Andrej Krob: Porovnání verzí

Přidáno 2 759 bajtů ,  před 4 lety
Logická úprava textu
(Faktrografické opravy)
(Logická úprava textu)
{{Infobox - osoba}}
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér, příslušník generace Divadla Na zábradlí šedesátých let. Mimo divadelní práce je známý svými občanskými postoji, podepsal Chartu 77 , založil Originální Videojournal, který důsledně dokumentoval obrazem disidentské prostředí v Československu v 70. a 80. letech. Je považován za dvorního režiséra Václava Havla po roce 1970, kdy bylo autorovi zakázáno publikovat a být uváděn na jevištích českých divadel. Krobovo jméno je významně spojeno s českou pantomimou, Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem a ještě silněji s Divadlem Jary da Cimrmana.
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.
 
== Divadlo ==
Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.
Po vyučení montérem mostních konstrukcí, dvouleté vojenské službě a krátkém období práce na vodních vrtech v Adršpachu je osud Andreje Kroba pevně spojen s českým divadlem. Od roku 1963 Krob působí v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] (DNZ) jako šéf jevištní techniky, asistent a herec. Zde se setkal s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace. Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob se ženou byli posledními hosty rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové, i jedním z mála, kdo později strávil s Václavem Havlem poslední týdny, dny a hodiny jeho života.
 
V Divadle Na zábradlí dochází k osudovému setkání s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými. Krob se díky Grosmanově kooperativistické metodě práce podílí na jeho inscenacích drobnými nápady i drobnými mikrorežiemi. Jejich vztah je vztahem učitele a žáka...
 
V roce 1966 se při vystoupeních v DNZ seznámil s Leonidem Jengibarovem, armensko-ruským mimem, který tehdy svým projevem okouzlil Prahu. I díky svému částečně ruskému původu se Krob stává Jengibarovým přítelem a pražským průvodcem.
 
V roce 1967 Krob z Divadla na Zábradlí odchází pro neshody s nadřízeným i ředitelem Vodičkou. Nově působí jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá spolu s učitelkou českého jazyka amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských divadel v Hronově i na festivalu amaterských souborů v Belgii. Premiery inscenace v Březnici se na Krobovo pozvání účastní Jan Grosman i Václav Havel a kvalita představení i Krobův dramaturgický přístup k inscenaci vede Jana Grosmana k naléhavé výzvě, aby se Andrej Krob okamžitě vrátil do Divadla Na zábradlí.
 
Období Jana Grosmana Na zábradlí se koncem 60. let vyčerpává i z režiserových osobních důvodů a na divadlo záhy krutě dopadají i nové pořádky roku 1969 a nastupující normalizace. Krob spolupracuje s Grosmanovým nástupcem J. Gilarem a po jeho emigraci přechází jako šéf techniky do pražské Reduty.
 
V roce 1968 se v průběhu pantomimického festivalu seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, a posléze s Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou, se kterými pak spolupracuje již v Redutě jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na Turbových a Hybnerových individuálních projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu.
 
Od první poloviny 70. let se stává také členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989.
 
V roce 1975 se nakrátko vrací do DNZ jako šéf jevištní techniky Pantoimimy Ladislava Fialky. Toto období končí Krobovou inscenací Žebrácké opery v Horních Počernicích po které je okamžitě propuštěn.
 
V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. Tato událost je spojena s Divadlem Na tahu, které se poprvé schází v roce 1974. S ním pak jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' Václava Havla. Členy souboru byli Viktor Spousta, Jan Hraběta, Jana Tůmová, Lída Michalová, Zdena Žďárská, Jana Řípová - Sekyrová, Zina Kuščynská, Anna Kotková, Renata Wernerová - Medunová, Ivana Losová- Vostárková, Saša Bačkovský, André Černoušek, Prokop Voskovec, Jiří Hasák a Alena Hasáková. Technicky představení zajišťovali Aleš Konarovský, Karel Bureš a rodinní příslušníci.
 
Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Annou Kotkovou, Ivanou Losovou- Vostárkovou, Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
Andrej Krob od roku 1963 působil v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]] jako jevištní technik, asistent a herec.Zde se opět setkává s Václavem Havlem , se kterým sloužil po dobu základní vojenské služby. Jejich vztah je později zpečetěn místem Hrádeček u Vlčic, kde si vedle rodinné chalupy Krobů kupuje venkovský dům i Václav Havel a kde později vzniká fenomén Hrádeček jako jedno z center kulturního života v době normalizace.Osobní vztah s Václavem Havlem nejlépe dokumentuje skutečnost, že Andrej Krob byl posledním hostem rodiny Havlových před smrtí Olgy Havlové i jedním z mála, kdo strávil s Václavem Havlem poslední měsíce, týdny, dny a hodiny jeho života. V Divadle Na zábradlí se seznámil s režisérem [[Jan Grossman|Janem Grossmanem]], Liborem a Anettou Fárovými, L. Fialkou a Borisem Hybnerem a mnoha dalšími osobnostmi a stává se součástí této generace Divadla Na zábradlí. Koncem 60. let rok pracuje jako kastelán na zámku Březnice. Zde zakládá amaterské divadlo ze studentů místní střední školy, se kterým získává s inscenací "Krále Ubu" ocenění na festivalu amaterských souborů v Belgii. V roce 1968 se seznamuje se Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem, Rychardem Rýdou, Josefem Platzem a Bolkem Polívkou se kterými pak spolupracuje jako šéf techniky Pantomimy Aldreda Jarryho a pokračuje i na jejich projektech po rozpadu tohoto souboru. Podniká s nimi četné zahraniční cesty. Je členem legendárního Cirkusu Alfred (1973-1979), kterým se Ctibor Turba stává jedním z věrozvěstů Nového cirkusu. Od první poloviny 70. let se stává členem souboru Divadla Járy da Cimrmana a přivádí do divadla Jana Hrabětu, Jana Kašpara, Václava Kotka a další. Od této doby se datuje jeho velmi silné a pevné přátelství s Ladislavem Smoljakem, které vyvrcholí Smoljakovou účastí na práci Krobova Divadla na tahu poroce 1989. V 70. letech zákládá tradici Zahradních slavností na Hrádečku. V roce 1974 zakládá [[Divadlo Na tahu]], se kterým jako první hru nastudoval a veřejně uvedl ''[[Žebrácká opera (Václav Havel)|Žebráckou operu]]'' Václava Havla. Počernické představení se setkalo s živým zájmem státní bezpečnosti. Andrej Krob je spolu s Aničkou Kotkovou, Ivanou Vostárkovou (Losovou), Sašou Bačkovským a dalšími vyslýchán Stb, část souboru složená ze studentů je perzekvována, stejně jako někteří z diváků...V té době je tedy Andrej Krob již aktivní v disentu a stává se předmětem dlouhodobého zájmu [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
| jméno = Alena
| strany =274
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref> Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], poté je vyhozen z divadla Na zábradlí, posléze opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami. Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová.
 
Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], po vyhození z DZN opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami.
Natočil také několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s producentem Čestmírem Kopeckým.
 
}}</ref> Na přelomu let 1976/1977 se stal jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty&nbsp;77]], poté je vyhozen z divadla Na zábradlí, posléze opouští i ostatní divadelní projekty a živí se po dlouhou dobu jako montér těsnění oken. Paralelně zakládá Originální videojournal, dokumentuje život českého disentu a je stále divadelně aktivní mnoha inscenacemi Divadla Na tahu i jejich videopodobami. Po roce 1989 se plně věnuje divadelní režii. Jako divadelní režisér hostuje v mnoha českých i zahraničních divadlech. Mezi význačné práce patří i inscenace Havlových her na profesionálních scénách: hry "Audience", "Vernisáž" a "Žebrácká opera" v Polsku v divadle C. K. Norwida v Jelení Hoře, "Pokoušení", "Vyrozumění", "Odcházení" v Klicperově divadle v Hradci Králové, Largo desolato v Karlových Varech, či "Ztížená možnost soustředění" v Divadle na zábradlí. Režíroval také Shakespearova Hamleta v divadle v Chebu a v Klicperově divadle v Hradci Králové inscenoval hru Josefa Topola "Sbohem, Sokrate". Novou éru Krobovy práce začíná spolupráce s dramatikem René Levinským. Spolupracuje s Nejhodnějšími medvíky z Hradce Králové, Billbo Campagnie Jiřího Reidingera. V prosinci roku 2005 vystoupil s Václavem Havlem v pořadku ČT dramaturga Jana Kratochvíla ( syn M.V.Kratochvíla, spolupracovník Ctibora Turby, klíčová postava projektů Cirkus Alfred, Divadelní pouť a dalších) "Noc s Andělem", ve kterém oba odhalili zákulisí svého vztahu. V pořadu vystoupili také Ladislav Smoljak a Sylvie Krobová.
 
