor:Horsovskytyn radnice.jpg|thumb|leftnáhled|Renesanční radnice v Horšovském Týně]]
{| class="wikitable"
!Název !!Počet obyvatel<br />''(2001)''
|-
|align="center"| '''[[Borovice''' (Horšovský Týn)|Borovice]] || 46
|-
|align="center"| '''[[Dolní Metelsko''']] || 74
|-
|align="center"| '''[[Hašov''']] || 19
|-
|align="center"| '''[[Horní Metelsko''']] || 46
|-
|align="center"| '''[[Horšov''']] || 169
|-
|align="center"| '''[[Kocourov''' (Horšovský Týn)|Kocourov]] || 21
|-
|align="center"| '''[[Lazce''' (Horšovský Týn)|Lazce]] || 46
|-
|align="center"| '''[[Malé předměstí'''Předměstí]] || 2 118
|-
|align="center"| '''[[Město''' (Horšovský Týn)|Město]] || 369
|-
|align="center"| '''[[Nová Ves''' (Horšovský Týn)|Nová Ves]] || 61
|-
|align="center"| '''[[Oplotec''']] || 58
|-
|align="center"| '''[[Plzeňské předměstí'''Předměstí (Horšovský Týn)|Plzeňské Předměstí]] || 471
|-
|align="center"| '''[[Podhájí''' (Horšovský Týn)|Podhájí]] || 0
|-
|align="center"| '''[[Podražnice''']] || 62
|-
|align="center"| '''[[Semošice''']] || 181
|-
|align="center"| '''[[Svatá Anna''' (Horšovský Týn)|Svatá Anna]] || 6
|-
|align="center"| '''[[Svinná''' (Horšovský Týn)|Svinná]] || 4
|-
|align="center"| '''[[Tasnovice''']] || 95
|-
|align="center"| '''[[Valdorf''']] || 31
|-
|align="center"| '''[[Velké předměstí'''Předměstí]] || 1 036
|-
|align="center"| '''[[Věvrov''']] || 25
|-
|align="center"| '''Roudná''' || 10
|}
 
Řádek 180 ⟶ 174:
 
== Osobnosti města ==
* [[Felix Kadlinský]] ([[1613]]–[[1675]]1613–1675), spisovatel a překladatel, jezuita, profesor teologie a přírodních věd
* [[Joseph Johann von Littrow]] ([[1781]]–[[1840]]1781–1840), astronom, selenograf. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter Littrow a údolí Taurus-Littrow
* [[Johannes Matthias Alexander Ecker]] (1766–1829), chirurg
* [[Eduard Baar von Baarenfels]] (1855–1935), důstojník rakousko-uherské armády