Sokol (spolek): Porovnání verzí

[[Soubor:Libeňská sokolovna, průčelí.jpg|náhled|Secesní průčelí [[Libeňská sokolovna|sokolovny v Libni]] z let 1909–1910, architekt: [[Emil Králíček]] ]]

[[Soubor:Sokolovna Holice 1915.jpg|náhled|[[Sokolovna (Holice)|Sokolovna a kulturně-společenské středisko]] v [[Holice|Holicích]] z roku 1915, architekt: [[Otakar Novotný]]]]

Okupační moci považovaly ČOS, legionářské spolky a [[Český skauting|Skaut]] (či podobné organizace) za nepřátelské a narušující začlenění [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] do říše. Na konci jara 1939 se začalo o sokolské špičky intenzivně zajímat [[gestapo]], které v&nbsp;rámci likvidace [[Obrana národa|Obrany národa]] v&nbsp;letech 1939 - 1940 zjistilo, že řada členů Sokola je zapojena do [[Československý odboj (1939–1945)|odboje]] a že vojenské velení se Sokolem počítá jako se svou zálohou pro období převratu.<ref name="Sokol za protektorátu" /> Dne 1. září 1939 [[Karl Hermann Frank]] odstartoval pod krycím názvem [[Akce Albrecht I.|Aktion Albrecht der Erste]] preventivní zatýkání představitelů českého veřejného života a sokolských žup a jednot (2 000 osob).<ref>Brandes Detlef: Die Tschechen unter Deutschen Protektorat, Teil I: Besatzungspolitik, Kollaboration und Widerstand im Protektorat Böhmen und Mähren bis Heydrichs Tod (1939-1942), München, Wien 1969, str. 48.</ref> Na podzim 21. října 1939 vydal říšský protektor výnos o&nbsp;zákazu vytápění tělocvičen. V&nbsp;polovině ledna 1940 rozesílal [[Palác Michny z Vacínova|Tyršův dům]] všem sokolským jednotám nařízení o&nbsp;zákazu užívání názvů upomínajících na státoprávní poměry bývalé republiky Československé a název organizace byl upraven na „Českou obec sokolskou”.<ref name="Sokol za protektorátu" />