Blue Effect: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: částečný rv, nezdůvodněno |
→Historie: Federalni obdobi značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
V roce 1970, ještě za účinkování Mišíka, se ke skupině přidal klávesista [[Lešek Semelka]] (původně skupiny [[The Cardinals]] a [[Rebels]]), který se stal posléze i jejím zpěvákem. V roce 1971 kapela musela, jako řada dalších skupin, přejít na český název – Modrý efekt, který však její členové pro jeho těžkopádnost zkracovali na M. Efekt. Skupina pokračovala v jazzrockovém zaměření a spojila se s [[Jazzový orchestr Československého rozhlasu|Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu]] pod vedením [[Kamil Hála|Kamila Hály]], se kterým natočila alba ''[[Nová syntéza (album)|Nová syntéza]]'' (1971) a ''[[Nová syntéza 2]]'' (1974), a vystoupila i na Mezinárodním jazzovém festivalu v roce 1971. Jazzrockový vliv ještě nese s notnými problémy vydané převážně instrumentální album ''[[Modrý efekt & Radim Hladík]]'' (1975), které obsahuje populární skladbu „Čajovna“ a které čekalo na své české vydání dva roky. Na posledních dvou deskách již s kapelou neúčinkoval baskytarista Kozel (emigroval do Švýcarska v roce 1972), kterého nahradil [[Josef Kůstka]], bývalý Semelkův spoluhráč z Cardinals.
Roli zrušených československých beatových festivalů částečně nahradily, z iniciativy [[Jazzová sekce|Jazzové sekce]], Pražské jazzové dny. Zde mohly vystupovat i rockové kapely, Modrý efekt však svoji účast v roce 1974 paradoxně odmítl s tím, že se za jazzové uskupení nepovažuje. Jakkoli měla skupina problémy s vystupováním i vydáváním své produkce v tuzemsku, koncertovala i nahrávala v zemích sousedních. Koncertovala v Polsku a [[Německá demokratická republika|NDR]], kde se dokonce se svým popově laděným singlem Clara na tři měsíce ovládla celostátní hitparádu.
Na počátku roku 1975 odešel do jazzrockové skupiny [[Bohemia (hudební skupina)|Bohemia]] Semelka i Kůstka. Po přibližně půlročním období v nestabilním složení angažoval Hladík brněnského zpěváka a klávesistu [[Oldřich Veselý|Oldřicha Veselého]] z formace [[Synkopy 61]] a renomovaného bratislavského baskytaristu Fedora Freša, který předtím účinkoval ve skupinách [[Prúdy]], [[The Soulmen|Soulmen]] či [[Collegium Musicum]]. V tomto složení se skupina začíná přiklánět k [[Art rock|artrocku]]. Frešova přítomnost ve skupině umožnila možnost se oficiálně angažovat ve slovenském prostředí, které bylo k rockové hudbě mírně tolerantnější. Přesto měla skupina nadále problémy se svými textym, a tak zdroj inspirace hledala v hudbě lidové. Spolupráce členů skupiny vyvrcholila albem [[Svitanie]] nahraným ve studiu slovenském vydavatelství [[Opus (vydavatelství)|Opus]] (1977). Zakrátko byl skupinu donucen opustit Frešo. Důvody byly tvůrčí, Frešo jako vystudovaný muzikant předčil pri tvorbě aranžmá ostatní spoluhráče (vesměs samouky), kteří těžko nesli sníženou seberealizaci.
Později se o texty skupiny zasloužil básník [[Pavel Vrba (textař)|Pavel Vrba]]. Jeho spolupráce s Blue Effectem vyvrcholila na artrockovém albu ''[[Svět hledačů]]''. Na ní skupinu rozšířil vedle Leška Semelky další zpěvák a klávesista [[Oldřich Veselý]], známý z brněnské formace [[Synkopy 61]]. V 80. letech nejprve skupinu opustil Veselý, pak i Semelka a Radima Hladíka v této dekádě doplnil nejprve co by zpěvák [[Oldřich Kellner]] a pak i [[Luboš Pospíšil]], se kterým vznikla zatím poslední studiová nahrávka Blue Effectu. Skupiny fungovala do roku 1990.▼
▲Později se o texty skupiny zasloužil básník [[Pavel Vrba (textař)|Pavel Vrba]]. Jeho spolupráce s Blue Effectem vyvrcholila na artrockovém albu ''[[Svět hledačů]]''. Na ní skupinu rozšířil vedle Leška Semelky další
Obnovena byla v roce 2004, kdy se Radim Hladík obklopil mladšími muzikanty, např. [[Honza Křížek|Honzou Křížkem]], a začal s kapelou opět koncertovat. Hladík zemřel v roce 2016, Křížek následně oznámil ukončení činnosti kapely.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |||