Sebevražda: Porovnání verzí

| popisek = ''[[:en:Le Suicidé|''Sebevražda]]'']] od [[Édouard Manet|Édouarda Maneta]], 1877–1881

[[Soubor:Suicide-prague.jpg|náhled|[[První pomoc]] osobě pokoušející se o sebevraždu podříznutím [[Céva|žil]] během školení [[vodní [[záchranář|vodních záchranářů]] [[Mezinárodní červený kříž|Červeným křížem]] (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá [[ruka]])]]<!--Definice a rizikové faktory -->

Nejběžnější způsoby sebevraždy se v různých zemích liší a částečně souvisejí s dostupností prostředků k jejímu provedení. Mezi časté formy patří [[oběšení]], [[Otrava|otrava pesticidy]] a použití střelné zbraně. Na následky sebevraždy každoročně zemře přibližně 800 000 až jeden milión osob, což celosvětově činí sebevraždu desátou hlavní příčinou úmrtí.<ref name="Hawton2009"/><ref name="Var2012"/> Mezi sebevrahy je více mužů než žen, přičemž u mužů je pravděpodobnost, že se zabijí, třikrát až čtyřikrát větší než u žen.<ref>{{cite book|last=Meier|first=Marshall B. Clinard, Robert F.|title=Sociology of deviant behavior|year=2008|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-81167-1|page=169|url=http://books.google.co.uk/books?id=VB3OezIoI44C&pg=PA169|edition=14th ed.}}</ref> Každý rok dojde přibližně k 10 až 20&nbsp;miliónům [[Neúspěšný pokus o sebevraždu|neúspěšných pokusů o sebevraždu]];<ref>{{cite journal|author=Bertolote JM, Fleischmann A |title=Suicide and psychiatric diagnosis: a worldwide perspective |journal=World Psychiatry|volume=1 |issue=3 |pages=181–5 |year=2002 |month=October |pmid=16946849 |pmc=1489848}}</ref> ty jsou častěji zaznamenány u mladších osob a u žen.

[[Zneužívání návykových látek]] je druhým nejběžnějším [[Rizikový faktor|rizikovým faktorem]] sebevraždy po [[Deprese (psychologie)|depresi]] a [[Bipolární porucha|bipolární poruše]].<ref>{{cite book|last=Perrotto|first=Jerome D. Levin, Joseph Culkin, Richard S.|title=Introduction to chemical dependency counseling|year=2001|publisher=Jason Aronson|location=Northvale, N.J.|isbn=978-0-7657-0289-0|pages=150–152|url=http://books.google.com/?id=felzn3Ntd-cC&pg=RA1-PA151}}</ref> Se sebevraždami souvisí jak chronické zneužívání látek, tak [[akutní [[intoxikace]].<ref name="Drug2011"/><ref name="Fadem2004"/> V kombinaci s osobním zármutkem, například z důvodu [[zármutek|úmrtí blízké osoby]], se riziko ještě dále zvyšuje.<ref name="Fadem2004">{{cite book|last=Fadem|first=Barbara|title=Behavioral science in medicine|year=2004|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=978-0-7817-3669-5|page=217|url=http://books.google.ca/books?id=KB-g-oBfApsC&q=217}}</ref> Zneužívání látek je také spojováno s poruchami duševního zdraví.<ref name="Drug2011"/>

Užívání [[kokain]]u a [[metamfetamin]]ů se sebevraždou velmi úzce souvisí.<ref name="Drug2011"/><ref>{{cite journal|last=Darke|first=S|coauthors=Kaye, S; McKetin, R; Duflou, J|title=Major physical and psychological harms of methamphetamine use.|journal=Drug and alcohol review|date=2008 May|volume=27|issue=3|pages=253–62|pmid=18368606|doi=10.1080/09595230801923702}}</ref> U osob užívajících kokain je riziko nejvyšší během abstinenční fáze.<ref>{{cite book|last=Jr|first=Frank J. Ayd,|title=Lexicon of psychiatry, neurology, and the neurosciences|year=2000|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia [u.a.]|isbn=978-0-7817-2468-5|page=256|url=http://books.google.ca/books?id=ea_QVG2BFy8C&q=256|edition=2nd ed.}}</ref> Osoby užívající [[inhalant]]y jsou rovněž vystaveny značnému riziku sebevraždy - v určitém okamžiku života se o ni pokusí přibližně 20 % a více než 65 % o ní uvažuje.<ref name="Drug2011"/> [[Kouření tabáku|Kouření cigaret]] je s rizikem sebevraždy rovněž spojováno.<ref name="Hughes2008">{{cite journal|last=Hughes|first=JR|title=Smoking and suicide: a brief overview.|journal=Drug and alcohol dependence|date=2008 Dec 1|volume=98|issue=3|pages=169–78|pmid=18676099|doi=10.1016/j.drugalcdep.2008.06.003}}</ref> Pro tuto souvislost existuje jen málo důkazů, byly však vysloveny hypotézy, že ti, kteří mají předpoklad ke kouření, mají rovněž předpoklady k sebevraždě, že kouření způsobuje zdravotní problémy, které lidi následně vedou k myšlenkám na ukončení života, a že kouření má vliv na chemické pochody v mozku, které jsou příčinou sebevražedných sklonů.<ref name="Hughes2008"/> [ [Konopí]] však podle všeho toto riziko nijak nezvyšuje.<ref name="Drug2011"/>

