Otto von Bismarck: Porovnání verzí

| místo narození = [[Schönhausen]], [[PruskoPruské království]] [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|border|Prusko]]

'''Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen''', [[vévoda]] z Lauenburgu ([[1. duben|1. dubna]] [[1815]], [[Schönhausen]], [[PruskoPruské království]] – [[30. červenec|30. července]] [[1898]], [[Friedrichsruh]], [[Německé císařství]]) byl jeden z nejvýznamnějších [[politik]]ů [[19. století]] a budovatel sjednoceného [[Německo|Německa]]. Byl první ministr (tj. premiér) [[Prusko|Pruska]] ([[1862]]–[[1890]]) a první v řadě [[Německý kancléř|německých kancléřů]] (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku ''Železný kancléř''.

Narodil se 1. dubna [[1815]] v [[Schönhausen]]u pět let po svém bratru Bernhardovi. Otec Ferdinand (1771-1845), byl málo nadaný, prostý, bez ctižádosti, velký pijan. Matka Vilemína Menchenová (1790-1839) byla ctižádostivá městská dívka, milující město, vzdělání, společenský lesk a konexe u dvora. Bismarck matku nesnášel, vyčítal jí citový chlad, rozumářství, liberalismus. Otto studoval práva v [[Göttingen]]u a [[Berlín]]ě. Pocházel z [[Junker (Prusko)|junkerské]] rodiny, nedlouho po jeho narození se rodina přestěhovala na statek v západních [[Pomořany|Pomořanech]], později, když mu bylo sedm let, odjel do [[Berlín]]aBerlína, aby se mohl vzdělávat. Po nějakém čase odcházíodešel Bismarck na univerzitu do [[Göttingen]]u, kde studoval práva, ale později se pro finanční potíže vrátil zpět do Berlína. V letech [[1836]]–[[1839]] byl zaměstnán ve státní správě, ale roku 1839 zemřela jeho matka a on spolu s bratry odešel na [[Pomořany|pomořanský]] statek. Roku [[1845]] zemřel i jeho otec a on odešel zpět do [[Schönhausen]]uSchönhausenu. V té době si vzal za manželku Johannu Puttkamerovou, stalo se tak 28.7. 1847.

Roku [[1845]] se nechal zaměstnat jako vládní poříční správce, neboť se domníval, že se tak dostane nejrychleji do zemského sněmu, což se také roku [[1847]] stalo. V letech [[1851]]–[[1859]] byl zástupcem [[PruskoPruské království|Pruska]] ve [[Německý spolkový sněm|Spolkovém sněmu]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], kde odmítal [[Rakousko]]vůdčí spozici [[Habsburkové|Habsburskou]]Rakouské [[monarchiecísařství|monarchiíRakouska]] v čele vůdčí pozice [[Německý spolek|NěmeckéhoNěmeckém spolku]]. Roku [[1859]] byl vyslán do [[Petrohrad]]u jako pruský vyslanec, kde setrval do roku [[1862]], kdy byl z popudu královské pruské rodiny přeložen do [[Paříž]]e. V té době byl rozpoután [[konflikt]] mezi pruským panovníkem [[Vilém I. Pruský|Vilémem I.]] a poslaneckou sněmovnou, která zamítala reformu armády. Nakonec byla prosazena díky dosazení Bismarcka do funkce pruského ministerského předsedy, které navrhl tehdejší pruský ministr války, [[Albert Roone]].

Po pruském vítězství v [[Prusko-rakouská válka|Pruskoprusko-rakouské válce]] rozpustil roku [[1867]] [[Německý spolek]] a založil [[Severoněmecký spolek]], v němž mělo vedoucí úlohu právě Prusko v čele s Bismarckem a zároveň byl sestaven nový parlament.

Roku [[1870]] se vyostřily již tak napjaté vztahy s [[FrancieDruhé Francouzské císařství|Francií]] díky [[emžská depeše|emžské depeši]], ve které zesměšnil jednání s Francií. Byla mobilizována [[pruská armáda]] a po obklíčení francouzské armády u [[SedanBitva u Sedanu (1870)|u Sedanu]]u a několikaměsíčním obléhání [[Paříž]]e byla Francie donucena v květnu [[1871]] podepsat mírovou smlouvu; jeNěmecko jí anektovánoanektovalo [[Alsasko]] a část [[Lotrinsko|Lotrinska]] a navíc museli Francouzi zaplatit [[penáleválečné reparace|reparace]] 5 miliard franků. Se záborem francouzských území sice nesouhlasil, ale byl umlčen vojenskými kruhy.

[[18. leden|18. ledna]] téhož roku ([[1871]]) jebylo v Zrcadlové síni ve [[Versailles]] vyhlášeno [[Německé císařství]], [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] se stal [[Německé císařství|německým císařem[[císař]]em a on sámBismarck prvním [[Německý kancléř|německým kancléřem]].

Roku 1888 [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] zemřel a nedlouho po něm i jeho nástupce, [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] Na trůn nastoupil [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]], který sebou nenechal tolik manipulovat a postupně Bismarcka donutil rezignovat na svou funkci, což se stalo 18. 3. [[1890]]. Poté se uchýlil na své statky, kde psal své paměti. V listopadu [[1894]] mu zemřela jeho žena Johanna. On sám zemřel 30. července [[1898]], krátce před jedenáctou hodinou večer.

[[Kategorie:PolitickéPruští dějiny Německapolitici]]

[[Kategorie:NarozeníOsobnosti 1815prusko-rakouské války]]

[[Kategorie:ÚmrtíOsobnosti 1898prusko-francouzské války]]

[[Kategorie:MužiNarození 1815]]