Dmitrij Šostakovič: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Životopis: Michail Tuchačevskij nebyl jeho spolupracovníkem. Různá díla vyznačena kurzívou. |
|||
Řádek 26:
Dmitrij Šostakovič se narodil v Petrohradě. Pocházel ze středostavovské rodiny, jeho otec byl zaměstnán jako [[fyzik]] v Ústavu měr a vah, matka byla [[Pianista|pianistka]].<ref>[http://www.rozhlas.cz/klasika/skladatele/_zprava/dmitrij-dmitrijevic-sostakovic--1294660 Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič] ([[Český rozhlas]])</ref> Přestože prokazoval výjimečné hudební nadání již od útlého věku, započal své vzdělání v tomto směru až v devíti letech, kdy se začal učit hře na [[klavír]]. V roce [[1919]] byl přijat na [[konzervatoř]], kde studoval klavír a [[Kompozice|kompozici]].
Konzervatorní studia absolvoval svou ''1. symfonií f moll'' a ačkoli se poté nějaký čas živil klavírní hrou k němým filmům, již v roce [[1926]] byla tato skladba provedena [[Leningradská filharmonie|Leningradskou filharmonií]]. Ve stejném roce napsal [[atonalita|atonální]] klavírní [[sonáta|sonátu]]. I v následujícím období let 1927–1929 vytvořil díla [[Avantgarda|avantgardního]] ražení (např. opera ''[[Nos (opera)|Nos]]'' na [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogolovy]] texty). Současně vystupoval jako klavírní [[virtuóz]] a interpret hudby progresivních soudobých skladatelů, např. [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]], [[Ernst Křenek|
Počátkem 30. let zkomponoval balety ''Zlatý věk'' a ''Jasný potok''. Toto období vyvrcholilo operou ''[[Lady Macbeth Mcenského újezdu]]'' ([[1932]]), jejíž hudba byla následně označena stalinskou kritikou za vulgárně naturalistickou. Proto nemohla být až do roku [[1961]] provedena ani následující 4. symfonie. V této době komponoval také [[Filmová hudba|filmovou hudbu]], nejprve k filmu ''Vstřícný plán'' ([[1932]]), ''Dcery revoluce'' ([[1936]]) či ''Voločajevské dny'' ([[1937]]).
V dusném období stalinských čistek, při kterých zahynuli i jeho nejbližší přátelé (maršál [[Michail Tuchačevskij]], režisér [[Vsevolod Mejerchold]]) začal psát novou, sedmou symfonii. V době Hitlerova vpádu do Sovětského svazu byla zkomponovaná teprve její první věta. Další dvě věty napsal v [[Obležení Leningradu|obleženém Leningradu]], kterému je symfonie věnována. Proto je Šostakovičova ''[[Symfonie č. 7 (Šostakovič)|7. symfonie]]'' označována jako Leningradská. Šostakovič dílo dokončil v městě Kujbyševě ([[Samara]]), kam byl z obleženého Leningradu evakuován, a kde dílo mělo dne 5.
Od roku [[1943]] žil Šostakovič v Moskvě a stal se profesorem na konzervatoři. V jeho tvorbě se výrazně odrazily tragické válečné události (8. symfonie, 9. symfonie, houslový koncert a moll aj.). V únoru [[1948]] bylo Šostakovičovo dílo opět podrobeno stranické kritice a obviněno z formalismu, na což skladatel v té době reagoval zjednodušením struktury svých skladeb (''Setkání na Labi'', oratorium ''Píseň o lesích'' aj.).
|