Otto von Bismarck: Porovnání verzí

Přidáno 132 bajtů ,  před 3 lety
styl. úpravy, wikiodkazy, kat.
m (Editace uživatele 91.232.214.240 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Michal Lenc)
(styl. úpravy, wikiodkazy, kat.)
| pořadí2 =
| strana =
| místo narození = [[Schönhausen]], [[PruskoPruské království]] [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|border|Prusko]]
| místo úmrtí = [[Friedrichsruh]], [[Německé císařství]] {{flagicon|Německé císařství}}
| národnost = [[Němci|Němec]]
}}
<!-- zatím málo textu na to, aby tu byl obrázek jeho pomníku [[Soubor:Hamburg-Bismarck-Denkmal.jpg|thumb|Bismarck-Monument, Hamburg]] -->
'''Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen''', [[vévoda]] z Lauenburgu ([[1. duben|1. dubna]] [[1815]], [[Schönhausen]], [[PruskoPruské království]] – [[30. červenec|30. července]] [[1898]], [[Friedrichsruh]], [[Německé císařství]]) byl jeden z nejvýznamnějších [[politik]]ů [[19. století]] a budovatel sjednoceného [[Německo|Německa]]. Byl první ministr (tj. premiér) [[Prusko|Pruska]] ([[1862]]–[[1890]]) a první v řadě [[Německý kancléř|německých kancléřů]] (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku ''Železný kancléř''.
 
== Mládí a studia ==
Narodil se 1. dubna [[1815]] v [[Schönhausen]]u pět let po svém bratru Bernhardovi. Otec Ferdinand (1771-1845), byl málo nadaný, prostý, bez ctižádosti, velký pijan. Matka Vilemína Menchenová (1790-1839) byla ctižádostivá městská dívka, milující město, vzdělání, společenský lesk a konexe u dvora. Bismarck matku nesnášel, vyčítal jí citový chlad, rozumářství, liberalismus. Otto studoval práva v [[Göttingen]]u a [[Berlín]]ě. Pocházel z [[Junker (Prusko)|junkerské]] rodiny, nedlouho po jeho narození se rodina přestěhovala na statek v západních [[Pomořany|Pomořanech]], později, když mu bylo sedm let, odjel do [[Berlín]]aBerlína, aby se mohl vzdělávat. Po nějakém čase odcházíodešel Bismarck na univerzitu do [[Göttingen]]u, kde studoval práva, ale později se pro finanční potíže vrátil zpět do Berlína. V letech [[1836]]–[[1839]] byl zaměstnán ve státní správě, ale roku 1839 zemřela jeho matka a on spolu s bratry odešel na [[Pomořany|pomořanský]] statek. Roku [[1845]] zemřel i jeho otec a on odešel zpět do [[Schönhausen]]uSchönhausenu. V té době si vzal za manželku Johannu Puttkamerovou, stalo se tak 28.7. 1847.
 
== Politická kariéra ==
Roku [[1845]] se nechal zaměstnat jako vládní poříční správce, neboť se domníval, že se tak dostane nejrychleji do zemského sněmu, což se také roku [[1847]] stalo. V letech [[1851]]–[[1859]] byl zástupcem [[PruskoPruské království|Pruska]] ve [[Německý spolkový sněm|Spolkovém sněmu]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], kde odmítal [[Rakousko]]vůdčí spozici [[Habsburkové|Habsburskou]]Rakouské [[monarchiecísařství|monarchiíRakouska]] v čele vůdčí pozice [[Německý spolek|NěmeckéhoNěmeckém spolku]]. Roku [[1859]] byl vyslán do [[Petrohrad]]u jako pruský vyslanec, kde setrval do roku [[1862]], kdy byl z popudu královské pruské rodiny přeložen do [[Paříž]]e. V té době byl rozpoután [[konflikt]] mezi pruským panovníkem [[Vilém I. Pruský|Vilémem I.]] a poslaneckou sněmovnou, která zamítala reformu armády. Nakonec byla prosazena díky dosazení Bismarcka do funkce pruského ministerského předsedy, které navrhl tehdejší pruský ministr války, [[Albert Roone]].
 
