Blue Effect: Porovnání verzí

V roce 1970, ještě za účinkování Mišíka, se ke skupině přidal klávesista [[Lešek Semelka]] (původně skupiny [[The Cardinals]] a [[Rebels]]), který se stal posléze i jejím zpěvákem. V roce 1971 kapela musela, jako řada dalších skupin, přejít na český název – Modrý efekt, který však její členové pro jeho těžkopádnost zkracovali na M. Efekt. Skupina pokračovala v jazzrockovém zaměření a spojila se s [[Jazzový orchestr Československého rozhlasu|Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu]] pod vedením [[Kamil Hála|Kamila Hály]], se kterým natočila alba ''[[Nová syntéza (album)|Nová syntéza]]'' (1971) a ''[[Nová syntéza 2]]'' (1974), a vystoupila i na Mezinárodním jazzovém festivalu v roce 1971. Jazzrockový vliv ještě nese s notnými problémy vydané převážně instrumentální album ''[[Modrý efekt & Radim Hladík]]'' (1975), které obsahuje populární skladbu „Čajovna“ a které čekalo na své české vydání dva roky. Na posledních dvou deskách již s kapelou neúčinkoval baskytarista Kozel (emigroval do Švýcarska v roce 1972), kterého nahradil [[Josef Kůstka]], bývalý Semelkův spoluhráč z Cardinals.

 

 

Na počátku roku 1975 odešel Semelka a Kůstka do skupiny [[Bohemia (hudební skupina)|Bohemia]]. Po přibližně půlročním období v nestabilním složení angažoval Hladík brněnského zpěváka a klávesistu [[Oldřich Veselý|Oldřicha Veselého]] z formace [[Synkopy 61]] a renomovaného bratislavského baskytaristu [[Fedor Frešo|Fedora Freša]], který předtím účinkoval ve skupinách [[Prúdy]], [[The Soulmen|Soulmen]] či [[Collegium Musicum]]. V tomto složení se skupina začala přiklánět k [[Art rock|artrocku]]. Frešova přítomnost ve skupině umožnila oficiálně působit ve slovenském prostředí, které rockové muzikanty omezovalo o nepatrně méně. Přesto měl M. Efekt nadále problémy se svými texty, zdroj inspirace tak hledal v hudbě lidové. Spolupráce členů skupiny vyvrcholila albem [[Svitanie]] nahraným ve studiu slovenském vydavatelství [[Opus (vydavatelství)|Opus]] (1977). Jednalo se o lidové písně nebo skladby jim podobné, které byly upraveny do dlouhých rockových aranží. Zakrátko byl skupinu donucen opustit Frešo. Důvody byly tvůrčí, Frešo jako vystudovaný muzikant předčil svou rychlostí při společném skládání hudby ostatní spoluhráče (vesměs samouky), jejichž kreativita se zdála být potlačovaná.