[[GamblerGamblerství|Gambleři]] (patologičtí hráči) jsou v porovnání s běžnou populací spojováni s častějšími [[Myšlenky na sebevraždu|myšlenkami na sebevraždu]] a pokusy o ni.<ref>{{cite book |first1=Stefano |last1=Pallanti |first2=Nicolò Baldini |last2=Rossi|first3=Eric |last3=Hollander |chapter=11. Pathological Gambling |editor1-first=Eric|editor1-last=Hollander |editor2-first=Dan J. | editor2-last=Stein |title=Clinical manual of impulse-control disorders |url=http://books.google.com/books?id=u2wVP8KJJtcC&pg=PA253 |year=2006|publisher=American Psychiatric Pub |isbn=978-1-58562-136-1 |page=253}}</ref> O sebevraždu se pokusí 12 až 24 % patologických hráčů.<ref name="Oliv2008"/> Počet sebevražd jejich životních partnerů je třikrát vyšší než u běžné populace.<ref name="Oliv2008">{{cite journal|last=Oliveira|first=MP|coauthors=Silveira, DX; Silva, MT|title=[Pathological gambling and its consequences for public health].|journal=Revista de saude publica|date=2008 Jun|volume=42|issue=3|pages=542–9|pmid=18461253}}</ref> Mezi další faktory, které u gamblerů riziko sebevraždy zvyšují, patří duševní nemoci, alkohol a užívání drog.<ref>{{cite journal|last=Hansen|first=M|coauthors=Rossow, I|title=[Gambling and suicidal behaviour].|journal=Tidsskrift for den Norske laegeforening : tidsskrift for praktisk medicin, ny raekke|date=2008 Jan 17|volume=128|issue=2|pages=174–6|pmid=18202728}}</ref>

Poruchy spánku, například [[nespavost]]<ref>{{cite journal|last=Ribeiro|first=JD|coauthors=Pease, JL; Gutierrez, PM; Silva, C; Bernert, RA; Rudd, MD; Joiner TE, Jr|title=Sleep problems outperform depression and hopelessness as cross-sectional and longitudinal predictors of suicidal ideation and behavior in young adults in the military.|journal=Journal of Affective Disorders|date=2012 Feb|volume=136|issue=3|pages=743–50|pmid=22032872|doi=10.1016/j.jad.2011.09.049}}</ref> a [[Apnoe|spánková apnoe]], jsou u deprese a sebevraždy dalšími rizikovými faktory. V některých případech mohou být poruchy spánku rizikovým činitelem nezávislým na depresi.<ref>{{cite journal|last=Bernert|first=RA|coauthors=Joiner TE, Jr; Cukrowicz, KC; Schmidt, NB; Krakow, B|title=Suicidality and sleep disturbances.|journal=Sleep|date=2005 Sep|volume=28|issue=9|pages=1135–41|pmid=16268383}}</ref> Symptomy podobnými afektivním poruchám se může projevovat celá řada dalších onemocnění, mezi něž patří např. [[hypotyreóza]], [[Alzheimerova choroba]], [[nádory mozku]], [[systémový lupus erythematodes]] a nežádoucí vedlejší účinky řady léků (například [[beta blokátor]]ů a [[Steroidy|steroidů]]).<ref name="EB2011"/>

Tento spouštěcí faktor epidemií sebevražd nebo tzv. [[Inspirovaná sebevražda|inspirovaných sebevražd]] je známý jako [[Wertherův efekt]] (viz [[:en:Werther effect]]), pojmenovaný po protagonistovi [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]] díla ''[[Utrpení mladého Werthera]]'', který sebevraždu sám spáchal.<ref name="Sia2012"/> Riziko je vyšší u dospívajících, kteří si mohou smrt romantizovat.<ref>{{cite journal |author=Stack S |title=Suicide in the media: a quantitative review of studies based on non-fictional stories |journal=Suicide Life Threat Behav |volume=35 |issue=2 |pages=121–33|year=2005 |month=April |pmid=15843330 |doi=10.1521/suli.35.2.121.62877}}</ref> Zdá se, že zatímco vliv sdělovacích prostředků je významný, vliv zábavních prostředků nelze jednoznačně vymezit.<ref>{{cite journal|author=Pirkis J |title=Suicide and the media

