Finrod Felagund: Porovnání verzí

Své osudové propojení s Třemi domy lidí, zejména pak s Bëorovým, potvrdil král mocné pevnosti Nargothrond v ten čas, kdy Morgoth Bauglir prolomil Obklíčení Angbandu. Tehdy, spěchaje na pomoc svému strýci Fingolfinovi a také svým bratrům Angrodovi i Aegnorovi, byl Finrod odříznut od svého vojska a bojuje jen s malou družinou svých nejvěrnějších elfů, očekával hrdinskou smrt. Tehdy však přispěchal z víru bitvy pán Bëorova domu, člověk Barahir, se svými nejvěrnějšími bojovníky a za cenu mnohých ztrát dokázal krále elfů vysvobodit. Tehdy daroval Felagund tomuto mocnému pánovi lidí svůj prsten jako záruku a připomínku trvalého přátelství.▼

Pak, po prolomení Obklíčení, uděřila na Bëorův dům další rána. Barahir, zrazen svým přítelem Gorlimem, byl přepaden skřety a se všemi svými společníky usmrcen. Jediný, kdo zůstal naživu, byl jeho syn Beren, který byl osudné noci na lovu. O jeho lásce k elfské princezně Lúthien zde jistě netřeba hovořit, ale zato se krále Felagunda úzce dotýkal úkol, uložený Barahirovu synovi doriathským králem Thingolem - získat Morgothův silmaril. Beren totiž zavítal do střeženého města Nargothrondu, kde Finrod vládl, a požádal ho o naplnění přísahy přátelství, stvrzené jím a Berenovým otcem. Felagund měl na paměti prolomení Obklíčení Angbandu a souhlasil.▼

To se však nelíbilo Fëanorovým synům Celegormovi a Curufinovi, kteří v Nargothrondu pobývali pod ochranou krále. Vázáni přísahou svého otce, tvrdě vystoupili proti Berenovi a každému, kdo se pokusí uchvátit silmaril. Tehdy Finrod spatřil, že srdce jeho lidu se od něho odvracejí, a proto smetl z hlavy stříbrnou korunu krále Nargothrondu a našel deset věrných, kteří byli ochotni jej následovat až do temnoty velké pevosti Angband. Poté Felagund předal svou korunu bratru Orodrethovi, kterého ustavil správcem království.▼

Dlouho, dlouho putovala výprava vedená Finrodem Felagundem a Berenem, synem Barahirovým, krajinou zaplněnou skřety. Přes důmyslné přestrojení za skřetí válečníky je však Sauron, Morgothův přisluhovač, poznal, když procházeli okolo jeho věže, a zápasil s králem Felagundem v mocných písních, jak to tom vypráví Zpěv Leithian. Přes svou velikou moc byl nakonec král elfů poražen a spolu s celou družinou uvržen do temných kobek Tol-in-Gaurhoth, Sauronovy pevnost, kterou dal kdysi zbudovat sám Finrod jako strážní věž elfů.▼

Sauron, dychtící po odhalení tajemství výpravy, vymyslel důmyslnou lest, kterak přivést členy výpravy v šílenství a vyzradit vše, co ví - každou noc poslal do kobky vlkodlaka, který vždy jednoho z vězňů zabil. Věrnost Finrodových druhů však sahala až za hrob, a tak nakonec k velké Sauronově zuřivosti zůstali v kobce živi jen Beren a Finrod. Temný pán, věda, že elfský zajatec je jeden z nejmocnějších Noldor, kteří kdy chodili po Středozemi, chtěl si jej nechat až nakonec, ale předposlední noc, kdy vlkodlak přišel zbavit života posledního z rodu Bëorova, Noldo s použitím veškeré síly přetrhl pouta a dal se s vlkodlakem do boje. Ač jej nakonec rkama a zuby zabil, sám byl smrtelně raněn. Tehdy naposled promluvil k Berenovi a pravil: ,,Odcházím nyní k dlouhému odpočinku v bezčasých síních za mořem a za Amanskými horami. Dlouho potrvá, nežli mě opět uvidí mezi Noldor, a možná se již podruhé nesetkáme v životě ani ve smrti, protože osudy našich plemen jsou rozděleny. Buď zdráv!" Pak, ve tmě kobky Sauronovy pevnosti Tol-in-Gaurhoth, zemřel. Spnil tak svou přísahu danou Brahirovi a zároveň naplnil vlastní věštbu, kterou ve Valinoru pronesl ke své sestře Galadriel.▼