Panoráma Obrana Sevastopolu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení článku.
značka: možné problémové formulace
 
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění prázdného parametru z infoboxu, bude přebíráno z wd, ŽOPP z 7.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 20:
| přestavba =
| zánik =
| rejstřík památek =
| commons = Category:Panorama Defence of Sevastopol 1854-1855
| web =
Řádek 31 ⟶ 30:
 
== Vznik panorámatu ==
Autorem panorámatu byl zakladatel ruského panoramatického umění, profesor v oboru vojenského malířství Imperátorské akademie výtvarných umění v [[Petrohrad|Petrohradu]]u [[Franz Alexejevič Roubeaud]]. Vycházel přitom z jedné z nejvýraznějších epizod bojů o Sevastopol - bitvy na vrchu Malachov krugan 6. června 1855. Toho dne 75 tisíc ruských vojáků odrazilo útok 173 tisíc Angličanů a Francouzů.
 
Za hlavního hrdinu bitvy považoval Roubeaud lid, jehož udatnost chtěl vystihnout především. Práci na panorámatu započal umělec roku 1901. Přicestoval kvůli tomu do Sevastopolu, prostudoval si historické dokumenty, obeznámil se s někdejším bojištěm, rozmlouval s účastníky a svědky bojů, načež v Petrohradu vzniknul první náčrt obrazu. Ohromné malířské plátno o rozměrech 14 x 115 m vytvořil v [[Mnichov|Mnichově]]ě za pomoci tří německých malířů a 20 studentů [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|bavorské akademie výtvarných umění]].
 
V létě 1904 bylo plátno dopraveno do Sevastopolu a 14. května 1905 bylo slavnostně otevřeno zvláště pro tyto účely zbudované muzeum. Jedním z prvních návštěvníků byli veteráni bitvy o Sevastopol.
Řádek 51 ⟶ 50:
 
== Zničení a obnova panorámatu ==
25. června 1942 na budovu dopadly německé bomby a plátno zachvátil požár. Díky odvaze a úsilí námořníků Černomořské flotily bylo zachráněno 86 jednotlivých fragmentů obrazu. V noci 27. června byly tyto fragmenty naloženy na poslední loď, která přístav opustila, [[Taškent (1937)|torpédoborec Taškent]] směřující do [[Novorossijsk|Novorossijsku]]u a převážející mj. také 2000 raněných, žen a dětí. Plavidlo bylo sice cestou těžce poškozeno, do Novorossijsku však doplulo a lidé i náklad byli zachráněni. Bohužel však do kajuty, kde byly uloženy zbytky plátna, pronikla voda, takže ačkoliv byly asi 2/3 z celkových 1116 m<sup>2</sup> zachráněny, jejich restaurace nebyla možná.
 
Po válce bylo rozhodnuto o zhotovení kopie zničeného plátna. Práce vedl akademik V. N. Jakovlev a po jeho smrti akademik P. P. Sokolov-Skalja. Nejedná se však o zcela přesnou kopii, na výjev bylo doplněno několik nových výjevů (např. kuchař v zemljance).