NatočilAndrej Krob takénatočil také několik dokumentárních snímků pro Českou televizi, mezi jinými seriál jedenácti dílů pro cyklus "Samizdaty" a sedm dílů pro "Ateliéry" či hodinový dokument "Magor". Prací Andreje Kroba je dokumentární film "Fenomén Hrádeček aneb Strašidla pod Břečtejnem" natočený v r.2006 ve spolupráci s Jiřím Reidingerem a producentem Čestmírem Kopeckým.
 
Andrej Krob byl pedagogem Vyšší odborné školy herecké v Praze.
 
Andrej Krob patří k silným osobnostem českého divadla, které vzešly z pionýrské doby divadla malých forem z počátku 60. let. Jeho osud je jakoby odvozen z divadelního světa génia Jana Grosmana. Pro divadlo objevil mnoho talentů. Vytvořil si osobitý styl režijní práce s neherci, jehož prvky uplatňuje i při práci s profesionály.
 
== Původ a rodina ==
'''Andrej Krob''' (* [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] [[Cheb]]) je český divadelní scenárista, herec a režisér. Ze strany otce je potomkem katolických německých imigrantů (rod se usídlil v Mutějovicích v době otevírání uhelných dolů v 18. století). Rodina otce po roce 1867 migrovala dále na Volyň (jiná část do USA). Patřila k prvním usedlíkům v Malíně (stavení 28). Po roce 1880 podobně většině českých katolíků v Rusku přijala pravoslaví (násilná rusifikace). Děd Andreje Kroba, Jeroným, byl obchodníkem. Babička Anna Krobová pocházela z Turnovska a na Volyň byla prodána jako nevěsta. V době seznámení s J. Krobem, se kterým založila početnou rodinu (pět dětí) byla vdovou. Anna Krobová se stala aktivní členkou české komunity v Rusku (Ukrajině) , především v Kyjevě (zástupkyně Předsedkyně spolku českých dam, Zdravotní služba České družiny v bitvě u Zborova., členka školních komitétů a podporovatelka české vzdělanosti). V letech 1922-1927 byla vězněna bolševiky na Ljublance v Moskvě. Rodina se vrátila do ČR v roce 1928. Anna Krobová obdržela za své zásluhy o český stát od Prezidenta Masaryka "Revoluční medaili". Otec Jeroným Krob studoval v Kyjevě (diplomacie, stavitelství), dokončil vzdělání v Praze na ČVUT. Krobova matka pocházela z ruské rodiny usazené v Moskvě. Byla dcerou jednoho z čelních představitelů ruského dorevolučního družstevního hnutí N.M.Michajlova, člena moskevské Dumy a vlády, poradce ministra zásobování Prozatimní vlády, esera, zednáře, který po roce 1907 strávil pět let ve vyhnanství za účast v revolučním hnutí 1905 až 1907. Michajlov byl po roce 1917 veřejně označen za nepřítele sovětského režimu v novinách Pravda (1920) a stejně tak v knize Golinkova "Pravda o vragach naroda". V roce 1922 byl donucen k emigraci společně s celým vedením Centrosujuzu (ústředí družstev), zastával zde funkci obchodního ředitele. Žil v Paříži, Londýně a Praze, kde působil v ruském zahraničním archivu, člen ZEMGORU - pověřený otázkami utečenců v Řecku a Československu, v roce 1928 člen revizní komise v Paříži, člen zednářské lože. Děti Michajlova žili z části v Řecku, nejmladší se vzdělávaly v RČS. Bratr matky, tajemník agrárního politika Maslova, byl z Prahy unesen v roce 1945 a strávil 16 let v sovětských táborech.
 
Anrej Krob má čtyři dcery. Osvojenou Lucii, a vlastní dcery šansonierku a herečku Sylvu Krobovou, Terezu Krobovou a Kateřinu Krobovou, scénáristku a dramaturgyni (ČT). Manželkou Andreje Kroba je Anna Freimanová, sestra herečky Veroniky Freimanové. Anna Freimanová byla dlouhé období (od 70. let) osobní asistentkou Václava Havla a dnes spravuje jeho literární odkaz v Knihovně Václava Havla. Sestra Andreje Kroba, Marina Bačkovská, je překladatelkou a tlumočnicí. Jejím mužem byl generál Ing. Jan Bačkovský. Andrej Krob je strýcem jedné z výrazných postav současného českého výtvarného umění ak.mal. Jana Bačkovského.
 
== Reference ==