Sídlo (právo): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava textu, formát zdroje
Oprava menších chyb a referencí, wikifikace
Řádek 1:
 
'''Sídlo''' v [[Právo|právu]] označuje [[Poštovní adresa|adresu]], na které [[právnická osoba]], či fyzická osoba podnikající skutečně sídlí a která je obvykle zapsána v nějakém [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]]. ( např. [[Obchodní rejstřík|obchodním)]]. Žádná [[právnická osoba]], či fyzická osoba podnikající nemůže existovat bez svého sídla. Sídlo může být jen jedno. U právnické osoby se její sídlo stanovuje při zřízení právnické osoby.<ref name=":2" /> U fyzické osoby podnikající platí, že pokud se nezapisuje do veřejného rejstříku, je jejím sídlem místo, kde má hlavní [[obchodní závod]], popřípadě, kde má [[bydliště]].<ref>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. obecná část, § 429 odst. 1, [cit.2017-05-20 ].</ref> Pokud se později sídlo jak právnické, taknebo fyzické osoby podnikající změní, je potřeba tuto změnu promítnout nejen do veřejného rejstříku, ale i do dalších právních dokumentů.<ref name=":1" />
 
==Sídlo v českém právu==
Pojetí sídla se v minulosti v [[Právní řád|právním řádu]] ČR měnilo, a to zejména se zřetelem k otázce, zda má být preferováno materiální nebo formální pojetí sídla (viz níže).
 
Sídlo představuje jeden ze základních identifikačních údajů určujících právnickou osobu. Bez sídla je existence [[Právnická osoba|právnické osoby]] vyloučena. Každá právnická osoba může mít jen jedno sídlo a jen v jediném určitém místě. To sice zákon výslovně nestanoví, plyne to však zřetelně z povahy a logiky věci.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Švestka
| jméno = J.Jiří
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = J.Jan
| odkaz na autora3 = a kol.
| titul = Občanský zákoník. Komentář.Svazek I.
| spoluautoři =
| titul = Občanský zákoník. Komentář. Svazek I.
| vydání =
| vydavatel = Wolters Kluwer a.s.
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran =
| strany = 471 a násl.
| isbn =
}}</ref>
 
Při ustanoveníustavení [[Právnická osoba|právnické osoby]] se určí její sídlo.<ref name=":2">Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. obecná část, § 136,{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 29 ⟶ 31:
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.4.2017
}}</ref> Znamená to tedy, že určení sídla je povinnou náležitostí  zakladatelského právního jednání (např. společenské smlouvy, zakladatelské listiny, [[Stanovy|stanov]] - § 123 odst. 1) a zápisu do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], ve kterém je [[právnická osoba]] zapsána. 120 odst. 1).<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Lavický
| jméno = Petr
Řádek 45 ⟶ 47:
}}</ref>
 
V zakladatelském jednání stačí uvézt název obce, kde je sídlo [[Právnická osoba|právnické osoby]], do [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]] však [[právnická osoba]] navrhne zapsat plnou adresu sídla.<ref name=":1" /> ''Adresa je dána určitými znaky, kterými jsou název obce (popř. i její části), název ulice (nebo náměstí, nábřeží atp.), číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační a [[Poštovní směrovací číslo|poštovní směrovací číslo (PSČ)]]. Jestliže má určitý dům více vchodů, a tudíž mu bylo přiděleno více čísel orientačních a (v rozporu s tehdejší i současnou právní úpravou) i čísel popisných, musí být jednoznačné, ve kterém domovním vchodě je sídlo umístěno.''<ref name=":0" />
 
''Adresa je dána určitými znaky, kterými jsou název obce (popř. i její části), název ulice (nebo náměstí, nábřeží atp.), číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační a poštovní směrovací číslo (PSČ). Jestliže má určitý dům více vchodů, a tudíž mu bylo přiděleno více čísel orientačních a (v rozporu s tehdejší i současnou právní úpravou) i čísel popisných, musí být jednoznačné, ve kterém domovním vchodě je sídlo umístěno.''<ref name=":0" />
 
[[Právnická osoba|Právnické osoby]], které se nezapisují do žádného [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejného rejstříku]], musí mít určeno své sídlo plným způsobem již v zakladatelském právním jednání. Takovými příklady jsou zpravidla [[Právnická osoba|právnické osoby]], jejichž základ je veřejnoprávní. Např. [[obec]], [[Kraje v Česku|kraj]], [[Česká národní banka]] apod.<ref name=":0" />