Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 2 lety
m
oprava překlepů; úprava popisu odkazu; kosmetické úpravy
[[Soubor:Structure of Stars (artist’s impression).jpg|náhled|Průřez hvězdou typu [[Červený obr|rudého obra]]]]
[[Soubor:The Sun by the Atmospheric Imaging Assembly of NASA's Solar Dynamics Observatory - 20100819.jpg|náhled|
Vyobrazení Slunce, hvězdy [[Hlavníhlavní posloupnost|hlavní posloupnosti]]i typu G, v nepravých barvách
]]
'''Hvězda''' nebo zastarale '''stálice''' je [[Plazma|plazmové]] ([[plyn]]né), přibližně [[Koule|kulovité]] těleso ve [[vesmír]]u, které má vlastní zdroj viditelného [[záření]], drží ho pohromadě jeho vlastní [[gravitace]] a má [[hmotnost]] 0,08 až 300 [[Sluneční hmotnost|hmotností Slunce]]. Ve hvězdách je soustředěna většina viditelné [[Hmota|hmoty]] vesmíru. Nejbližší hvězdou k [[Země|Zemi]] je [[Slunce]], které je zdrojem většiny energie naší planety. Při vhodných [[Atmosféra|atmosférických]] podmínkách jsou v [[noc]]i ze Země viditelné i jiné hvězdy. Kvůli obrovským vzdálenostem vypadají jako množství nehybných, více či méně blikajících světelných [[bod]]ů.
Disky většiny hvězd jsou velmi malé na to, aby se daly přímo pozorovat dnešními pozemskými [[Dalekohled|teleskopy]]. Pro tvorbu obrázků se používají [[interferometr]]y. Jinou technikou měření úhlové velikosti je tzv. [[zákryt]], kdy lze úhlovou velikost vypočítat z přesných měření změny jasu hvězdy při zákrytu [[Měsíc]]em či jiným tělesem.
 
Rozsah velikostí hvězd je obrovský. Kolísá v rozhraní od velikosti 20–45 km u [[Neutronová hvězda|neutronových hvězd]] až do velikosti stonásobku průměru Slunce u [[Veleobr|nadobrů]] (například [[Betelgeuze]] v souhvězdí [[Souhvězdísouhvězdí Orionu|Orionu]], jež má průměr 650krát větší než je průměr Slunce, tedy asi 900 000 000 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení=Davis | jméno=Kate | datum vydání=December 1, 2000
| url=http://www.aavso.org/vstar/vsots/1200.shtml
| datum přístupu = 2006-09-07 }}</ref>
 
Délka období, které hvězda stráví na hlavní posloupnosti, závisí především na množství paliva, které má hvězda k dispozici a rychlosti fúze, spalování toho paliva, tzn. původní hmotnosti a svítivosti hvězdy. Odhadovaná délka života Slunce je zhruba 10 miliard (10<sup>10</sup>) let. Těžké hvězdy spotřebovávají palivo velmi rychle a jejich život je krátký. Lehké hvězdy naopak utrácejí palivo velmi pomalu. Hvězdy lehčí než 0,25 M⊙, tzv. [[Červený trpaslík|červení trpaslíci]], dokáží na fúzi využít téměř veškerou svou hmotnost, zatímco hvězdy s hmotností ~ 1 M⊙ využijí jako palivo pouze 10 % své hmotnosti. Kombinace nízké spotřeby a relativně velkých použitelných zásob paliva umožňuje podle výpočtů hvězdám s hmotností ~ 0,25 M⊙ existovat zhruba bilion (10<sup>12</sup>, <ref group="pozn.">V krátkém systému používaném v anglicky mluvících zemích ''trilion'', viz například [[Krátká a dlouhá škála]].</ref>) let a nejlehčím hvězdám spalujícím vodík (0,08 M⊙) dokonce 12 bilionů let.<ref name="adams">{{cite book
| last=Adams | first=Fred C.
| coauthors=Laughlin, Gregory; Graves, Genevieve J. M
| datum přístupu=2006-07-16 }}</ref>
 
Téměř všechny hvězdy tvoří spolu s mezihvězdnou hmotou a obrovskými množstvími [[Temná hmota|temné hmoty]] gigantické kompaktní systémy – galaxie. Hvězda, která je součástí nějaké galaxie, obíhá kolem jejího [[Galaktické jádro|jádra]]. I hvězdy zdánlivě vytržené z galaxií (například při vzájemných kolizích galaxií) zřejmě spadají pod gravitační vliv nějaké galaxie. Všechny hvězdy viditelné na obloze pouhým okem a menšími dalekohledy patří do naší Galaxie – Mléčné dráhy. Typická galaxie obsahuje stovky miliard hvězd, přičemž v pozorovatelném vesmíru se nachází více než 100 miliard (10<sup>11</sup>) galaxií.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul=What is a galaxy? How many stars in a galaxy / the Universe? | vydavatel=Royal Greenwich Observatory | url=http://www.rmg.co.uk/explore/astronomy-and-time/astronomy-facts/faqs/what-is-a-galaxy-how-many-stars-in-a-galaxy-how-many-stars/galaxies-in-the-universe | datum přístupu=2006-07-18 }}</ref> Odhad počtu hvězd z roku 2010 říká, že ve viditelném vesmíru existuje 300 triliard (3×10<sup>23</sup>, <ref group="pozn.">V krátkém systému 300 ''sextilionů''.</ref>) hvězd.<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno=Seth | příjmení=Borenstein | datum vydání=December 1, 2010
| titul=Universe's Star Count Could Triple | titul=CBS News
| title=Firmamentum Sobiescianum, sive Uranographia
| location=Gdansk }}</ref>]]
[[Soubor:LeoCC.jpg|thumbnailnáhled|Souhvězdí Lva, jak ho lze pozorovat pouhým okem. Spojnice nejsou skutečné a byly přikresleny]]
 
Z historického pohledu byly hvězdy důležité ve všech civilizacích po celém světě, zejména jako součásti náboženských praktik. Krom toho se též používaly k [[Navigace|navigaci]] a orientaci na noční obloze. Mnoho [[starověk]]ých astronomů věřilo, že jsou hvězdy na [[nebeská sféra|nebeské sféře]] umístěny trvale a že jsou jinak neměnné. Podle zvyklostí astronomové seskupili hvězdy do [[souhvězdí]] a používali je ke sledování pohybů planet a odvození polohy Slunce.<ref name="forbes">{{cite book
| title=The Guest Star of AD185 Must Have Been a Supernova
| journal=Chinese Journal of Astronomy and Astrophysics
| year=2006 | volume=6 | issue=5 | pages=635–640 | doi=10.1088/1009-9271/6/5/17 |bibcode = 2006ChJAA...6..635Z }}</ref> Nejjasnější hvězdná událost v zaznamenané historii byla supernova [[Supernova 1006|supernova SN 1006]], která byla pozorována r. [[1006]]. Napsal o ní [[Starověký Egypt|egyptský]] astronom [[Abú Hasan Alí ibn Ridwan al-Misrí]] a několik čínských astronomů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum vydání=March 5, 2003
| url=http://www.noao.edu/outreach/press/pr03/pr0304.html
117 511

editací