Ostia Antica: Porovnání verzí

{{Urgentně upravit|20170608210228}}

V době antického Říma sloužila Ostia jako přístav města Řím. Ležela tehdy v místě, kde řeka Tibera ústila do Středozemního moře. Podle toho vznikl také její název: slovo „os“ totiž v latině znamená ústí. V době antiky byla Ostia přímo u břehu moře, dnes ale leží asi 3 kilometry ve vnitrozemí, protože moře od té doby ustoupilo.

Ve 2. století př. n. l. už si Řím podmanil v podstatě celé středomoří a tak vzniká nová potřeba- s tím jak roste říše, se také zvyšuje počet obyvatel města a je potřeba dovážet jídlo a jiné zboží z dobytých území. Z Ostie se tedy v této době stává vzkvétající obchodní město, vzniká místní forum a jsou zde budovány mnohá skladiště a překladiště zboží. Ostia je tak významná, že přední místní rodiny mají velký vliv i na politické dění v Římě.

 

 

V 1. století se začíná Ostia stávat hlavním přístavem Říma, trochu tomu ale brání to, že místní pobřeží neposkytuje lodím přírodní ochranu, menší lodě mohou zajet na řeku Tiberu, ale pro ty větší je tam příliš mělko, proto se císař Claudius v roce 42 rozhoduje pro stavbu umělého přístavu. Ten se skládal z obrovského bazénu pro několik set lodí chráněného dvěma hrázemi a majáku. O 60 let později nechává císař Trajanus vybudovat druhý bazén umístěný za tím claudiovým. V této době se Ostia definitivně stává hlavním obchodním přístavem města (na úkor Puteoli ležícího v neapolském zálivu).