Po pruském vítězství v [[Prusko-rakouská válka|Pruskoprusko-rakouské válce]] rozpustil roku [[1867]] [[Německý spolek]] a založil [[Severoněmecký spolek]], v němž mělo vedoucí úlohu právě Prusko v čele s Bismarckem a zároveň byl sestaven nový parlament.
 
Roku [[1870]] se vyostřily již tak napjaté vztahy s [[FrancieDruhé Francouzské císařství|Francií]] díky [[emžská depeše|emžské depeši]], ve které zesměšnil jednání s Francií. Byla mobilizována [[pruská armáda]] a po obklíčení francouzské armády u [[SedanBitva u Sedanu (1870)|u Sedanu]]u a několikaměsíčním obléhání [[Paříž]]e byla Francie donucena v květnu [[1871]] podepsat mírovou smlouvu; jeNěmecko jí anektovánoanektovalo [[Alsasko]] a část [[Lotrinsko|Lotrinska]] a navíc museli Francouzi zaplatit [[penáleválečné reparace|reparace]] 5 miliard franků. Se záborem francouzských území sice nesouhlasil, ale byl umlčen vojenskými kruhy.
[[Soubor:Otto von Bismarck.JPG|thumb|Otto von Bismarck, 1873]]
[[18. leden|18. ledna]] téhož roku ([[1871]]) jebylo v Zrcadlové síni ve [[Versailles]] vyhlášeno [[Německé císařství]], [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] se stal [[Německé císařství|německým císařem[[císař]]em a on sámBismarck prvním [[Německý kancléř|německým kancléřem]].
 
Nedlouho poté byl na něj spáchán neúspěšný [[atentát]] rukou mladého katolíka a tak omezil moc [[katolická církev|katolické církve]] a strany [[Deutsche Zentrumspartei|Centrum]]. Tím začal [[Kulturkampf]], ze kterého vyšlo Centrum posíleno, na což reagoval podáním rezignace na svoji funkci, což mělo ale posloužit jen pro postrašení [[panovník]]a. Ten ji ale navzdory jeho očekáváním přijal a tak se musel stáhnout a odjet na dlouhou dovolenou, ze které se vrátil až 14.2.1878. Téhož roku byl z jeho popudu uspořádán [[Berlínský kongres]], který měl ukázat Prusko jako zemi otevřenou Evropě. Roku 1881 byl zaveden nový systém sociálního pojištění, který zahrnoval všechny vrstvy obyvatelstva a dokončen byl až roku [[1889]].
 
== Politický pád a smrt ==
Roku 1888 [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] zemřel a nedlouho po něm i jeho nástupce, [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] Na trůn nastoupil [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]], který sebou nenechal tolik manipulovat a postupně Bismarcka donutil rezignovat na svou funkci, což se stalo 18. 3. [[1890]]. Poté se uchýlil na své statky, kde psal své paměti. V listopadu [[1894]] mu zemřela jeho žena Johanna. On sám zemřel 30. července [[1898]], krátce před jedenáctou hodinou večer.
 
== Literatura ==
[[Kategorie:Diplomaté Německa]]
[[Kategorie:Němečtí politici]]
[[Kategorie:PolitickéPruští dějiny Německapolitici]]
[[Kategorie:NarozeníOsobnosti 1815prusko-rakouské války]]
[[Kategorie:ÚmrtíOsobnosti 1898prusko-francouzské války]]
[[Kategorie:Sjednocení Německa]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Absolventi Humboldtovy univerzity]]
[[Kategorie:MužiNarození 1815]]
[[Kategorie:Úmrtí 1898]]
[[Kategorie:Narození 1. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 30. července]]
[[Kategorie:Muži]]