Střelnice (Kadaň): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění prázdného parametru z infoboxu, bude přebíráno z wd, ŽOPP z 7.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - budova
|název = Střelnice
|typ =
|obrázek = Kulturní zařízení Střelnice - Kadaň 01.jpg
|popisek =
|využití =
|poloha = Čechova, čp. 315
|obec = [[Kadaň]]
|země = Česko
|zeměpisná šířka =
|zeměpisná délka =
|stavitel =
|další majitelé =
|současný majitel = [[Kadaň|město Kadaň]]
|sloh =
|architekt =
|výstavba = [[1845]]
|přestavba =
|zánik =
|commons =
|rejstřík památek =
|web = http://www.kultura-kadan.cz/budova/3041/strelnice
}}
Řádek 28 ⟶ 27:
Budova Střelnice (čp. 315) se nachází v dolní části Čechovy ulice v [[Kadaň|Kadani]]. Ta byla dříve nazývána ulicí Vodní, neboť na jejím konci stávala až do roku [[1838]] [[Vodní brána (Kadaň)|Vodní brána]], jedna z hlavních bran [[Městské opevnění v Kadani|městského opevnění]].
 
V místech, kde dnes stojí Střelnice, byl původně městský hradební příkop, ve kterém bylo roku [[1756]] zřízeno několik dřevěných stavů s terči, na kterých se kadaňští měšťané cvičili ve střelbě z pušek. Předtím byla městská střelnice umístěna na vrchu Riebelsberg na Špitálském předměstí, kde se střílelo pravidelně každým rokem o svatodušních svátcích z kuší. Po vzniku Alžbětinského kláštera to však již bylo nemožné.
 
Nedaleko Střelnice se nachází tzv. [[Ptačí domky (Kadaň)|Ptačí domky]], tyto hrázděné věžičky [[Městské opevnění v Kadani|městského opevnění]] sloužily kadaňským ostrostřelcům, jako sklad prachu a kulí. Roku 1788 zde bylo spolku kadaňských ostrostřelců uděleno povolení pro zřízení vlastního pivního výčepu. Od roku 1789 tvořil spolek kadaňských ostrostřelců řádnou setninu se dvěma důstojníky v zelených stejnokrojích. Roku 1810 pak obdržel spolek dokonce vlastní prapor. V roce [[1845]] byla zahájena stavba restaurace Střelnice, jejíž budova byla několikrát opravovaná a rozšiřovaná po požárech v letech 1888, 1893 a 1899.
 
Již v průběhu 19. století tvořila Střelnice jedno z nejdůležitějších center kadaňského kulturního a spolkového života. Hojně zde byly pořádány přednášky. Například 25. března [[1852]] měl v sále Střelnice svou přednášku česko-německý spisovatel [[Ferdinand Stamm]], rodák z [[Mezilesí (Kryštofovy Hamry)|Mezilesí]] u [[Přísečnice]] na historickém [[Kadaňsko|Kadaňsku]]. Výtěžek ze vstupného byl věnován na výstavbu sirotčince sv. Josefa (dnešní budova domova pro seniory ve Věžní ulici). Ve dnech 23. – 25. září 1895 proběhly tři hojně navštěvované přednášky kadaňského advokáta a literáta JUDr. Josefa Klingera, který se věnoval [[Teosofie|theosofii]], [[Esoterismus|okultismu]] a [[Paranormální jev|paranormálním jevům]] a čile publikoval například v tehdejší významné mezinárodní okultistické revue „Sphinx“.
 
[[FileSoubor:Kulturní zařízení Střelnice - Kadaň 02.jpg|thumb|left|restaurant Střelnice s kadaňskou vojenskou posádkou v popředí]]
 
Restaurant Střelnice byl velmi oblíbeným místem mezi vojáky kadaňské posádky. Například v letech 1915 až 1916 ho navštěvoval také [[Josef Čapek]], který byl v té době v Kadani na vojně. V lednu 1919 proběhl na Střelnici maškarní ples české vojenské posádky, kterému dominovaly čtyři vojáci přestrojení za německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]], rakouského císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a jeho syna [[Karel I.|Karla]] s [[Flašinet|flašinetemflašinet]]em a ''černou Máry''.
 
V prostorách Střelnice se pořádaly rovněž různé politické schůze a zasedání. Jedna z nich proběhla 4. března [[1919]], a sice na podporu ''Německého Rakouska'' proti [[Československo|Československu]]. Ta nakonec vyústila v tisícovou demonstraci na hlavním náměstí v Kadani, která se nešťastným zásahem českého vojska proměnila v krvavý masakr s takřka třiceti mrtvými a desítkami raněných.
 
V době [[Komunistický režim v Československu|komunistické diktatury]] byla Střelnice též hojně využívána k ideologické agitaci. Dne 9. října [[1948]] byla uspořádána veřejná přednáška spisovatelky [[Jarmila Glazarová|Jarmily Glazarové]], členky [[Komunistická strana Československa|KSČ]], která se právě vrátila z [[Moskva|Moskvy]], kde působila jako kulturní atašé při československém velvyslanectví. Její přednáška pojmenovaná ''Dojmy ze SSSR'' byla tehdy označována za ''zahájení nové kulturní práce na Kadaňsku''. Jiná přednáška proběhla 10. prosince 1948 pod vedením kulturního pracovníka a ideologa [[Ladislav Štoll|Ladislava Štolla]], rektora vysoké školy sociální a politické, člena [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]. Tento představitel stalinistického pojetí umění a literatury přijel do [[Kadaň|Kadaně]] hostovat se svou přednáškou ''Zápas o nového člověka''.
 
Naopak v průběhu 70. a 80. let 20. století, v době tzv. [[normalizace]] se Střelnice (lidově nazývaná též jako ''Střelák'') stala shromaždištěm kadaňských [[Mánička (označení)|mániček]] a místního [[Český underground|undergroundu]], jak o tom píše spisovatel [[Jan Pelc]] ve svém románu ''[[… a bude hůř]]'' publikovaném v roce [[1985]] v německém exilu.
Řádek 48 ⟶ 47:
V současnosti je Střelnice hlavní budovou správy Kulturních zařízení Kadaň a jednou z nejdůležitějších kulturních prostor v [[Kadaň|Kadani]].
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
 
* {{Citace monografie