Drahoňův Újezd: Porovnání verzí

 

== Historie ==

První písemná zmínka o obci (''Drahonow'') pochází z roku [[1352]]. Dle Drahoně z rodu Chotětínů (měl týž [[erb]], jakého užil roku [[1266]] Zdislav, [[maršálek]] královského dvora), který zde vlastnil dvůr, nazýval se Újezd již ve [[14. století]] Drahoňovým ([[1369]] ''Drahonow Vgezd''). Drobných šlechtických statků však zde bylo více a drželi je roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl [[Arcibiskupství pražské|arcibiskupským]] [[purkrabí]]m v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]]. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtina podacího práva ke kostelu, [[poplužní dvůr]] i dvůr kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v [[Plískov]]ě a v [[Cekov]]ě. Ve stejném období se zde připomíná i Ježek z Baštin a z Drahoňova Újezda. V roce [[1379]] byli držiteli zdejších dvorů Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku [[1406]] připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku [[1410]] koupil jeden zdejší statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z [[Chodouň|Chodouně]], který plat z úročníka odevzdal tamnímu kostelu. Postupně se zdejší usedlosti slučovaly ve dva celky, jejichž držiteli byli v roce [[1412]] Jindřich Drahoň a Petr, dědicové Lukášovi; v letech [[1426]] až [[1435]] vdova Anna a vladyka Drhan. Někdy v této době vznikly v Újezdě dvě tvrze, na každém statku jedna; neměly však dlouhého trvání.

 

Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do [[Chotětín]]a, v místech, kde se dochoval pomístní označení ''„ve dvoře“''. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, podací právo ke kostelu, ves [[Plískov]], dědiny v Ječném, v [[Cekov]]ě, statek v [[Terešov]]ě, v [[Němčovice|Němčovicích]] a v [[Přísednice|Přísednici]], mlýn a mlýniště pod [[Plískov]]em. Majitelem byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku [[1535]] jeho syn Jan, který zde [[obvěnění|obvěnil]] svou manželku a na tvrzi přebýval. Syn tohoto Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i s příslušenstvím, roku [[1585]] Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který to vše spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připadal až do konce [[19. století]] ke Zbirohu a posléze byl rozprodán. V roce [[1652]] není už o tvrzích v Drahoňově Újezdě ani zmínka; byly již zpustlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi je pozůstatkem této někdejší tvrze.

 

Již v roce 1352 se připomíná újezdský kostel svatého Jakuba Většího jako [[farní kostel|farní]] a podrobovali se k němu roku [[1359]] Ota a Beneš z Chrástu s Teodorikem ze Soběšic, s Janem, řečeným Drahoněm z Újezda a bratry Drahoněm a Zdislavem z Chotětína. Roku [[1374]] dosazovali sem kněze bratři Zdislav z Chotětína a Albert z Drahoňova Újezda. V roce [[1412]] byla [[patronát|spolupatronkou]] Dorota, vdova po Michálkovi z Chotětína, jako [[poručenství|poručnice]] nezletilých dědiců. V letech [[1426]] až [[1435]] byli vykonávali podací právo vdova Anna a vladyka Drhan. Z této poslední doby jsou známi faráři Jan ([[1407]]) a Nikolin ([[1423]]). [[Husitství|Husitské učení]] se zde příliš nešířilo a patronové kostela byli [[Římskokatolická církev|katolíci]]. Koncem [[16. století|16.]] a počátkem [[17. století]] byli v Újezdě kněží katoličtí, ale, jak bylo tehdy poměrně běžné, přidržovali se různých způsobů [[kališníci|kališnických]] či [[Protestantismus|protestantských]], z čehož vznikaly časté rozepře s patrony kostela, jimiž byli držitelé zbirožského panství. Takové rozepře a požitky ze dvorů v Újezdě a v [[Biskoupky (Sebečice)|Biskoupkách]] měl farář Machač, dosazený sem roku [[1609]]. Když po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] nastal nedostatek kněží, přisluhovali zdejší faráři na okolních opuštěných farnostech. Z původního stavby zachoval se [[gotická architektura|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a stará [[křtitelnice]], vytesaná z jediného kusu hrubozrnného [[pískovec|pískovce]]. Kostelní [[loď (architektura)|loď]] a věž pocházejí z roku [[1764]].

 

 

== Pamětihodnosti ==

 

{{Citát|Jest zde mlýn a pila. U mlýna socha sv. Jana Nepomuckého, postavená na památku, že před časy zachráněn byl zdejší duchovní před utonutím v rozvodněném potoce, když šel zaopatřovati do Zbiroha. V údolí proti Matčině hoře nalézá se památná studánka „Křtitelna“, ozdobená gotickým křížem a nápisem: „Křtitelna, památka zde katolicky křtěných dítek.“ Po r. 1634. u studánky té tajně křtíval z fary vypuzený duchovní za času vpádu švédského.

 

Skoro na nejvyšším místě osady v středu bývalého hřbitova stojí farní chrám, zasvěcený sv. Jakubu velkému; bývalý hřbitov ten dosud ohrazen, ale nový hřbitov nachází se za vsí směrem západním. Blíže vchodu starého hřbitova stojí stoletá lípa, na hřbitově železný kříž, postavený na památku zrušení roboty. Nese letopočet 1848.|starý zápis z kroniky obce}}

 

== Reference ==