Nejčastější způsoby provedení sebevraždy se v různých zemích liší. K těm nejběžnějším patří zejména sebevražda [[oběšení]]m, [[Otrava pesticidy|otrávením pesticidy]] a za použití [[střelné zbraně]].<ref>{{cite journal|author=Ajdacic-Gross V |title=Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database |journal=Bull. World Health Organ. |volume=86 |issue=9 |pages=726–32 |year=2008|month=September |pmid=18797649 |pmc=2649482 |doi=10.2471/BLT.07.043489 |author-separator=,|author2=Weiss MG |author3=Ring M |display-authors=3 |last4=Hepp |first4=U |last5=Bopp |first5=M|last6=Gutzwiller |first6=F |last7=Rössler |first7=W}}</ref> Má se za to, že tyto rozdíly existují částečně v důsledku dostupnosti prostředků pro spáchání sebevraždy jistým způsobem.<ref name="Yip2012"/> Průzkum provedený v 56 zemích ukázal, že ve většině z nich je nejběžnější formou sebevraždy oběšení,<ref>Ajdacic-Gross, Vladeta, ''et al''.{{PDFlink|[http://www.scielosp.org/pdf/bwho/v86n9/a17v86n9.pdf "Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database"]|267&nbsp;KB}}. ''[[Bulletin of the World Health Organization]]'' '''86''' (9): 726–732. September 2008. Accessed 2 August 2011.[http://www.webcitation.org/60dtCtOLM Archived] 2 August 2011. See [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/07-043489/en/index.html html version]. The data can be seen here [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/0042-9686_86_07-043489-table-T1.html]</ref> kterému se přičítá 53 % sebevražd mužů a 39 % sebevražd žen.<ref>{{cite book |editor1-first=Rory C.|editor1-last=O'Connor |editor2-first=Stephen |editor2-last=Platt |editor3-first=Jacki|editor3-last=Gordon |title=International Handbook of Suicide Prevention: Research, Policy and Practice|url=http://books.google.com/books?id=3fDGLWQtwFkC&pg=PA34 |date=1 June 2011 |publisher=John Wiley and Sons|isbn=978-1-119-99856-3|page=34}}</ref>

[[Soubor:suicidemessageggb01252006.JPG|náhled|V rámci iniciativy zaměřující se na prevenci sebevražd uvádí tento nápis na [[mostu [[Golden Gate Bridge]] telefonní číslo [[Linka bezpečí|krizové linky]]]]

Prevence sebevražd je pojem používaný pro kolektivní snahy s cílem snížit počet sebevražd prostřednictvím preventivních opatření. Snížení přístupu k určitým prostředkům, například ke střelným zbraním nebo jedům, riziko sebevraždy snižuje.<ref name="Yip2012"/><ref name="WHO2012"/> Mezi další opatření patří omezení přístupu k dřevěnému uhlí (zapříčiňující otravu oxidem uhelnatým) a bariéry na mostech a ve stanicích metra.<ref name="Yip2012"/> Účinná může být také léčba závislosti na drogách a alkoholu, léčba deprese a léčba osob, které se v minulosti o sebevraždu pokusily.<ref name="WHO2012"/> Někteří jako preventivní strategii navrhují omezení přístupu k alkoholu (například snížením počtu barů).<ref name="Drug2011">{{cite journal|last=Vijayakumar|first=L|coauthors=Kumar, MS; Vijayakumar, V|title=Substance use and suicide.|journal=Current opinion in psychiatry|date=2011 May|volume=24|issue=3|pages=197–202|pmid=21430536|doi=10.1097/YCO.0b013e3283459242}}</ref> Ačkoli jsou [[Krizová linka|krizové linky]] běžné, pro potvrzení či vyvrácení jejich efektivity existuje jen málo důkazů.<ref>{{cite journal|last=Sakinofsky|first=I|title=The current evidence base for the clinical care of suicidal patients: strengths and weaknesses|journal=Canadian Journal of Psychiatry|date=2007 Jun|volume=52|issue=6 Suppl 1|pages=7S–20S|pmid=17824349}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Suicide|url=http://www.surgeongeneral.gov/library/mentalhealth/chapter3/sec5_1.html|titul=The United States Surgeon General|datum přístupu=4 September 2011}}</ref> U adolescentů, kteří v nedávné době o sebevraždě přemýšleli, výsledky podle všeho zlepšuje [[kognitivně behaviorální terapie]].<ref>{{cite journal|last=Robinson|first=J|coauthors=Hetrick, SE; Martin, C|title=Preventing suicide in young people: systematic review.|journal=The Australian and New Zealand journal of psychiatry|date=2011 Jan|volume=45|issue=1|pages=3–26|pmid=21174502|doi=10.3109/00048674.2010.511147}}</ref> [[Ekonomický růst|Ekonomický rozvoj]] může díky svému vlivu na šíření chudoby počet sebevražd také snížit.<ref name="Stark2011"/> Snahy o zvýšení frekvence společenských styků, zejména u starších mužů, mohou být rovněž účinné.<ref>{{cite journal|last=Fässberg|first=MM|coauthors=van Orden, KA; Duberstein, P; Erlangsen, A; Lapierre, S; Bodner, E; Canetto, SS; De Leo, D; Szanto, K; Waern, M|title=A systematic review of social factors and suicidal behavior in older adulthood.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Mar|volume=9|issue=3|pages=722–45|pmid=22690159|doi=10.3390/ijerph9030722|pmc=3367273}}</ref>