Bratislavský hrad: Porovnání verzí

Odebráno 43 bajtů ,  před 2 lety
m
Odstranění prázdného parametru z infoboxu, bude přebíráno z wd, ŽOPP z 7.6.2017; kosmetické úpravy
m (odkaz)
m (Odstranění prázdného parametru z infoboxu, bude přebíráno z wd, ŽOPP z 7.6.2017; kosmetické úpravy)
| zeměpisná délka = 17.1
|loc-map = {{LocMap|Slovensko|label=Bratislavský hrad|position=right|lon=17.1000069|lat=48.1422986|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief =}}
|stavitel =
|další majitelé =
|současný majitel =
|sloh = [[Gotická architektura|gotický]], [[Renesanční architektura|renesanční]], [[Barokní architektura|barokní]]
|architekt =
|výstavba = od [[9. století]]
|přestavba =
|zánik =
|commons = Bratislava Castle
|rejstřík památek =
|web = [http://www.bratislava-hrad.sk/ www.bratislava-hrad.sk]
}}
[[Soubor:Bratislavskyhrad07.jpg|náhled|vlevo|Zikmundova brána pochází z doby přestavby hradu v první polovině 15. století. Je krásným příkladem gotického stavebního slohu.]]
 
Důsledkem přímého Zikmundova zájmu o Bratislavu jako o důležitý opěrný bod byla po roce 1423 přestavba hradu ve formě pravidelného čtyřhranného [[Kastel|kastelukastel]]u a rozsáhlé opevňovací práce na hradní akropoli. Do roku 1431 se klade začátek výstavby [[Královský palác na Bratislavském hradě|hradního paláce]]. Realizace výstavby si vyžádala velké finanční náklady a tak byla vícero královským městům vyměřena daň na stavbu. Královým záměrem bylo postavení paláce, který měl překonat dosavadní stavby nejen svou rozlohou, ale i velkolepostí a současně měl vytvořit optimální architektonickou dispozici hradu. Jeho představy měli naplnit kameničtí mistři povolaní z blízkého okolí (Budín, Bratislava), ale i ze vzdálenějších zemí - z Francie, Čech a Bavorska. Z výtvarných poznatků právě bavorských stavebních mistrů vycházel vedoucí stavebních prací [[Konrád z Erlingu]]. O významu, který přestavbě hradu král věnoval svědčí mimo jiné i počet dělníků pracujících na stavbě - podle dochovaných listin jejich denní počet dosahoval 220–240.<ref name="Hrad06">{{Citace monografie| příjmení = Pötzl-Malíková|jméno= M.|titul=Bratislavský hrad za Márie Terézie|místo=Bratislava|vydavatel= Albert Marenčin, Vydavateľstvo PT |rok=2008| strany=15}}</ref>
 
Do dnešních dob se však z prací realizovaných za Zikmundovy vlády zachovala v původní podobě pouze její malá část - reprezentační východní vstupní věž do hradu, až do 19. století nesprávně označována jako Korvínova brána. Zikmundova brána si zachovala významné slohové prvky [[Gotika|gotiky]]- portál s výrazným segmentovým obloukem, žebrování klenby brány se svorníky, okrajové [[Fiála|fiály]] i četné architektonické detaily.
Po osmnácti letech fungování semináře na Bratislavském hradě, které znamenaly pro slovenskou historii velký přínos (studovalo zde několik významných osobností a vzdělanců, např. [[Anton Bernolák]] či [[Juraj Fándly]]) byl však seminář zrušen. Tímto okamžikem nastalo pro Bratislavský hrad jako historickou památku období nezadržitelného úpadku.
 
První ranou osudu bylo v roce 1802 přidělení hradu vojenské správě. V krátkém čase se cenné [[Rokoko|rokokovérokoko]] prostory paláce proměnily na ubytovny vojáků.
 
Bratislava a hrad utrpěly citelné škody během napoleonských válek v roce 1809, kdy se hrad stal terčem francouzského dělostřelectva. Dílo zkázy završil obrovský požár, který z nedbalosti vojáků vypukl v paláci 28. května 1811. Kromě obětí na životech (zahynulo devět lidí) mu podlehla celá stavba paláce, Terezianum, jakož i mnoho budov v areálu hradu i v podhradí (údajně popelem lehlo až sedmdesát sedm budov mimo hradní areál). Noviny ''Pressburger Zeitung'' 31. května 1811 událost komentovaly:
 
=== Po moháčské katastrofě ===
Svou nejsvětlejší historii začal psát Bratislavský hrad v první polovině 16. století. Po [[Bitva u Moháče|porážce uherských vojsk u Moháče]] v srpnu roku [[1526]], kde zahynul i uherský král [[Ludvík Jagellonský|Ludvík II.]], před hrozbou postupujících tureckých hord uprchl budínský královský dvůr. Královna-vdova [[Marie Habsburská]] se s malým doprovodem vysokých zemských a církevních hodnostářů vydala směrem na [[Horní Uhry]], do Bratislavy. Vezla s sebou i královský poklad a svaté relikvie.
 
[[Soubor:I. Miksa.jpg|náhled|[[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] Byl prvním uherským králem korunovaným v Bratislavě (r. 1563). Bratislavský hrad se od toho času stal na tři sta let hlavním královským hradem v Uhersku.]]
113 777

editací