Operace Bagration: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy |
m →Důsledek bitvy: typo |
||
Řádek 35:
Porážka měla pro [[nacistické Německo]] nedozírné následky. Sovětská vojska měla otevřenou cestu jak na [[Balkán]] a do [[Maďarsko|Maďarska]], tak zejména do [[Polsko|Polska]], [[Východní Prusko|Východního Pruska]] a [[Slezsko|Slezska]], potažmo na [[Berlín]]. [[Wehrmacht]] pozbyl velké množství mužů i bojové techniky a ztrácel i svoji [[prestiž]]. Rudá armáda zajala několik desítek tisíc německých vojáků a 20 [[generál]]ů a vysokých [[důstojník]]ů.<ref>http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2085&sid=6832dcbc903398013c5a84ce93c5950c</ref> [[17. červenec|17. července]] [[1944]] je Stalin nechal pochodovat v čele zástupu ulicemi [[Moskva|Mosky]]. Pochodu německých zajatců mlčky přihlíželi kromě tisíců Moskvanů i desítky zahraničních novinářů, což bylo pro [[Adolf Hitler|Hitlera]] další kruté ponížení. Nehledě na to, že byl tento čin v rozporu{{Fakt/dne|20151224113831|}} se [[Ženevské úmluvy|Ženevskými úmluvami]] o zacházení s válečnými zajatci (Článek 3, jsou zakázány útoky proti osobní důstojnosti, zejména ponižující a pokořující zacházení), Operace Bagration a [[Vylodění v Normandii|otevření druhé fronty]] v [[Normandie|Normandii]] znamenaly i dobrý počin koordinace mezi spojenci, což mělo i příznivý vliv na postup na obou frontách.
V důsledku rychlého postupu sovětských vojsk vypuklo [[1. srpen|1. srpna]] [[Varšavské povstání]]. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však odmítl poskytnout povstalcům pomoc, protože většinu z nich tvořili přívrženci Londýnské exilové vlády. Jejich likvidace by jeho záměrům s Polskem jen prospěla. Po skončení tvrdých bojů v prvních říjnových dnech roku [[1944]] zůstaly z [[Varšava|Varšavy]] pouze ruiny. Sovětská vojska, které prošla v průběhu 6 týdnů bojů 600 km, byla vyčerpaná a nebyly schopny dále postupovat. Celkově měla asi 180 000 mrtvých a pohřešovaných a dalších 578 000 raněných. Německé ztráty se dle zdrojů různí, podle Zalogy
Strašné porážky Německa na obou frontách vyústily ve [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|spiknutí německých důstojníků]], kteří se [[20. červenec|20. července]] [[1944]] pokusili o atentát na [[Adolf Hitler|Hitlera]]. Vůdci Třetí říše se podařilo vyváznout pouze s lehkými zraněními.
|