John Ronald Reuel Tolkien: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.101.98.205 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Meluzína
Řádek 38:
| nk = jn19990008561
}}
'''John Ronald Reuel Tolkien''', [[Řád britského impéria|CBE]] ([[3. leden|3.&nbsp;ledna]] [[1892]] [[Bloemfontein]] – [[2. září|2.&nbsp;září]] [[1973]] [[Bournemouth]]) byl anglický spisovatel, [[Filologie|filolog]] a [[Univerzita|univerzitní]] [[profesor]], nejznámější jako autor ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobita]]'' a ''[[Pán prstenů|Pána prstenů]]''. Na [[Oxfordská univerzita|Univerzitě v&nbsp;Oxfordu]] působil v&nbsp;letech [[1925]]–[[1945]] jako profesor [[stará angličtinaStaroangličtina|staré angličtiny]], v&nbsp;letech [[1945]]–[[1959]] pak jako profesor [[angličtina|anglického jazyka]] a [[literatura|literatury]]. Byl význačným [[Lingvistika|jazykovědcem]] a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s&nbsp;nejbližším přítelem [[Clive Staples Lewis|C.&nbsp;S.&nbsp;Lewisem]] byl členem literárního diskusního klubu [[Inklings]] („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Carpenter
| jméno = Humphrey
Řádek 85:
Mabel Tolkienová učila své dva syny a&nbsp;Ronald, jak se mu doma říkalo, byl dychtivým žákem. Získal rozsáhlé znalosti [[botanika|botaniky]], ale nejoblíbenějšími hodinami byly lekce jazyků. Matka ho proto naučila velmi záhy základům [[latina|latiny]]. Ve věku čtyř let uměl číst a&nbsp;brzy nato i&nbsp;psát. Krátce navštěvoval Školu svatého Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v&nbsp;Birminghamu i Exeterskou kolej v&nbsp;[[Oxford]]u.
 
V&nbsp;roce [[1900]] konvertovala matka spolu se svou sestrou navzdory bouřlivým protestům jejich převážně [[baptistéBaptismus|baptistické]] rodiny ke [[Římskokatolická církev|katolictví]]. V&nbsp;roce [[1904]], když bylo Tolkienovi 12&nbsp;let, zemřela na [[Diabetes mellitus|cukrovku]]. Martyrium, které podstoupila pro svou víru, pociťoval po zbytek života jako závazek s&nbsp;hlubokým vlivem na vlastní katolictví. Tolkienův zápal pro víru lze doložit dopisy C.&nbsp;S.&nbsp;Lewisovi během jeho obrácení na [[křesťanství]], v nichž vyjádřil své křesťanské hodnoty.
 
Jako sirotek byl vychováván knězem Francisem Xavierem Morganem z birminghamské [[oratoriáni|Oratoře]] ve čtvrti Edgbaston, jemuž matka své syny před smrtí svěřila, aby jim poskytl dobrou katolickou výchovu. Zdejší architektuře dominovala 29&nbsp;m vysoká budova známá jako ''Perrott’s Folly'' a blízko ní stojící pozdější viktoriánská věž, část edgbastonské vodárny, které pravděpodobně ovlivnily představy různých temných věží v&nbsp;jeho pracích.
Řádek 158:
== Jazyky ==
<!--{{Viz též|Jazyky ve Středozemi}}-->
[[Filologie]], studium jazyků, byla Tolkieova první univerzitní láska a jeho zaujetí [[Lingvistika|jazykovědou]] ho inspirovalo k vytvoření téměř 15 [[umělý jazyk|umělých jazyků]] (nejznámější z nich jsou dva elfí jazyky v [[Pán prstenů|Pánovi prstenů]]: [[quenijština]] a [[sindarština]]). Později propracoval celou [[kosmogonie|kosmogonii]] a [[historie|historii]] [[Středozem]]ě jako pozadí pro vývoj těchto jazyků.
 
Kromě hluboké znalosti [[anglosaštinaStaroangličtina|anglosaštiny]] (staré angličtiny) a [[stará severština|staré severštiny]] Tolkien hovořil s různou mírou plynulosti více než tuctem evropských jazyků, počínaje [[velština|velštinou]], [[galština|galštinou]], [[románské jazyky|románskými jazyky]] jako [[francouzština|francouzštinou]], [[španělština|španělštinou]] a [[italština|italštinou]] stejně jako ostatními [[germánské jazyky|germánskými jazyky]] (ranými formami [[němčina|němčiny]] a [[nizozemština|nizozemštiny]] jako například [[stará saština|starou saštinou]]) a [[baltské jazyky|baltskými]] a [[slovanské jazyky|slovanskými]] jazyky ([[litevština|litevštinou]] a [[ruština|ruštinou]]). Ve své osobní korespondenci zmiňoval, že zvuk [[finština|finského]] jazyka zněl jeho uším nejliběji a stal se zdrojem inspirace pro [[Quenijština|quenijštinu]], nejdůležitější z jím vytvořených jazyků.
 
Popularita jeho knih měla vliv na jazykovou stránku anglicky psané fantasy literatury, nápadné je zejména užívání nestandardních forem slov ''elf'' a ''trpaslík'' (běžné tvary ''elfin'' a ''dwarfs'' byly vytlačeny tolkienovskými ''elvish'' a ''dwarves'').
Řádek 205:
* 1939 ''On Fairy-Stories'' (''O pohádkách'') – vysvětluje Tolkienovu filosofii fantasy, vyšla v rámci série přednášek ''Andrew Lang lectures'', jedná se o zkrácenou verzi větší eseje vydané později v roce 1947
* [[1944]] ''Sir Orfeo'' – vydání středověké básně, Oxford, The Academic Copying Office, 18 stran
* [[1947]] ''On Fairy-Stories'' (''O pohádkách'', v češtině vyšlo ve sbírce ''Pohádky'', Winston Smith, Praha [[1992]], na stranách 115–188) – Tolkienova přednáška o povaze a smyslu pohádek a fantastických příběhů, publikovaná v ''Essays presented to Charles Williams'', Oxford University Press, poprvé byla prezentována ve zkrácené verzi na [[Univerzita v St Andrews|univerzitě v [[St. Andrews]] v roce 1939
* [[1953]] ''Ofermod'' a ''Beorhtnoth’s Death'', dvě eseje publikované s básní ''The Homecoming of Beorhtnoth, Beorhthelm’s Son'' (''Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova'') v&nbsp;6.&nbsp;díle ''Essays and Studies by members of the English Association'' na stranách 1–18.
* 1953 ''Middle English „Losenger“: Sketch of an etymological and semantic enquiry'' – publikováno v rámci ''Essais de philologie moderne: Communications présentées au Congrès
Řádek 284:
}}
=== Související články ===
* [[Prameny Tolkienova díla]]
* [[Anglická literatura]]
* [[Seznam anglických spisovatelů]]